Stop přehradě!: Novela vodního zákona: masivní stavební uzávěry a vyvlastňování

Jedním z bodů dnešního jednání Vlády ČR je novela vodního zákona. Návrh změn předkládají ministři Gandalovič a Bursík nečekaně a navzdory tomu, že ji už 9. srpna jednomyslně odmítla Legislativní rada vlády. Novela by totiž kabinetu umožnila bez diskuse vyhlásit stavební uzávěry ve stovkách obcí a začít stavět na cizích pozemcích ještě před tím, než by je vyvlastnila. Občané i starostové varují před nedemokratickými postupy a vyzývají ministry, aby návrh novely zamítli.

Novela vodního zákona, kterou připravila ministerstva zemědělství a životního prostředí, chce upravit několik paragrafů souvisejících s vodním hospodářstvím: ochranou před povodněmi a výstavbou nových přehrad na akumulaci vod. Obojí přitom koncepčně řeší strategický dokument „Plán hlavních povodí“ odsouhlasený vládou v polovině května, který byl v loňském roce veřejně projednáván a prošel zákonným posouzením. Díky iniciativě občanů a desítek obcí se tehdy podařilo z dokumentu vyřadit například povinné zakreslení dvou stovek nových přehrad do územních plánů obcí a krajů.
Nyní navržená novela se od schválené koncepce odklání a v rozporu s ní dává vládě nebývalé pravomoci – bez diskuse s dotčenými obcemi a dalšího posouzení by mohla pouhým nařízením vyhlásit lokality, kde bude vyhlášena stavební uzávěra kvůli budoucím přehradám [viz bod 5. návrhu]. Problematiku přehrad tak vrací na samotný začátek do stavu, kdy je může přímo nařídit samotná vláda a kdy by to zásadně ochromilo rozvoj takto zasažených obcí. Jak ukázaly loňské záměry ministerstva zemědělství, mohou jich být stovky.

Kromě toho chce novela zavést povinnost majitelů doslova „strpět“ na svých pozemcích výstavbu a provoz přehrady nebo jiného zařízení ještě před tím, než by tento pozemek vůbec stát vyvlastnil [viz body 6. a 7. návrhu].

„Jedná se o nenápadnou novelu v rozsahu pěti stran, ale její dopady by byly drastické. Zcela by vymazala právo a možnost obcí podílet se na rozhodování o lokalitách pro výstavbu přehrad, přitom právě to si vloni starostové a občané na předchozí Topolánkově vládě vybojovali. Vláda by v případě přijetí novely mohla přehrady nařídit bez jakéhokoliv posouzení a dokonce v rozporu s nedávno schválenou koncepcí vodního hospodaření. Z té byl nakonec vypuštěn megalomanský plán na stavbu dvou stovek přehrad a rozhodování o nich bylo přeneseno na úroveň krajů a obcí,“ říká Jan Beránek, koordinátor iniciativy Stop přehradě, která vloni stála v čele úspěšné snahy o změnu návrhu Plánu hlavních povodí.

„Předložená novela je protiekologická, protidemokratická a snad i protiústavní. Mohla by poškodit stovky obcí územními uzávěrami. Umožnila by vtrhnout na cizí pozemky a začít tam stavět, aniž by je stavebník majitelům napřed zákonně vyvlastnil,“ vysvětluje Jan Beránek.

„Návrh novely před třemi týdny z dobrých důvodů zamítla Legislativní rada vlády, a to jednomyslně. Vyzýváme proto ministry Bursíka a Gandaloviče, aby návrh stáhli, případně celý kabinet včetně premiéra, aby dokument zamítl,“ dodává Jan Beránek.

Kontakt:
Jan Beránek, tel. 604 207 305


=============================================================================

Příloha:
Návrh novely vodního zákona předložený ministerstvy zemědělství a životního prostředí

Návrh
ZÁKON

ze dne ……….…….. 2007,

kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna vodního zákona
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 15 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Slouží-li stavba na ochranu před povodněmi k rozlivům povodní podle § 68, lze ji povolit, bylo-li území určené k rozlivům povodní stanoveno nejpozději současně s povolením stavby vodního díla.“.
2. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) k těžbě nerostů a zeminy nebo k terénním úpravám v územích určených k rozlivům povodní podle § 68.“.
3. V § 20 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12b zní:
„(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1, ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) a území určená k rozlivům povodní (§ 68) údaji o způsobu ochrany nemovitostí12b).
____________________
12b) § 8 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).“.
4. V § 20 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
„(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné podle zvláštního právního předpisu13) k zápisu způsobu ochrany nemovitostí podle odstavce 2 do katastru nemovitostí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, popřípadě do 30 dnů ode dne účinnosti opatření obecné povahy, kterým byla tato ochrana území vymezena.
___________
13) § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
§ 30 vyhlášky č. 26/2007 Sb.“.
5. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18a zní:
㤠28a
Chráněné lokality pro akumulaci povrchových vod
(1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vyhlásit za chráněné lokality pro akumulaci povrchových vod. Návrh na vymezení chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod pořizuje v intervalech nepřesahujících 6 let Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a dotčenými kraji a dotčenými obcemi.
(2) Při rozhodování o změnách v území18a) lokalit podle odstavce 3 se zakazuje
a) umisťovat v nich stavby a zařízení a jinak měnit jejich dosavadní využití a
b) provádět v nich činnosti,
které by znemožnily nebo podstatně ztížily jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
(3) Seznam vymezených chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod podle odstavce 1 a bližší vymezení staveb, zařízení a činností podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením. Pro každou z lokalit uvede zejména název lokality, její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality a její rozlohu.
____________________
18a) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.“.
6. V § 50 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 31a zní:
„h) strpět na svém pozemku provedení a řádné užívání veřejně prospěšné stavby31a) na ochranu před povodněmi, která byla vymezena v územně plánovací dokumentaci, pokud nebylo možné provést výměnu pozemku pozemkovou úpravou nebo se nedohodl se stavebníkem jinak. Za takové omezení náleží vlastníkovi pozemku náhrada ve výši ceny, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného pozemku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Náhradu poskytuje stavebník. Veřejně prospěšnou stavbou na ochranu před povodněmi je vodní dílo, které slouží k ochraně území obce, kraje nebo státu před škodlivými účinky povodní.
____________________
31a) § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 183/2006 Sb.“.
7. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) strpět na svém pozemku provedení a řádné užívání veřejně prospěšné stavby31a) na ochranu před povodněmi, která byla vymezena v územně plánovací dokumentaci, pokud nebylo možné provést výměnu pozemku pozemkovou úpravou nebo se nedohodl se stavebníkem jinak. Za takové omezení náleží vlastníkovi pozemku náhrada ve výši ceny, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného pozemku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Náhradu poskytuje stavebník.“.
8. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pozemkem sousedícím s korytem vodního toku je pozemek nezbytný pro řádné plnění povinností uvedených v odstavci 1. Takový pozemek nemusí mít společnou hranici s pozemkem, na němž se nachází koryto vodního toku.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
9. § 68 včetně poznámek pod čarou č. 34a, 34b a 34c zní:
㤠68
Území určená k rozlivům povodní
(1) Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako opatření na ochranu před povodněmi stanovit území určená k rozlivům povodní opatřením obecné povahy34a).
(1) V opatření obecné povahy podle odstavce 1 omezí vodoprávní úřad právo užívání pozemků v tomto území. V tomto území nesmí být dále umístěny stavby a zařízení s výjimkou staveb na ochranu před povodněmi umožňujících stanovený rozliv povodní a staveb nezbytné dopravní infrastruktury a je v něm zakázáno skladovat odplavitelný materiál, látky nebo předměty, nebo zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(2) Vlastníkovi pozemku, jehož práva byla stanovením území určeného k rozlivu povodní omezena, náleží náhrada. Náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi cenou pozemku zjištěnou znalcem podle zvláštního právního předpisu34b) před vydáním opatření obecné povahy podle odstavce 1 a cenou pozemku zjištěnou znalcem podle zvláštního právního předpisu34b) po vydání opatření obecné povahy podle odstavce 1. Náhradu poskytuje v penězích stát.
(3) Náhrada náleží rovněž za škodu a jinou finanční újmu34c) vzniklou rozlivem povodně v území určeném k rozlivům povodní. Výši náhrady stanoví rozhodnutím vodoprávní úřad, který území určené k rozlivům povodní stanovil opatřením obecné povahy podle odstavce 1 na základě protokolu o škodě zjištěné komisí, kterou zřizuje Ministerstvo zemědělství. Náhradu poskytuje v penězích stát.
(4) Poškozenému, jemuž náleží náhrada podle odstavce 4, nebude poskytována státní pomoc podle zákona o státní pomoci při obnově území. Náhrada se rovněž neposkytne, pokud poškozený užíval pozemky v době vzniku škody v rozporu s omezením užívání pozemků podle odstavce 2.
____________________
34a) § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
34c) Například nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 34a se označuje jako poznámka pod čarou č. 34d.
10. V § 105 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 a 5 a § 8 odst. 1 písm. d) tohoto zákona a vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům, která s tímto nakládáním souvisejí,“.
11. V § 107 písmeno u) zní:
„u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),“.
12. V § 107 písmeno x) zní:
„x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmena k) a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojených,“.
13. V § 115 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19) Účastníkem řízení ke stavbě na ochranu před povodněmi umožňující rozliv povodní jsou vlastníci pozemků a staveb nacházejících se v území stanoveném k rozlivům povodní podle § 68.“.
14. V § 116 odst. 1 písm. d) se vkládají nové body 70 a 71, které zní:
„70. užívá pozemky v rozporu s omezením užívání pozemků stanoveném opatřením obecné povahy v území určeném k rozlivu povodní (§ 68 odst. 2),
71. skladuje odplavitelný materiál, látky nebo předměty, nebo zřídí tábor, kemp nebo jiné dočasné ubytovací zařízení ve stanoveném území určeném k rozlivu povodní (§ 68 odst. 2),“.
Dosavadní body 70 až 85 se označují jako 72 až 87.
15. V § 122 odstavec 1 zní:
„(1) "Za protiprávní jednání
a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 7, 11, 12, 15, 27, 42, 43, 44, 47, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65 nebo 77 se uloží pokuta ve výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč,
a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 10, 19, 20, 25, 26, 30, 32, 33, 36, 37, 38, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 57, 58, 72, 73, 74, 75, 79, 83, 86 nebo 87 se uloží pokuta ve výši od 5 000 Kč do 200 000 Kč,
b) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 6, 8, 18, 22, 23, 24, 34, 35, 49, 52, 70, 71, 80, 81, 83, 83, 84 nebo 85 se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 500 000 Kč,
c) podle § 116 odst. 1 písm. d) bod 1, 2, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 16, 17, 21, 28, 29, 31, 39, 40, 45, 48, 51, 56, 66, 67, 68, 69, 76 nebo 78 se uloží pokuta ve výši od 20 000 Kč do 1 000 000 Kč.“.

16. V § 126a se za slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ vkládá čárka a slova „pověřenému obecnímu úřadu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Vlastníci vodních děl podle § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zařazených z hlediska technickobezpečnostního dohledu do kategorie I až III, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do katastru nemovitostí. Vlastníci ostatních vodních děl podle § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 1. ledna 2021.
2. Do doby nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 28a odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí dotčeným orgánem při pořizování zásad územního rozvoje ve věcech územně analytických podkladů pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod.
3. K řízením, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, jsou příslušné vodoprávní úřady, které by byly příslušné podle dosavadních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení.