Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Obec bojuje za záchranu Čečelického jezera, které chce báňský úřad nechat zavézt odpadem
Obec Čečelice na Mělnicku se odvolala proti absurdnímu rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně. Tento úřad již několik let prosazuje, aby se jezero v katastru obce zavezlo odpadem (1). Soukromá firma H.Z.C.J. (2) by na tom mohla vydělat stamiliony korun. Jezero, přezdívané „české moře“, je přitom domovem vzácných sladkovodních medúzek a dalších měkkýšů a mnoha druhům žab (3). Díky výjimečně čisté vodě a poloze uprostřed borového lesíku (4) se Čečelické jezero stalo oblíbeným rekreačním zázemím pro obyvatele obcí v širokém okolí. O odvolání bude nyní rozhodovat Český báňský úřad v Praze. Podle sdružení Arnika došlo při povolení zavážky jezera k porušení zákona – na zásah do prostředí chráněných druhů živočichů je totiž nezbytné požádat o výjimku ze zákona (5).
„V Čečelické pískovně se přestalo těžit ve velkém v roce 1993 a dnes jde o jedno z nejčistších míst ke koupání ve Středočeském kraji,“ vysvětluje starosta obce Josef Zeman. „Již v roce 1993 jsme nechali zpracovat projekt, podle něhož jsme chtěli na severní straně vytvořit zázemí pro víkendovou rekreaci a zbytek břehů jezera ponechat v přírodním stavu. V jezeře a jeho okolí totiž žijí desítky vzácných druhů živočichů, které bychom měli chránit. Bohužel se nás na náš názor nikdo neptá. Báňský úřad již několik let prosazuje zavezení jezera a postupuje stejně arogantně jako kdysi, když funkcionáři báňského úřadu a Vojenských staveb Praha spolu s Ministerstvem národní obrany celý prostor zabrali a rozhodli, že se u obce bude těžit,“ řekl starosta. „Dříve nechtěli naši obyvatelé těžbu, dnes chtějí jezero, které těžbou vzniklo. Úřady ale tehdy i dnes hájí nějaké jiné zájmy než místních lidí a ochrany přírody.“
„Nejde o jezero, tedy o přírodní útvar, obsahující jezerní vody, o biotop určený pro význačné druhy rostlin a živočichů, ale o důlní dílo, umělý útvar, zřízený za účelem exploatace ložiska nerostu. Po dobu existence tohoto důlního díla v něm probíhá povolená hornická činnost,“ napsal do nedávného rozhodnutí předseda Obvodního báňského úřadu Kladno Ing. František Hrubant. Podle něj je nutné z důvodu právní kontinuity respektovat rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978. Podle tohoto rozhodnutí se dnes musí Čečelické jezero zavézt a celý prostor zalesnit.
Postup báňského úřadu kritizuje také Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Je absurdní odvolávat se na třicet let staré rozhodnutí národního výboru. Soudruzi tehdy nemohli tušit, že dojde ke změně společenských poměrů, tehdejší Vojenské stavby Praha se dostanou do likvidace, nestihnou zavézt dobývací prostor ihned po ukončení těžby a u Čečelic vznikne oblíbené a biologicky cenné jezero. Dnes je nezbytné respektovat faktický stav lokality, nikoliv plány ze 70. let, byť tehdy bylo rozhodnutí o zavezení a zalesnění lomu jistě chvályhodné.“
Podle Skalského porušil báňský úřad při svém rozhodování mimo jiné zákon o ochraně přírody a krajiny. „Po roce 1989 vznikla řada zákonů na ochranu přírody, které Obvodní báňský úřad ignoruje. Před rozhodnutím o zasypání jezera měly být vydány výjimky pro zásah do biotopu chráněných druhů živočichů, což se nestalo. Jsme navíc přesvědčeni, že celý záměr měl projít procedurou hodnocení vlivů na životní prostředí,“ řekl Skalský.
Orientační zoologické průzkumy z roku 2003 potvrdily v lokalitě pískovny řadu chráněných druhů ptáků, obojživelníků a vodních měkkýšů. Nejvzácnější z nich jsou medúzka sladkovodní, velevrub malířský, skokan skřehotavý a zelený a užovka obojková. „Pískovna je z biologického hlediska cennou lokalitou, která může při kvalitním managementu zároveň sloužit jako centrum biodiverzity i jako dlouhodobě využitelná rekreační vodní plocha. Díky výskytu vzácné medúzky sladkovodní se jedná o lokalitu, která může sloužit biologickému výzkumu. Zachování zaplavené části je tudíž velmi žádoucí. Jakékoliv navážení cizorodých materiálů do pískovny může lokalitu velmi poškodit a důrazně jej nedoporučuji,“ napsal ve svém hodnocení RNDr. Adam Petrusek, hydrobiolog z Univerzity Karlovy v Praze.
O zavážení pískovny usiluje od roku 2003 společnost H.Z.C.J., která podniká v oblasti odpadů. Do Čečelického jezera již firma pod záminkou zabezpečení nestabilních břehů (6) navozila stovky tun výkopového materiálu ze stavby pražského metra s příměsí stavebních sutí, ale i nebezpečných odpadů, což je zakázáno. Porušování zákonů firmou H.Z.C.J. opakovaně prošetřovala Česká inspekce životního prostředí.
Do Čečelického jezera se má podle odhadů vejít asi 2.700.000 tun materiálu. Při ceně sto korun za tunu uložené odpadní zeminy a neškodných sutí by mohla firma vydělat přes dvě stě milionů korun. „S podobnými případy je možné se setkat po celé republice,“ říká Ing. Milan Havel, expert sdružení Arnika na problematiku odpadů. „Ukládání odpadů je velký byznys a bývalé doly či pískovny jsou velmi atraktivní. Řada firem těží z toho, že odpady uložené někam pod zem je velmi těžké zkontrolovat, a v pískovnách tak mohou místo deklarovaných sutí končit nebezpečné odpady, za jejichž likvidaci platí původci odpadů více než desetinásobky ceny za likvidaci zemin a sutí,“ dodal Havel.
O odvolání Obce Čečelice proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně o zasypání Čečelického jezera nyní rozhoduje Český báňský úřad v Praze. Pokud obec neuspěje, je připravena hájit svá práva u soudu i dalšími právními prostředky.
Poznámky:
(1) Rozhodnutí o zavezení Čečelického jezera padlo v roce 1971. Okresní národní výbor v Mělníku tehdy povolil „dočasné vynětí“ lesních pozemků z lesního fondu s tím, že ihned po ukončení těžby štěrkopísku se má těžební jáma zavézt a prostor opět zalesnit. Ačkoliv ložisko se nachází z větší části na soukromých a obecních pozemcích, z logiky normalizačního rozhodování vyplývalo, že vlastníků ani obce se nikdo na nic neptal. Vlastníkům bylo na desítky let znemožněno užívání jejich pozemků i samotný přístup na tyto plochy, přičemž z těžby nikdy nic neměli. Po společenských změnách v roce 1989 se státní podnik Vojenské stavby Praha, který v Čečelicích těžil, dostal do likvidace. „Dobývací prostor“, ponechaný po dlouhé roky vlastnímu osudu, se tak zaplnil podzemní vodou, vzniklé jezero začalo sloužit pro rekreaci a vytvořený biotop se stal domovem řady chráných ptáků, obojživelníků a vodních měkkýšů.
(2) Společnost H.Z.C.J. byla založena v roce 2003 a její vznik se kryje s prvními pokusy o zavážení Čečelického jezera. Společnost koupila v tomto roce těžební právo k „dobývacímu prostoru“ po zkrachovalém státním podniku Vojenské stavby Praha. Část jezera je v posledních letech zasypávána pod záminkou zpevnění nestabilních břehů budováním „zatěžovací lavice“. Ačkoliv povolení k zasypání jezera dosud nebylo vydáno, zhruba pětina jeho objemu již byla odpady naplněna. Činnost společnosti H.Z.C.J. prošetřovala opakovaně Česká inspekce životního prostředí, protože do prostoru Čečelické pískovny byly naváženy i jiné druhy odpadů, než bylo povoleno.
(3) V prostoru Čečelického jezera nebylo nikdy provedeno biologické hodnocení. Podle Arniky tak došlo k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny – dochází-li v oblasti s předpokládaným výskytem chráněných druhů, musí investor zajistit jejich podrobné mapování a navržení opatření k jejich ochraně. V roce 2003 proběhly v lokalitě dva orientační zoologické průzkumy RNDr. Luboše Berana, Ph.D. a RNDr. Adama Petruska, hydrobiologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Oba posudky konstatují mimořádnou hodnotu ekostému a potvrzují výskyt řady chráněných druhů obojživelníků a vodních měkkýšů. Zavážení pískovny oba poskudky důrazně nedoporučují.
V případě zájmu Vám můžeme orientační zoologické průzkumy zaslat elektronicky (celkem 4 strany, formát PDF).
(4) Fotografie Čečelického jezera
Celkový pohled na Čečelické jezero (rok 2003)
http://www.cepo.arnika.org/fotogalerie.shtml?restrict=category........&res_val=%C8e%E8elick%E9%20jezero%20-%20celkov%FD%20pohled&exact=1
Budování zatěžovací lavice (rok 2004)
http://www.cepo.arnika.org/fotogalerie.shtml?restrict=category........&res_val=%C8e%E8elick%E9%20jezero%20-%20budov%E1n%ED%20zat%EC%9Eovac%ED%20lavice&exact=1
(5) Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ukládá, že pro každý zásah do biotopu chráněných druhů živočichů musí získat ten, kdo zásah provádí, výjimku. To se vztahuje jak na přirozené biotopy, tak i na umělé, tedy třeba bývalé těžšiště štěrkopísku. Seznam chráněných živočichů je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. k uvedenému zákonu. Zákon přímo říká: „Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop... Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.“
(6) Částečné zavezení jezera vybudováním tzv. zatěžovací lavice (která má zpevnit údajně nestabilní břehy) povolil Obvodní báňský úřad v roce 1997 se souhlasem Krajského úřadu Středočeského kraje. Vlastní budování zatěžovací lavice probíhá od roku 2004 dodnes.
Kontakty na odpovědné úředníky:
Ing. František Hrubant, předseda Obvodního báňského úřadu Kladno – tel. 221 775 371
prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, předseda Českého báňského úřadu – tel. 221 775 317
„V Čečelické pískovně se přestalo těžit ve velkém v roce 1993 a dnes jde o jedno z nejčistších míst ke koupání ve Středočeském kraji,“ vysvětluje starosta obce Josef Zeman. „Již v roce 1993 jsme nechali zpracovat projekt, podle něhož jsme chtěli na severní straně vytvořit zázemí pro víkendovou rekreaci a zbytek břehů jezera ponechat v přírodním stavu. V jezeře a jeho okolí totiž žijí desítky vzácných druhů živočichů, které bychom měli chránit. Bohužel se nás na náš názor nikdo neptá. Báňský úřad již několik let prosazuje zavezení jezera a postupuje stejně arogantně jako kdysi, když funkcionáři báňského úřadu a Vojenských staveb Praha spolu s Ministerstvem národní obrany celý prostor zabrali a rozhodli, že se u obce bude těžit,“ řekl starosta. „Dříve nechtěli naši obyvatelé těžbu, dnes chtějí jezero, které těžbou vzniklo. Úřady ale tehdy i dnes hájí nějaké jiné zájmy než místních lidí a ochrany přírody.“
„Nejde o jezero, tedy o přírodní útvar, obsahující jezerní vody, o biotop určený pro význačné druhy rostlin a živočichů, ale o důlní dílo, umělý útvar, zřízený za účelem exploatace ložiska nerostu. Po dobu existence tohoto důlního díla v něm probíhá povolená hornická činnost,“ napsal do nedávného rozhodnutí předseda Obvodního báňského úřadu Kladno Ing. František Hrubant. Podle něj je nutné z důvodu právní kontinuity respektovat rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978. Podle tohoto rozhodnutí se dnes musí Čečelické jezero zavézt a celý prostor zalesnit.
Postup báňského úřadu kritizuje také Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Je absurdní odvolávat se na třicet let staré rozhodnutí národního výboru. Soudruzi tehdy nemohli tušit, že dojde ke změně společenských poměrů, tehdejší Vojenské stavby Praha se dostanou do likvidace, nestihnou zavézt dobývací prostor ihned po ukončení těžby a u Čečelic vznikne oblíbené a biologicky cenné jezero. Dnes je nezbytné respektovat faktický stav lokality, nikoliv plány ze 70. let, byť tehdy bylo rozhodnutí o zavezení a zalesnění lomu jistě chvályhodné.“
Podle Skalského porušil báňský úřad při svém rozhodování mimo jiné zákon o ochraně přírody a krajiny. „Po roce 1989 vznikla řada zákonů na ochranu přírody, které Obvodní báňský úřad ignoruje. Před rozhodnutím o zasypání jezera měly být vydány výjimky pro zásah do biotopu chráněných druhů živočichů, což se nestalo. Jsme navíc přesvědčeni, že celý záměr měl projít procedurou hodnocení vlivů na životní prostředí,“ řekl Skalský.
Orientační zoologické průzkumy z roku 2003 potvrdily v lokalitě pískovny řadu chráněných druhů ptáků, obojživelníků a vodních měkkýšů. Nejvzácnější z nich jsou medúzka sladkovodní, velevrub malířský, skokan skřehotavý a zelený a užovka obojková. „Pískovna je z biologického hlediska cennou lokalitou, která může při kvalitním managementu zároveň sloužit jako centrum biodiverzity i jako dlouhodobě využitelná rekreační vodní plocha. Díky výskytu vzácné medúzky sladkovodní se jedná o lokalitu, která může sloužit biologickému výzkumu. Zachování zaplavené části je tudíž velmi žádoucí. Jakékoliv navážení cizorodých materiálů do pískovny může lokalitu velmi poškodit a důrazně jej nedoporučuji,“ napsal ve svém hodnocení RNDr. Adam Petrusek, hydrobiolog z Univerzity Karlovy v Praze.
O zavážení pískovny usiluje od roku 2003 společnost H.Z.C.J., která podniká v oblasti odpadů. Do Čečelického jezera již firma pod záminkou zabezpečení nestabilních břehů (6) navozila stovky tun výkopového materiálu ze stavby pražského metra s příměsí stavebních sutí, ale i nebezpečných odpadů, což je zakázáno. Porušování zákonů firmou H.Z.C.J. opakovaně prošetřovala Česká inspekce životního prostředí.
Do Čečelického jezera se má podle odhadů vejít asi 2.700.000 tun materiálu. Při ceně sto korun za tunu uložené odpadní zeminy a neškodných sutí by mohla firma vydělat přes dvě stě milionů korun. „S podobnými případy je možné se setkat po celé republice,“ říká Ing. Milan Havel, expert sdružení Arnika na problematiku odpadů. „Ukládání odpadů je velký byznys a bývalé doly či pískovny jsou velmi atraktivní. Řada firem těží z toho, že odpady uložené někam pod zem je velmi těžké zkontrolovat, a v pískovnách tak mohou místo deklarovaných sutí končit nebezpečné odpady, za jejichž likvidaci platí původci odpadů více než desetinásobky ceny za likvidaci zemin a sutí,“ dodal Havel.
O odvolání Obce Čečelice proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně o zasypání Čečelického jezera nyní rozhoduje Český báňský úřad v Praze. Pokud obec neuspěje, je připravena hájit svá práva u soudu i dalšími právními prostředky.
Poznámky:
(1) Rozhodnutí o zavezení Čečelického jezera padlo v roce 1971. Okresní národní výbor v Mělníku tehdy povolil „dočasné vynětí“ lesních pozemků z lesního fondu s tím, že ihned po ukončení těžby štěrkopísku se má těžební jáma zavézt a prostor opět zalesnit. Ačkoliv ložisko se nachází z větší části na soukromých a obecních pozemcích, z logiky normalizačního rozhodování vyplývalo, že vlastníků ani obce se nikdo na nic neptal. Vlastníkům bylo na desítky let znemožněno užívání jejich pozemků i samotný přístup na tyto plochy, přičemž z těžby nikdy nic neměli. Po společenských změnách v roce 1989 se státní podnik Vojenské stavby Praha, který v Čečelicích těžil, dostal do likvidace. „Dobývací prostor“, ponechaný po dlouhé roky vlastnímu osudu, se tak zaplnil podzemní vodou, vzniklé jezero začalo sloužit pro rekreaci a vytvořený biotop se stal domovem řady chráných ptáků, obojživelníků a vodních měkkýšů.
(2) Společnost H.Z.C.J. byla založena v roce 2003 a její vznik se kryje s prvními pokusy o zavážení Čečelického jezera. Společnost koupila v tomto roce těžební právo k „dobývacímu prostoru“ po zkrachovalém státním podniku Vojenské stavby Praha. Část jezera je v posledních letech zasypávána pod záminkou zpevnění nestabilních břehů budováním „zatěžovací lavice“. Ačkoliv povolení k zasypání jezera dosud nebylo vydáno, zhruba pětina jeho objemu již byla odpady naplněna. Činnost společnosti H.Z.C.J. prošetřovala opakovaně Česká inspekce životního prostředí, protože do prostoru Čečelické pískovny byly naváženy i jiné druhy odpadů, než bylo povoleno.
(3) V prostoru Čečelického jezera nebylo nikdy provedeno biologické hodnocení. Podle Arniky tak došlo k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny – dochází-li v oblasti s předpokládaným výskytem chráněných druhů, musí investor zajistit jejich podrobné mapování a navržení opatření k jejich ochraně. V roce 2003 proběhly v lokalitě dva orientační zoologické průzkumy RNDr. Luboše Berana, Ph.D. a RNDr. Adama Petruska, hydrobiologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Oba posudky konstatují mimořádnou hodnotu ekostému a potvrzují výskyt řady chráněných druhů obojživelníků a vodních měkkýšů. Zavážení pískovny oba poskudky důrazně nedoporučují.
V případě zájmu Vám můžeme orientační zoologické průzkumy zaslat elektronicky (celkem 4 strany, formát PDF).
(4) Fotografie Čečelického jezera
Celkový pohled na Čečelické jezero (rok 2003)
http://www.cepo.arnika.org/fotogalerie.shtml?restrict=category........&res_val=%C8e%E8elick%E9%20jezero%20-%20celkov%FD%20pohled&exact=1
Budování zatěžovací lavice (rok 2004)
http://www.cepo.arnika.org/fotogalerie.shtml?restrict=category........&res_val=%C8e%E8elick%E9%20jezero%20-%20budov%E1n%ED%20zat%EC%9Eovac%ED%20lavice&exact=1
(5) Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ukládá, že pro každý zásah do biotopu chráněných druhů živočichů musí získat ten, kdo zásah provádí, výjimku. To se vztahuje jak na přirozené biotopy, tak i na umělé, tedy třeba bývalé těžšiště štěrkopísku. Seznam chráněných živočichů je uveden ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. k uvedenému zákonu. Zákon přímo říká: „Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop... Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.“
(6) Částečné zavezení jezera vybudováním tzv. zatěžovací lavice (která má zpevnit údajně nestabilní břehy) povolil Obvodní báňský úřad v roce 1997 se souhlasem Krajského úřadu Středočeského kraje. Vlastní budování zatěžovací lavice probíhá od roku 2004 dodnes.
Kontakty na odpovědné úředníky:
Ing. František Hrubant, předseda Obvodního báňského úřadu Kladno – tel. 221 775 371
prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, předseda Českého báňského úřadu – tel. 221 775 317
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
