Greenpeace: Oběti Bhopálu dostaly alternativní Nobelovu cenu za životní prostředí

Dvě ženy, které přežily největší průmyslovou havárii v historii – únik plynu v Bhopálu – získali jedno z nejprestižnějších environmentálních ocenění na světě. Goldmanovou cenou za životní prostředí, které se přezdívá Nobelova cena za životní prostředí (1), byly oceněny paní Rashida Bee a Champa Devi Shukla, a to za svou roli v připomínání bhopálské tragédie a za vedoucí postavení v boji za spravedlnost pro oběti Bhopálu od roku 1984. Tehdy došlo k úniku jedovatého plynu z továrny na pesticidy firmy Union Carbide, který zabil tisíce lidí a stovky tisíc zmrzačil.

Rashida Bee a Champa Devi vedou již dlouho kampaň za spravedlnost pro oběti tohoto neštěstí. Cenu získali za vytvoření odborového svazu, který bojuje za práva více než 80 žen (jež patřím k těm co přežily havárii) a rehabilitaci a spravedlnost pro všechny oběti tohoto neštěstí. Obě ženy zmobilizovaly tisíce obětí z bhopálských slumů a informovaly je o jejich právech a trvající zodpovědnosti společnosti Union Carbide, která má nyní název Dow Chemicals (2).

Obě ženy se staly známé i v České republice, když nedávno napsaly otevřený dopis šéfredaktorovi týdeníku Reflex Petru Bílkovi a odsoudily článek Ivana Breziny týkající se Bhopálu a práce Greenpeace a označily jej za nepravdivý (3).

Rashida a Champa Devi cestovaly po světě, aby získali co nejširší podporu a přitáhly pozornost k této doposud neskončené tragédii. „Tato cena bude muset urazit ještě dlouhou cestu, aby pomohla obnovit životy, zdraví a práci lidí, již zničily firmy Union Carbide/Dow. Část peněz, které jsme získali v rámci této ceny, chceme použít k založení vlastní národní ceny u nás v Indii pro všechny ostatní, kteří zde bojují proto zločinům korporací,“ řekla Champa Devi.

V rámci svého boje za spravedlnost čelily obě ženy silnému tlaku a potížím. Často jim bylo vyhrožováno žalobami a během protestů byly mnohokrát zatčeny policií (4). „Goldmanova cena za Bhopál týkající se smutného dědictví chemičky Union Carbide je políčkem přímo do tváře Dow. Svět si konečně začíná zločiny Bhopálu uvědomovat a tato cena ukazuje, že Dow už dále nemůže ignorovat svoji zodpovědnost. Čím déle bude Dow oddalovat svoji zodpovědnost, tím horší to bude pro tuto společnost a její akcionáře,“ prohlásila paní Rashida Bee.

V noci na 3. prosince 1984 došlo v indickém Bhópálu k jedné z nejtěžších průmyslových havárií v celé lidské historii. Z chemičky patřící americké firmě Union Carbide uniklo více než 40 tun metylisokyanátu, kyanovodíku a dalších smrtelně nebezpečných plynů. Během jediné noci zde na následky otravy zemřelo několik tisíc lidí. Další stovky tisíc byly postiženy a trpí následky této havárie dodnes. Oběti této tragédie a jejich děti stále trpí dlouhodobými zdravotními problémy jako je rakovina, tuberkulóza, vrozené vývojové vady a chronické horečky (5).

V lednu 2004 uspořádala česká pobočka Greenpeace v galerii Leica na pražském hradě výstavu fotografií předního indického fotografa Raghu Raie s názvem Bhopálská tragédie a její oběti. Nad výstavou převzal záštitu bývalý prezident České republiky Václav Havel a osobně ji zahájil fotograf Raghu Rai a ombudsman Otakar Motejl (6). Paní Rashida Bee je zachycena na mnoha fotografiích, které Raghu Rai (Magnum Photos) vytvořil pro svou fascinující reportáž (7).

Celá řada studií, včetně analýz, které zde v roce 1999 provedlo Greenpeace, nalezly v podzemních vodách okolo chemičky rtuť, nikl a jiné toxické látky. Celá řada lidí, kteří žijí v blízkosti továrny, včetně těch, kteří přežili smrtící únik plynu, byly ponechány svému osudu a nemají jinou možnost, než užívat vodu kontaminovanou jedovatými látkami z bývalé chemičky. Greenpeace a koalice organizací s názvem Mezinárodní kampaň za spravedlnost pro Bhopál (ICJB) žádají, aby společnost DOW Chemicals přijala plnou odpovědnost za katastrofu v Bhopálu.

„Udělení alternativní Nobelovy ceny je ocenění boje za spravedlnost, který trvá již 20 let. Je to boj, který bude pokračovat, dokud korporace jako Union Carbide a DOW nebudou přivedeny k odpovědnosti za své zločiny,“ řekl MUDr. Miroslav Šuta, poradce Greenpeace pro oblast toxických látek.

Greenpeace rovněž žádá přijetí závazných mezinárodních pravidel, které by umožnily pohnat k trestní a finanční odpovědnosti korporace zodpovědné za průmyslové katastrofy a za pokračující znečištění.

Další informace:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Greenpeace ČR pro toxické látky, mobil: 603 443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org

Václav Vašků, mluvčí Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, mobil: 603 414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org

http://www.greenpeace.cz/bhopal

Poznámky pro editory:

(1) Goldmanova ekologická cena je udělována za dlouhotrvající a důležitou snahu chránit životní prostředí včetně (avšak není podmínkou) ochrany ohrožených ekosystémů a druhů, boj proti destruktivním rozvojovým projektům, podporu trvalé udržitelnosti, ovlivnění ekologické politiky a úsilí o spravedlnost na poli životního prostředí. Každý rok je šest významných osobností ze šesti částí světa vyhlášeno „ekologickými hrdiny“. Rashida Bee a Champa Devi Dukla byly vyhlášeny ekologickými hrdinkami Asie.

(2) V únoru 2001 firma Union Carbide fúzovala se společností DOW Chemicals.

(3) Rashida Bee a Champa Devi Chukla napsaly Reflexu: „Greenpeace rozhodně nevydělává peníze jménem přeživších obětí bhopálského plynu. Chceme, abyste vzali na vědomí, že organizace přeživších obětí měla plnou podporu Greenpeace. Kdyby nebylo jejich podpory, nebyli bychom schopny vyslat naše poselství do světa… Tímto dopisem chceme zdůraznit, že jsme rozhodně proti tomu, co autor (Ivan Brezina) napsal. Není to pravda,“ napsaly oběti Bhopálu. Úplný překlad jejich dopisu včetně faksimile originálu v jazyce hindí je k dispozici na adrese http://www.greenpeace.cz/index.shtml?x=166838 .

(4) Viz například zatčení v Bhopálu společně s 65 dalšími aktivisty dne 25. listopadu 2002: http://www.greenpeace.cz/bhopal/online.html

(5) Více na adrese: http://www.greenpeace.cz/bhopal/index.html

(6) Václav Havel k výstavě Greenpeace o Bhopálu napsal: „Po celý svůj život jsem se zamýšlel nad dvojznačností naší civilizace a nad zodpovědností jedince za svět. Na jedné straně sleduji úctyhodný pokrok v lidském vědění, na druhé straně vidím spíš bezuzdný tanec nad propastí. Umíme dnes zacházet se silami, které nám slouží, jsou-li pod kontrolou, nikdo z nás ale nezná odpověď na otázku, co se stane, když se tyto síly kontrole vymknou. Bez ohledu na varování se ženeme dál utěšujíce se, že se sice občas něco může stát, ale žádná tragédie není dostatečným důvodem ke změně životních hodnot. Pohled na tyto fotografie však takovým důvodem rozhodně jsou.“

(7) Výstava Tragédie v Bhopálu a její oběti v galerii Leica na Pražském hradě: http://www.leicagallery.cz/details.php?id=6&s=1

Foto k dispozici