Tiskové zprávy
Arnika: Ochrana řek a zdravé vodní ekosystémy se vyplatí nejen jako ochrana před povodněmi
„Problematiku vody a vodních ekosystémů je zapotřebí posuzovat v různých souvislostech. Proto jsme sestavili základní body, při jejichž splnění můžeme zlepšit jak kvalitu vodních toků v České republice, tak obecně fungování vody v naší krajině,“ říká Ing. Jana Vitnerová z Arniky, vedoucí programu Ochrana přírody a členka petičního výboru. Petice je adresována českým zákonodárcům, vládě, prezidentovi, ministrům a ministerstvům životního prostředí a zemědělství a České inspekci životního prostředí.
Mezi požadavky petice je obnova přirozené podoby řek a potoků a ochrana vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy. Právě v Telči, v povodí Telečského potoka nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče, byla před několika lety realizována jedna z nejzdařilejších revitalizací vodních toků u nás. Na stejném místě se nyní akumuluje třistakrát více vody, než ve starém zregulovaném korytě. „Města nebo obce se někdy obávají komplikací, které tato opatření přinesou, například při údržbě. Lze s nimi ale počítat v rozvojových plánech měst. Například v Telči se revitalizovaný potok stal součástí naučné stezky Lipky a tak i další ze zajímavostí, které může město nabídnout i svým návštěvníkům,“ uvedla místostarostka města Telče Hana Müllerová. (2)
„Volně žijící živočichové i rostliny potřebují místa, která umožní jejich šíření v krajině. Velmi vhodné jsou k tomu právě přírodě blízké vodní toky a jejich okolí,“ zdůraznila Jana Vitnerová. Zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů je dalším požadavkem petice Člověk a voda. S tímto bodem souvisí také požadavek na zastavení ekonomicky i ekologicky nevýhodné stavby jezů na Dolním Labi (3). „Právě letos, v mezinárodním roce biodiverzity, bychom si měli více uvědomit, že regulační zásahy do vodních toků ochuzují přírodu o její rozmanitost,“ dodala Vitnerová.
Vedle obnovy přirozené, přírodě blízké podoby vodních toků je nezbytné zlepšit kvalitu vody jako takové. Zejména je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a perzistentními organickými látkami (4). Postihy za znečišťování nebezpečnými látkami jsou v současnosti nedostatečné. Příkladem může být havarovaná skládka v Pozďátkách (5). „Přestože se po celé roky vědělo, že zde dochází k masivnímu znečišťování povrchových i podzemních vod, ukázalo se, že viník je prakticky nepostižitelný. Pokuta, která mu byla vyměřena, byla neúměrná způsobené škodě. Přitom zodpovědnost by měl vždy nést původce škody a nikoliv stát, který se zde nakonec musel o likvidaci havárie zasadit,“ říká Jiří Válal, starosta obce Slavičky, na jejímž území se skládka nachází.
Petiční výbor dnes zveřejněné petice tvoří prof. RNDr. Otakar Štěrba, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, Ing. Werner Hentschel, bývalý vedoucí Správy CHKO Labské pískovce, již zmíněný Jiří Válal, starosta obce Slavičky a Ing. Vlastimil Karlík a Ing. Jana Vitnerová, odborní pracovníci programu Ochrana přírody sdružení Arnika.
Představení petice Člověk a voda je počátkem stejnojmenné kampaně. V jejím průběhu Arnika například zpracuje žebříčky největších znečišťovatelů látkami nebezpečnými pro vodní organismy podle údajů z Integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ), které budou zveřejněny na konci září. Jako součást propagace přírodě blízkých přeměn vodních toků bude vydán sborník a uspořádána další z řady exkurzí za dobrými příklady revitalizací. Arnika je také zakládajícím členem nedávno vzniklé Koalice pro řeky, sdružující organizace a odborníky zabývající se problematikou vody v krajině (6).
Petiční archy je možné stáhnout z webu Arniky www.arnika.org/petice-clovek-a-voda, kde také lze petici podepsat on-line.
Poznámky:
(1) Základní body petice (celý text viz samostatná příloha):
Chceme, aby byla posílena ochrana vodních toků a mokřadů, a proto požadujeme:
ochranu vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy
V rámci přijímaných zákonů a plánovacích dokumentů podporovat přírodě blízké úpravy namísto rozsáhlých technických zásahů, které narušují funkci vodních toků. Novelou zákona o vodách zajistit, aby zemní práce v korytě byly řádně povolovány orgány ochrany přírody a nemohly být správci toku prováděny na pouhé oznámení.
ochranu nejcennějších na vodu vázaných druhů a přírodních stanovišť
Je třeba co nejdříve zařadit cenná území do soustavy Natura 2000 (například Labské údolí).
zachování a obnovu přírodní podoby řek a potoků
Porézní půda a rostlinná společenstva meandrů, mokřadů a rašelinišť chrání před povodněmi spolehlivěji a účinněji než betonování vodních toků.
zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů (například lososa)
zastavení plánů na ekonomicky i ekologicky nevýhodnou výstavbu jezů na Dolním Labi
Lodní dopravu je třeba přizpůsobit řece, nikoliv naopak.
čistší vodu pro lidi i pro ryby
Je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a persistentními organickými látkami
(např. zpomalovače hoření, PFOS, hexachlorbenzen a další) a splachy z polí.
důsledné a přísné postihy pro ty, kdo vodu znečišťují
(2) Podrobnosti k revitalizaci v povodí Telčského povodí viz infolist http://www.arnika.org/res/data/095/010448.pdf?seek=1281619977
Podrobnosti o naučné stezce najdete zde: http://www.telc.eu/page.php?mx=51_trasy-a-programy&ax=476_lipky&lx=cz&ft=
(3) Argumenty „Proč nestavět jezy“ a podrobnosti o této problematice: http://www.voda.arnika.org/proc-nestavet-jezy
(4) Hlavním způsobem, kterým se do těla rtuť, toxická pro lidský organismus, dostává, je konzumace ryb z vod, do nichž tato toxická látka proniká vlivem znečištění životního prostředí. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť, jež má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu a pro svou schopnost prostupovat placentární a mozkovou tkání je nebezpečná zejména pro těhotné ženy, jejichž plody ohrožuje, a pro vyvíjející se organismy dětí (o rtuti a jejích účincích více zde: http://www.toxickelatky.arnika.org/rtut).
Pesticidy se do vody mohou dostat zejména splavením z velkých ploch polí, na kterých byly použity. Mezi jejich nebezpečné účinky patří mj. narušení funkce hormonů v těle různých živočichů včetně člověka.
(stránka věnovaná pesticidům: http://www.toxickelatky.arnika.org/pesticidy)
Mezi perzistentní organické látky patří například zpomalovače hoření (které mohou být obsaženy například v některých kobercích a dalších textiliích) nebo hexachlorbenzen (vzniká jako vedlejší produkt ve chlórové chemii, poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy).
(5) Podrobnosti viz stránka tzv. horkého místa „Pozďátky“: http://www.toxik.arnika.org/horka-mista/pozdatky
(6) Podrobnosti o Koalici pro řeky viz tiskovou zprávu „Nová Koalice pro řeky chce dosáhnout efektivnějších a přírodě blízkých protipovodňových opatření“ z 18. června 2010: http://www.voda.arnika.org/tiskove-zpravy/nova-koalice-pro-reky-chce-dosahnout-efektivnejsich-a-prirode-blizkych-protipovodnovych-opatreni
Mezi požadavky petice je obnova přirozené podoby řek a potoků a ochrana vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy. Právě v Telči, v povodí Telečského potoka nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče, byla před několika lety realizována jedna z nejzdařilejších revitalizací vodních toků u nás. Na stejném místě se nyní akumuluje třistakrát více vody, než ve starém zregulovaném korytě. „Města nebo obce se někdy obávají komplikací, které tato opatření přinesou, například při údržbě. Lze s nimi ale počítat v rozvojových plánech měst. Například v Telči se revitalizovaný potok stal součástí naučné stezky Lipky a tak i další ze zajímavostí, které může město nabídnout i svým návštěvníkům,“ uvedla místostarostka města Telče Hana Müllerová. (2)
„Volně žijící živočichové i rostliny potřebují místa, která umožní jejich šíření v krajině. Velmi vhodné jsou k tomu právě přírodě blízké vodní toky a jejich okolí,“ zdůraznila Jana Vitnerová. Zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů je dalším požadavkem petice Člověk a voda. S tímto bodem souvisí také požadavek na zastavení ekonomicky i ekologicky nevýhodné stavby jezů na Dolním Labi (3). „Právě letos, v mezinárodním roce biodiverzity, bychom si měli více uvědomit, že regulační zásahy do vodních toků ochuzují přírodu o její rozmanitost,“ dodala Vitnerová.
Vedle obnovy přirozené, přírodě blízké podoby vodních toků je nezbytné zlepšit kvalitu vody jako takové. Zejména je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a perzistentními organickými látkami (4). Postihy za znečišťování nebezpečnými látkami jsou v současnosti nedostatečné. Příkladem může být havarovaná skládka v Pozďátkách (5). „Přestože se po celé roky vědělo, že zde dochází k masivnímu znečišťování povrchových i podzemních vod, ukázalo se, že viník je prakticky nepostižitelný. Pokuta, která mu byla vyměřena, byla neúměrná způsobené škodě. Přitom zodpovědnost by měl vždy nést původce škody a nikoliv stát, který se zde nakonec musel o likvidaci havárie zasadit,“ říká Jiří Válal, starosta obce Slavičky, na jejímž území se skládka nachází.
Petiční výbor dnes zveřejněné petice tvoří prof. RNDr. Otakar Štěrba, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci, Ing. Werner Hentschel, bývalý vedoucí Správy CHKO Labské pískovce, již zmíněný Jiří Válal, starosta obce Slavičky a Ing. Vlastimil Karlík a Ing. Jana Vitnerová, odborní pracovníci programu Ochrana přírody sdružení Arnika.
Představení petice Člověk a voda je počátkem stejnojmenné kampaně. V jejím průběhu Arnika například zpracuje žebříčky největších znečišťovatelů látkami nebezpečnými pro vodní organismy podle údajů z Integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ), které budou zveřejněny na konci září. Jako součást propagace přírodě blízkých přeměn vodních toků bude vydán sborník a uspořádána další z řady exkurzí za dobrými příklady revitalizací. Arnika je také zakládajícím členem nedávno vzniklé Koalice pro řeky, sdružující organizace a odborníky zabývající se problematikou vody v krajině (6).
Petiční archy je možné stáhnout z webu Arniky www.arnika.org/petice-clovek-a-voda, kde také lze petici podepsat on-line.
Poznámky:
(1) Základní body petice (celý text viz samostatná příloha):
Chceme, aby byla posílena ochrana vodních toků a mokřadů, a proto požadujeme:
ochranu vodních toků a mokřadů před nevhodnými zásahy
V rámci přijímaných zákonů a plánovacích dokumentů podporovat přírodě blízké úpravy namísto rozsáhlých technických zásahů, které narušují funkci vodních toků. Novelou zákona o vodách zajistit, aby zemní práce v korytě byly řádně povolovány orgány ochrany přírody a nemohly být správci toku prováděny na pouhé oznámení.
ochranu nejcennějších na vodu vázaných druhů a přírodních stanovišť
Je třeba co nejdříve zařadit cenná území do soustavy Natura 2000 (například Labské údolí).
zachování a obnovu přírodní podoby řek a potoků
Porézní půda a rostlinná společenstva meandrů, mokřadů a rašelinišť chrání před povodněmi spolehlivěji a účinněji než betonování vodních toků.
zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů (například lososa)
zastavení plánů na ekonomicky i ekologicky nevýhodnou výstavbu jezů na Dolním Labi
Lodní dopravu je třeba přizpůsobit řece, nikoliv naopak.
čistší vodu pro lidi i pro ryby
Je třeba omezit znečišťování vod rtutí, pesticidy a persistentními organickými látkami
(např. zpomalovače hoření, PFOS, hexachlorbenzen a další) a splachy z polí.
důsledné a přísné postihy pro ty, kdo vodu znečišťují
(2) Podrobnosti k revitalizaci v povodí Telčského povodí viz infolist http://www.arnika.org/res/data/095/010448.pdf?seek=1281619977
Podrobnosti o naučné stezce najdete zde: http://www.telc.eu/page.php?mx=51_trasy-a-programy&ax=476_lipky&lx=cz&ft=
(3) Argumenty „Proč nestavět jezy“ a podrobnosti o této problematice: http://www.voda.arnika.org/proc-nestavet-jezy
(4) Hlavním způsobem, kterým se do těla rtuť, toxická pro lidský organismus, dostává, je konzumace ryb z vod, do nichž tato toxická látka proniká vlivem znečištění životního prostředí. Nejnebezpečnější pro lidský organismus jsou organické sloučeniny rtuti, především dimethylrtuť, jež má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu a pro svou schopnost prostupovat placentární a mozkovou tkání je nebezpečná zejména pro těhotné ženy, jejichž plody ohrožuje, a pro vyvíjející se organismy dětí (o rtuti a jejích účincích více zde: http://www.toxickelatky.arnika.org/rtut).
Pesticidy se do vody mohou dostat zejména splavením z velkých ploch polí, na kterých byly použity. Mezi jejich nebezpečné účinky patří mj. narušení funkce hormonů v těle různých živočichů včetně člověka.
(stránka věnovaná pesticidům: http://www.toxickelatky.arnika.org/pesticidy)
Mezi perzistentní organické látky patří například zpomalovače hoření (které mohou být obsaženy například v některých kobercích a dalších textiliích) nebo hexachlorbenzen (vzniká jako vedlejší produkt ve chlórové chemii, poškozuje především játra a ledviny a působí negativně na činnost štítné žlázy).
(5) Podrobnosti viz stránka tzv. horkého místa „Pozďátky“: http://www.toxik.arnika.org/horka-mista/pozdatky
(6) Podrobnosti o Koalici pro řeky viz tiskovou zprávu „Nová Koalice pro řeky chce dosáhnout efektivnějších a přírodě blízkých protipovodňových opatření“ z 18. června 2010: http://www.voda.arnika.org/tiskove-zpravy/nova-koalice-pro-reky-chce-dosahnout-efektivnejsich-a-prirode-blizkych-protipovodnovych-opatreni
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
