Zemědělský ústav povolil užití jedů na hraboše, ochránci to kritizují
10.4.2026 14:51
(ČTK)
Oproti únoru se podle ní situace výrazně změnila. "Resorty zemědělství a životního prostředí se dohodly na společné přípravě pravidel pro případnou povrchovou aplikaci rodenticidů, nikoliv pro jejich aplikaci formou vkládání do nor, jak ČSOP nesprávně uvádí," dodala mluvčí.
Podle ÚKZUZ spočívá rozhodnutí opětovně povolit používání Stutoxu II a Ratronu GW proti hrabošům výhradně v tom, že umožňuje aplikaci těchto rodenticidů do nor ve vyšší dávce, a to pouze na pozemcích, kde populace hrabošů dosáhla hodnoty trojnásobku jejich prahu škodlivosti nebo více.
Petr Stýblo z ČSOP řekl ČTK, že přípravky Stutox II a Ratron GW jsou prudké jedy, které dokážou způsobit i smrt řady vzácných a chráněných živočichů nebo domácích mazlíčků, a to i při jejich aplikaci do nor. Používání zmíněných rodenticidů není podle Stýbla efektivní, protože jedy sice dokážou na poli vyhubit jednu generaci hrabošů, ale ze sousedních polí se tam záhy přemístí jiní.
Přečtěte si také |
ČSOP: Prudký jed Stutox opět na scéně
"Při dodržení přísných podmínek aplikace, uvedených v nařízení ÚKZÚZ se minimalizuje riziko pro necílové organismy, včetně volně žijících živočichů a predátorů, kteří se hraboši živí. Cílem vydaných nařízení není rezignace na ochranu přírody, ale udržitelná regulace populace hrabošů," tvrdí Hrabčáková.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Mrazy v noci na dnešek způsobily ovocnářům škody za stovky milionů korun
Studie: Menší pole mohou snížit počet hrabošů v krajině i škody na úrodě
Plošné rozmetání jedu problém s hraboši nevyřeší, míní přírodovědecOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
ss
smějící se bestie
10.4.2026 20:19Místo kritizování,
mají po dohodě s majiteli pozemků, instalovat stojánky pro dravce.
Odpovědět
mají po dohodě s majiteli pozemků, instalovat stojánky pro dravce.
MK
FR
TS
Tonda Selektoda
11.4.2026 11:05Je zajímavé, že nejvíce připomínek mají ti, kdo (v tomto případě) nemají za zemědělskou produkci ani výživu obyvatelstva, žádnou zodpovědnost.
Prý: „Český svaz ochránců přírody (ČSOP) krok kritizuje. Záměr měl být podle svazu napřed ministerstvy zemědělství a životního prostředí projednán s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.“
Jo, a než by se problém s přemnoženými hraboši na polích projednal, písemně se, v zákonném termínu 30-ti dnů, vyřídily všechny připomínky oponentů a přijalo se rozhodnutí, na polích by již byla hustá vegetace a aplikace jedů do nor by byla ztížena, nebo i znemožněna. Mají to ti „ochránci“ biologických škůdců dobře vymyšleno!
Odpovědět
Prý: „Český svaz ochránců přírody (ČSOP) krok kritizuje. Záměr měl být podle svazu napřed ministerstvy zemědělství a životního prostředí projednán s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.“
Jo, a než by se problém s přemnoženými hraboši na polích projednal, písemně se, v zákonném termínu 30-ti dnů, vyřídily všechny připomínky oponentů a přijalo se rozhodnutí, na polích by již byla hustá vegetace a aplikace jedů do nor by byla ztížena, nebo i znemožněna. Mají to ti „ochránci“ biologických škůdců dobře vymyšleno!
FR
Fred Rooks
11.4.2026 19:48 Reaguje na Tonda SelektodaŽádní ochránci biologických škůdců se v tomto neangažují a ani nevím, kde se dá na nějakého doptat, tedy pokud za biologické škůdce nepovažujete čápy, sovy, volavky, dravce a drobné savčí predátory. Ti maje svoje ochránce. Největšími biologickými škůdci je pak jeví býti zpátečnicky uvažující, ne-/dezinformovaní agronomové.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.4.2026 20:02 Reaguje na Fred RooksA ty seš co, chytrolíne? Pomatený ochránce přírody? Už jsem ti jednou napsal, že dříve se používal Stutox1, jestli ti to něco říká, a žádné, opakuju ti to ještě jednou-žádné problémy nikdy nebyly! Protože ten fosfid zinku se rozloží a přemění na plyn a je dávno dokázáno-a ostatně to bylo i podmínkou schválení Stutoxu- že aby došlo k otravě třeba toho čápa, tak by musel těch hrabošů spořádat nejmíň tucet! Což je samozřejmě blbost na entou. Jenže tyhle dezinformace dneska frčí a oblbuje se jimi laická veřejnost, pane dezinformovaný!
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 21:08 Reaguje na pavel peregrinMy si netykáme a co píšete buď není pravda, je jen část pravdy, nebo nedává žádný smysl. Ty problémy byly a jsou zdokumentované. Žádný vykřičník ani vulgarismus na tom nic nemění. Ano, fosfid zinku se rozloží, a to někdy až třeba v čápovi.
Viděl jste někdy lovit čápa a jak se umí ládovat? U čápa se píše, že denně sní potravu odpovídající cca 10 % hmotnosti svého těla, přičemž váží něco mezi dvěma a čtyřmi a půl kilogramy. Hraboš ten váží cca do 50 gramů, přičemž samice jsou menší. Že si dá i více než tucet otrávených hrabošů je tedy naprosto realistické, a pak to dopadá jak je zdokumentováno.
Blbosti na n-tou a dezinformace tedy plácáte Vy.
Odpovědět
Viděl jste někdy lovit čápa a jak se umí ládovat? U čápa se píše, že denně sní potravu odpovídající cca 10 % hmotnosti svého těla, přičemž váží něco mezi dvěma a čtyřmi a půl kilogramy. Hraboš ten váží cca do 50 gramů, přičemž samice jsou menší. Že si dá i více než tucet otrávených hrabošů je tedy naprosto realistické, a pak to dopadá jak je zdokumentováno.
Blbosti na n-tou a dezinformace tedy plácáte Vy.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2026 08:11 Reaguje na Fred RooksLze pojistit proti hraboši- asi ne.
Je hraboš chráněný živočich-není. A tedy stát škody neplatí -ani částečné.
Zaplatíte to vy?
A fčil babo rať.
Odpovědět
Je hraboš chráněný živočich-není. A tedy stát škody neplatí -ani částečné.
Zaplatíte to vy?
A fčil babo rať.
FR
Fred Rooks
12.4.2026 17:20 Reaguje na Slavomil VinklerPardon, ale to fakt není argument pro vytrávení sov, čápů, volavek, dravců a dalších skupin zvířat z krajiny. Na hraboše nejvíc platí zdravá, pestrá krajina s fungujícími potravními řetězci a zemědělci jsou sami proti sobě, když z ní dělají agropoušť.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2026 18:08 Reaguje na Fred RooksOdpovídáte na jinou věc než píši. Zničení zemědělců není argument??? Jiná krajina by byla určitě lepší, ale v 18. 19. století se živilo asi 80% lidí v zemědělství a stejně byly i hladomory.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
12.4.2026 19:35 Reaguje na Slavomil VinklerJaké zničení zemědělců? Ale prosímvás... Nicméně zastávám názor, že zemědělec, který odmítne změnu, ať raději skončí. To kam to zemědělství u nás dopracovalo se ukazuje jako neudržitelné a změna hospodaření spojená s renaturací krajiny je naprosto nutná z mnoha důvodů vedle hrabošů. Pochybuji, že jste byl někdy v zahraničí, ale tak strašně jako u nás to ve většině Evropy nevypadá. Je třeba opustit sovětský způsob obdělávání půdy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2026 08:29 Reaguje na Fred RooksZemědělec který změnu odmítně, skončí. nastoupí obrovský agropodnik. Renaturace krajiny je spojená s obrovskými náklady. Myslím že Evropa neuživí ani renaturaci, ani dekarbonizaci v tempu co nasadila. Operace úspěšná, pacient žemřel.
Byl jsem dost po světě. Ale hlavně v západní evropě vypadá zemědělství ještě hůře. Viděl jste Holandsko?
Docela ekologicky udržitelné způsoby jsou v Rakouských alpách- úměrná pastva.
Odpovědět
Byl jsem dost po světě. Ale hlavně v západní evropě vypadá zemědělství ještě hůře. Viděl jste Holandsko?
Docela ekologicky udržitelné způsoby jsou v Rakouských alpách- úměrná pastva.
FR
Fred Rooks
13.4.2026 13:59 Reaguje na Slavomil VinklerAno, zemědělec který odmítne změnu skončí a může pak nastoupit obří agroprůmyslový konglomerát. Je smutné, nepřeji si to, ale i to se může stát.
Dělat ale z jedů něco co zachraňuje malé zemědělce, to je pomatené. Jedy jsou naopak věc bez které agroprůmyslníci (zatím?) neumí fungovat a malý zemědělec, pokud je chytře omezí, tak na tom jedině vydělá.
Jinak se opět mýlíte. Renaturace může být velmi levná nebo i zcela zadarmo. Někde stačí jenom tolerovat zamokření a kazy v polích, brát selhání starých meliorací s povděkem jako příležitost, neorat od silnice k silnici a u kolem každého pole nechat pás louky, zatlouct nějaké berličky, neorat kde dřív byly cesty a vysadit podél nich nějaké stromy, tolerovat křoví a kreativitu bobrů, vyzkoušet něco z agrolesnictví, zmenšit půdní celky, ..., ... Nemusí to vůbec stát moc peněz a benefity jsou obrovské
Ano, samozřejmě znám Holandsko a souhlasím, že i tam jsou potřeba změny a oni to tam vědí. Totéž platí pro zbytek Evropy i Británii. Co se Rakouska týče, tak tam je rozdíl v hospodaření oproti Česku vidět i v nížině, a lepší situace je i v Německu (ne všude) i hned za hraniční čárou. Je potřeba se inspirovat příklady moderního Evropského zemědělství a to podporovat politicky.
Pokud jde o dekarbonizaci, tak má cenu zmínit akorát to, že zemědělská půda má obrovský potenciál zlepšit uhlíkovou bilanci v Evropě.
Odpovědět
Dělat ale z jedů něco co zachraňuje malé zemědělce, to je pomatené. Jedy jsou naopak věc bez které agroprůmyslníci (zatím?) neumí fungovat a malý zemědělec, pokud je chytře omezí, tak na tom jedině vydělá.
Jinak se opět mýlíte. Renaturace může být velmi levná nebo i zcela zadarmo. Někde stačí jenom tolerovat zamokření a kazy v polích, brát selhání starých meliorací s povděkem jako příležitost, neorat od silnice k silnici a u kolem každého pole nechat pás louky, zatlouct nějaké berličky, neorat kde dřív byly cesty a vysadit podél nich nějaké stromy, tolerovat křoví a kreativitu bobrů, vyzkoušet něco z agrolesnictví, zmenšit půdní celky, ..., ... Nemusí to vůbec stát moc peněz a benefity jsou obrovské
Ano, samozřejmě znám Holandsko a souhlasím, že i tam jsou potřeba změny a oni to tam vědí. Totéž platí pro zbytek Evropy i Británii. Co se Rakouska týče, tak tam je rozdíl v hospodaření oproti Česku vidět i v nížině, a lepší situace je i v Německu (ne všude) i hned za hraniční čárou. Je potřeba se inspirovat příklady moderního Evropského zemědělství a to podporovat politicky.
Pokud jde o dekarbonizaci, tak má cenu zmínit akorát to, že zemědělská půda má obrovský potenciál zlepšit uhlíkovou bilanci v Evropě.
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2026 08:31 Reaguje na Fred RooksJo a co bude ten zemědělec dělat? Pod mostem je hodně plno.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
13.4.2026 14:10 Reaguje na Slavomil VinklerTo nevím, ale doufám, že mu nepovolí rozparcelování jeho půdy na stavební pozemky. V ideálním případě svou půdu pronajme nějakému chytřejšímu zemědělci, který si vezme jeho dceru, a za pět set let se budou říkat pohádky o tom, že tam možná jeho potomci hospodaří dodnes?
Odpovědět
PN
Petr Novotný
12.4.2026 21:56 Reaguje na Fred RooksNemáte pravdu a řeknu Vám proč. V krajině může být jen tolik dravců kolik jich ta krajina celoročně uživí. Když se přemnoží hraboši pak dravci mají nadbytek potravy jenže oni se nedokáží taky namnožit nedokáží zaregovat na růst populace těch hrabošů, který je explozivní a pak se zase sníží po tom co hraboši způsobí škody na polích a nemají co žrát. Prostě nejlepší je použít jed a ty hraboše potlačit. Není žádná jiná možnost jak ochránit úrodu než ty hraboše vytrávit. Dlouhodobě se můžete zamýšlet nad tím jak změnit krajinu, aby uživila celoročně více dravců , ale to není řešení na aktuální situaci to je běh na dlouho trať a vede 100% k poklesu využití bonity krajiny - tedy menší užitek pro člověka.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
13.4.2026 13:14 Reaguje na Petr NovotnýTrvám na tom, že mám. Ono totiž hraboše ani nejde vytrávit. Jejich populace se vždy snadno rychle zotaví. Co ale můžete vytrávit jsou sovy, dravci, čápi, volavky, rackové, lasice, kuny, lišky...
Ano, je potřeba změnit krajinu a je potřeba začít hned, protože dlouhodobě je to nutnost a není co odkládat.
Nesouhlasím s tím, že méně drancující hospodaření sníží užitek pro člověka. Je tomu přesně naopak.
Odpovědět
Ano, je potřeba změnit krajinu a je potřeba začít hned, protože dlouhodobě je to nutnost a není co odkládat.
Nesouhlasím s tím, že méně drancující hospodaření sníží užitek pro člověka. Je tomu přesně naopak.
BM
Břetislav Machaček
12.4.2026 09:10Přemnožení hrabošů je zářný příklad, že v přírodě samoregulace nefunguje.
Pokud by fungovala, tak z míst, kde hladoví, by se predátoři přesunuli tam,
kde jsou hraboši přemnoženi. Z velké většiny jsou predátory ptáci a pro ně
není pár desítek kilometrů problém a proč tak nečiní? Na co čekají? Po
likvidaci hrabošů už budou mít smůlu a budou jinde hladovět? Samoregulace
funguje náhodně a cyklicky v cyklech hojnosti a nedostatku potravy a to namnožení predátorů má zpoždění a nebo se nekoná z jiných příčin. Zářným
příkladem jsou káně rousná, která v zimě pomáhají našim predátorům hubit
hraboše, ale v zimách bez sněhu nepřiletí a děj se vůle boží. Hraboši se
přemnoží a je třeba zabránit kalamitě i těmi jedy. Tak to u samoregulací platí i u jiných druhů kořisti a predátorů, ale to současní "ochranáři"
nechápou. To v brožurkách nenajdou a učili je to ti, co to neví taky.
Odpovědět
Pokud by fungovala, tak z míst, kde hladoví, by se predátoři přesunuli tam,
kde jsou hraboši přemnoženi. Z velké většiny jsou predátory ptáci a pro ně
není pár desítek kilometrů problém a proč tak nečiní? Na co čekají? Po
likvidaci hrabošů už budou mít smůlu a budou jinde hladovět? Samoregulace
funguje náhodně a cyklicky v cyklech hojnosti a nedostatku potravy a to namnožení predátorů má zpoždění a nebo se nekoná z jiných příčin. Zářným
příkladem jsou káně rousná, která v zimě pomáhají našim predátorům hubit
hraboše, ale v zimách bez sněhu nepřiletí a děj se vůle boží. Hraboši se
přemnoží a je třeba zabránit kalamitě i těmi jedy. Tak to u samoregulací platí i u jiných druhů kořisti a predátorů, ale to současní "ochranáři"
nechápou. To v brožurkách nenajdou a učili je to ti, co to neví taky.
SV
Slavomil Vinkler
12.4.2026 11:33 Reaguje na Břetislav MachačekSamoregulace v přírodě funguje, ne že ne. Ale přepokladem je neporušená příroda, neporušená potravní pyramida. A tento předpoklad byl narušen už neandrtálci a zejména člověkem moudrým. Takže asi 100, nejméně 10 tisíc let člověk přírodu tak ovlivnil, že aby přežil on i příroda, PŘI kvantech co ho na světě je, tak ji musí řídit. Měl by to dělat ale opravdu moudře.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
12.4.2026 17:20 Reaguje na Břetislav MachačekNikoli. Každý student zoologie Vás vyvede z omylu.
Odpovědět
SV
FR
Fred Rooks
12.4.2026 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerMyslím, že je dostatek dobrých příkladů z praxe, které ukazují, že člověk může hospodařit způsoby které nejsou devastující pro přírodu a že se mu naopak ekonomicky vyplatí ji do zemědělské krajiny pustit zpátky.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.4.2026 20:37 Reaguje na Fred RooksZvláštní. Bojujete tu proti rodenticidům, které jsou nutné, jsou jich stovky a používají je zemědělci všude na světě. Bohužel to tak musí být. Lepší jsou podle cašich příspěvků tedy asi rodenticidy, které usmrtí myši co nejrychleji, což by byl Stutox1. Ale neřekl jste ani slovo proti VtE, které jsou tak závažným zásahem do krajiny, že vyhubí nebo vyženou ptáky, pomocníky proti hlodavcům. Další možností boje proti škůdcům polí je orba (hlubší), měli byste ji podporovat.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
13.4.2026 13:28 Reaguje na Jarka O.Nic na tom není zvláštní. Nebojuji proti rodenticidům. Mají svá využití, mám je doma a v případě potřeby je umím použít. V životě by mě ale nenapadlo aplikovat je po zahradě.
Proti čemu bojuji je jejich plošná aplikace na polích v místech, kde ohrožuje prospěšné a/nebo ohrožené volně žijící živočichy. Ta by měla být striktně povolena pouze na základě výjimek ve zcela ojedinělých případech. Stutox a další jedy opravdu nejsou kouzelné třpytky, které rozhodíte do krajiny a svět je pak krásnější.
Hlubší orba může být jedním z postupů, ale primárně je potřeba do zemědělské krajiny vracet přírodu, nikoli ji trávit, a to i z toho důvodu, že průmyslová hnojiva a pesticidy může být brzo problém uplatit nebo dokonce i sehnat.
Co se větrných elektráren týče, tak nevidím důvod je zmiňovat v debatě o jedech, ale souhlasím, že by se větrné elektrárny neměly stavět tam, kde by měly negativní dopad na přírodu a ve zbytcích hezké krajiny u nás. Je to ale úplně jiné téma.
Odpovědět
Proti čemu bojuji je jejich plošná aplikace na polích v místech, kde ohrožuje prospěšné a/nebo ohrožené volně žijící živočichy. Ta by měla být striktně povolena pouze na základě výjimek ve zcela ojedinělých případech. Stutox a další jedy opravdu nejsou kouzelné třpytky, které rozhodíte do krajiny a svět je pak krásnější.
Hlubší orba může být jedním z postupů, ale primárně je potřeba do zemědělské krajiny vracet přírodu, nikoli ji trávit, a to i z toho důvodu, že průmyslová hnojiva a pesticidy může být brzo problém uplatit nebo dokonce i sehnat.
Co se větrných elektráren týče, tak nevidím důvod je zmiňovat v debatě o jedech, ale souhlasím, že by se větrné elektrárny neměly stavět tam, kde by měly negativní dopad na přírodu a ve zbytcích hezké krajiny u nás. Je to ale úplně jiné téma.
JO
Jarka O.
13.4.2026 17:56 Reaguje na Fred RooksÚspěchem pro přírodu a zdraví je, že se používá Stutox, který se postupně stane užitečným hnojivem, a ne již sloučeniny arsenu. Rovněž byste zemědělcům měli poradit nejúčinnější a nejlepší náhrady Stutoxu, proti kterému máte výhrady, a poskytovat jim školení nebo konzultace, jak správně používat rodenticidy, kde byste mohli použít vám známé zkušenosti a příklady z ciziny. Pouhé požadavky na co nejhorší byrokracii a zákazy působí velmi nepřatelsky vůči lidem, kteří vám produkují potraviny. Nemyslím si taky už kvůli ceně těchto přípravků, že se nadužívají, ale mohu se v tom mýlit.
Ano, hnojiva budou nedostatková a dá se s tím mnohé dělat, vyžadovalo by to ovšem úpravu tragické legislativy.
Omámení hlodavci mohou být snadným cílem predátorů a proto by nebylo špatné používat rychleji účinkující rodenticidy nebo instalovat na omezenou dobu plašiče ptáků. Kromě hluboké orby a plašičů ptáků by proti škůdcům pomáhalo střídání plodin. A už se tu psalo, že toxicita je akutní, a ptákům se proto jen část jedu dostane do těla v druhém sledu.
VtE jsem zmínila jako příklad mnohem závažnějšího dlouhodobého vlivu na všechny živočichy v polní krajině, protože jste psal o hubení ptáků, zatímco článek je o užitečném zmírnění nadbytečné byrokracie pro zemědělce. O VtE si můžete kromě jiných přečíst např. pojednání od p. Cílka v Solárním magazínu, kde poslední odstavec je všeříkající. Mohu sem vlepit odkaz, pokud ho nenajdete a zajímá vás.
Odpovědět
Ano, hnojiva budou nedostatková a dá se s tím mnohé dělat, vyžadovalo by to ovšem úpravu tragické legislativy.
Omámení hlodavci mohou být snadným cílem predátorů a proto by nebylo špatné používat rychleji účinkující rodenticidy nebo instalovat na omezenou dobu plašiče ptáků. Kromě hluboké orby a plašičů ptáků by proti škůdcům pomáhalo střídání plodin. A už se tu psalo, že toxicita je akutní, a ptákům se proto jen část jedu dostane do těla v druhém sledu.
VtE jsem zmínila jako příklad mnohem závažnějšího dlouhodobého vlivu na všechny živočichy v polní krajině, protože jste psal o hubení ptáků, zatímco článek je o užitečném zmírnění nadbytečné byrokracie pro zemědělce. O VtE si můžete kromě jiných přečíst např. pojednání od p. Cílka v Solárním magazínu, kde poslední odstavec je všeříkající. Mohu sem vlepit odkaz, pokud ho nenajdete a zajímá vás.
SV
Slavomil Vinkler
13.4.2026 07:03 Reaguje na Fred RooksJá vím, příklady z praxe minulých staletí jsou, Ale vidíte jen to co chcete, nevidíte tu průvodní bídu obyvatel. U nás zemědělci kteří pomáhají přírodě mají jak veliké dotace tak ještě zápal, takže si přírodu staví k obrazu svému. Nic proti tomu, ale to nás neuživí v počtech co nás a zejména v je miliardy v zahraničí. Stutox se mi nelíbí, ale nevidím reálnou náhradu. Je nutno ho používat šetrně, nikoli plošným rozmetáním. .
Odpovědět
FR
Fred Rooks
13.4.2026 13:32 Reaguje na Slavomil VinklerMluvím o příkladech z praxe v tomto století. Poznatky jsou docela jednoznačné a staré postupy v dnešní době již nejsou ani udržitelné, ani výhodné. Pokud je neznáte, tak Vás problematika asi moc nezajímá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.4.2026 07:52 Reaguje na Fred RooksStudent je obrazem svého učitele. Co ho naučí, to hloupý student opakuje, ale chytrý přemýšlí a bývá i oponentem
učitele, když zjistí, že ho učí hlouposti. Papoušek se
naučí pouze to, co ho učí, ale nového se sám nic neučí.
Víra v jedinou pravdu už zklamala mnoho "zmoudřelých"
lidí, ale to se hlupákům stát nemůže, protože si vystačí
celý život pouze s vírou. Víte, že do doby Darwina učily
i univerzity teorii stvoření a nebýt Darwina a jiných
"rebelů" tak to učí dodnes, když by se nenašel nikdo
teorii stvoření zpochybnit a oponovat svým učitelům ?
U samoregulace uvedu příklad s kormorány. Proč neklesá
jejich počet, když klesá počet jejich kořisti v přírodě?
Protože se přizpůsobili lovu ryb z průmyslových chovů
člověka(rybníky). Proč nevymírají čápi zároveň s úbytkem
žab a jiné přirozené potravy? Protože se před odletem vykrmují na skládkách a někteří i celoročně. To není o
přírodní samoregulaci, ale o přizpůsobení, což někteří
umí, ale jiní ne a ti vymírají bez možnosti to zastavit.
Lidstvo je zářný příklad popírající samoregulaci, neboť
se naučilo bojovat s neúrodou a hladem, naučilo se čelit
nemocem atd. To není samoregulace, ale umění přizpůsobit
se novým podmínkám, které nepřizpůsobiví nepřežijí a pokud
je chci zachovat, tak jim musím pomoci. Proč zachraňují
lidé vymírající druhy a nenechají to pouze na přírodě, byť
lidmi ovlivněné, ale s tím se nedá nic dělat, pokud tu
budou lidé, kteří ji i nechtě ovlivňují. Pokud jsme se
pasovali na vládce Země, tak musíme vládu převzít zcela
i s regulací umožňující přežití těm méně přizpůsobivým.
Odpovědět
učitele, když zjistí, že ho učí hlouposti. Papoušek se
naučí pouze to, co ho učí, ale nového se sám nic neučí.
Víra v jedinou pravdu už zklamala mnoho "zmoudřelých"
lidí, ale to se hlupákům stát nemůže, protože si vystačí
celý život pouze s vírou. Víte, že do doby Darwina učily
i univerzity teorii stvoření a nebýt Darwina a jiných
"rebelů" tak to učí dodnes, když by se nenašel nikdo
teorii stvoření zpochybnit a oponovat svým učitelům ?
U samoregulace uvedu příklad s kormorány. Proč neklesá
jejich počet, když klesá počet jejich kořisti v přírodě?
Protože se přizpůsobili lovu ryb z průmyslových chovů
člověka(rybníky). Proč nevymírají čápi zároveň s úbytkem
žab a jiné přirozené potravy? Protože se před odletem vykrmují na skládkách a někteří i celoročně. To není o
přírodní samoregulaci, ale o přizpůsobení, což někteří
umí, ale jiní ne a ti vymírají bez možnosti to zastavit.
Lidstvo je zářný příklad popírající samoregulaci, neboť
se naučilo bojovat s neúrodou a hladem, naučilo se čelit
nemocem atd. To není samoregulace, ale umění přizpůsobit
se novým podmínkám, které nepřizpůsobiví nepřežijí a pokud
je chci zachovat, tak jim musím pomoci. Proč zachraňují
lidé vymírající druhy a nenechají to pouze na přírodě, byť
lidmi ovlivněné, ale s tím se nedá nic dělat, pokud tu
budou lidé, kteří ji i nechtě ovlivňují. Pokud jsme se
pasovali na vládce Země, tak musíme vládu převzít zcela
i s regulací umožňující přežití těm méně přizpůsobivým.
EB
Karel Zvářal
13.4.2026 08:11 Reaguje na Břetislav MachačekV podstatě souhlas, až na ty papoušky. Samozřejmě, hodně z naučeného opakují, ale dokáží poskládat vlastní větu z naučených slov, případně slovo ze dvou. Např z Miško a kašpare, vytvoří Miškare. Nebo zdrobnělinu -čku přidává i tam, kde ji v životě neslyšel...
Odpovědět
FR
Fred Rooks
13.4.2026 13:34 Reaguje na Břetislav MachačekO hloupých studentech nemluvím. A nemusí to být student. Stačil by úplně devítiletý zapálenec do přírody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.4.2026 17:04 Reaguje na Fred RooksTak to jsem vám hádal o 5 let více!
Odpovědět
