ČSOP: Prudký jed Stutox opět na scéně

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) opětovně povolil použití rodenticidů Stutox II a Ratron GW k hubení hlodavců. Jde o prudké jedy, které dokážou prostřednictvím otrávených hrabošů způsobit smrt řady vzácných a chráněných živočichů (či domácích mazlíčků). Sedlákům navíc aplikace těchto přípravků nepomůže, protože (s velkými náklady na nákup jedů) populaci přemnoženého hraboše stejně nevyhubí, naopak jim uškodí, protože zlikviduje predátory, kteří – na rozdíl od granulí rodenticidů – pomáhají zemědělcům každý den. Již z aplikací jedu Stutox II na přelomu let 2019-2020 je mnoho zkušeností, dokazujících, že i při aplikaci do nor způsobují tyto prostředky řadu „vedlejších“ úmrtí, včetně vzácných a chráněných druhů. Zdokumentovány jsou jak primární otravy (zajíci, bažanti), tak otravy sekundární, tedy živočichů, kteří se otrávenými hraboši živí (např. čápi). Právě pro tato rizika, které jsou známá, bylo mezi resorty zemědělství a životního prostředí domluveno, že přesná pravidla použití těchto rodenticidů budou tentokrát projednána i s odborným orgánem ochrany přírody – Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. K tomu však nedošlo, ÚKZUZ vydal svá nařízení povolující aplikaci Stutoxu II a Ratronu GW dříve, než k nějakým konzultacím došlo.

Český svaz ochránců přírody je přesvědčen, že toto povolení k aplikaci rodenticidu nestačí. Tam, kde je riziko otravy zvláště chráněných druhů (což je v podstatě kdekoliv) by před každým použitím rodenticidu měla být udělena výjimka orgánem ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny právě z důvodu vysokého rizika ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů. Ve veřejném prostoru se sice šíří názor, že mimo vymezené zóny výskytu vybraných zvláště chráněných druhů, jako je např. křeček nebo sova pálená, taková výjimka nutná není, odborníci Českého svazu ochránců přírody jsou však přesvědčeni, že pokud dojde k úhynu zvláště chráněných živočichů v prokazatelné souvislosti s tímto jedem, zemědělcům hrozí vysoké postihy a aplikací těchto rodenticidů bez výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů se tak vystavují značnému riziku.

Krom toho, zkušenosti ukazují, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do 3 měsíců to na tomto poli nikdo nepozná, protože ho obsadí hraboši žijící na sousedních pozemcích. Naopak, predátorů – ať již jde o dravé ptáky, sovy, volavky, jeřáby či čápy – je samozřejmě mnohem méně než hrabošů, a jejich populace jsou tedy při případné aplikaci jedu mnohem zranitelnější.

Podobný problém se řešil před šesti lety, kdy Český svaz ochránců přírody apeloval na prevenci spočívající právě v posilování populací přirozených nepřátel hrabošů a také na nezbytné změny v krajině. Jsme o šest let dále, v těchto záležitostech se nezměnilo téměř nic a opět se vše řeší trávením naší přírody.

Český svaz ochránců přírody vyzývá veřejnost, aby hlásila, a hlavně ihned dokumentovala jakékoliv nálezy mrtvých dravců, sov, volavek či dalších „myšožravých“ druhů v zemědělské krajině, zejména u míst označených cedulemi „Varování. Plocha se chemicky ošetřuje přípravkem xxx. VSTUP ZAKÁZÁN.“

---

reklama

---