ČSOP: Prudký jed Stutox opět na scéně
9.4.2026 | ČSOP |
Čáp bílý uhynulý v Poodří po otravě jedem Stutox II aplikovaného kvůli trávení hrabošů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Facebook Petr Orel
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Klára Hlubocká / Česká společnost ornitologická
Český svaz ochránců přírody je přesvědčen, že toto povolení k aplikaci rodenticidu nestačí. Tam, kde je riziko otravy zvláště chráněných druhů (což je v podstatě kdekoliv) by před každým použitím rodenticidu měla být udělena výjimka orgánem ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny právě z důvodu vysokého rizika ohrožení zvláště chráněných druhů živočichů. Ve veřejném prostoru se sice šíří názor, že mimo vymezené zóny výskytu vybraných zvláště chráněných druhů, jako je např. křeček nebo sova pálená, taková výjimka nutná není, odborníci Českého svazu ochránců přírody jsou však přesvědčeni, že pokud dojde k úhynu zvláště chráněných živočichů v prokazatelné souvislosti s tímto jedem, zemědělcům hrozí vysoké postihy a aplikací těchto rodenticidů bez výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů se tak vystavují značnému riziku.
Krom toho, zkušenosti ukazují, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do 3 měsíců to na tomto poli nikdo nepozná, protože ho obsadí hraboši žijící na sousedních pozemcích. Naopak, predátorů – ať již jde o dravé ptáky, sovy, volavky, jeřáby či čápy – je samozřejmě mnohem méně než hrabošů, a jejich populace jsou tedy při případné aplikaci jedu mnohem zranitelnější.
Podobný problém se řešil před šesti lety, kdy Český svaz ochránců přírody apeloval na prevenci spočívající právě v posilování populací přirozených nepřátel hrabošů a také na nezbytné změny v krajině. Jsme o šest let dále, v těchto záležitostech se nezměnilo téměř nic a opět se vše řeší trávením naší přírody.
Český svaz ochránců přírody vyzývá veřejnost, aby hlásila, a hlavně ihned dokumentovala jakékoliv nálezy mrtvých dravců, sov, volavek či dalších „myšožravých“ druhů v zemědělské krajině, zejména u míst označených cedulemi „Varování. Plocha se chemicky ošetřuje přípravkem xxx. VSTUP ZAKÁZÁN.“
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
PB
Petr Blažek
9.4.2026 17:37Bohužel zase kecy lidí, kteří se na pole dívají ze silnice, ale vědí všechno naprosto přesně.
Stutox který byl vyvinut speciálně na hraboše se dávkuje v minimálním množství. To znamená, že když jednu granulku sežere hraboš tal pojde, když jednu granulku sežere násobně větší dravec tak se mu nic nestane. musel by\ jich sežrat celou hrst.
Tito tzv ochránci přírod vykřikují hesla , ale sami vůbec netuší jak se věci mají.
Odpovědět
Stutox který byl vyvinut speciálně na hraboše se dávkuje v minimálním množství. To znamená, že když jednu granulku sežere hraboš tal pojde, když jednu granulku sežere násobně větší dravec tak se mu nic nestane. musel by\ jich sežrat celou hrst.
Tito tzv ochránci přírod vykřikují hesla , ale sami vůbec netuší jak se věci mají.
FR
Fred Rooks
9.4.2026 18:38 Reaguje na Petr BlažekÚsměvná ukázka úplné absence znalostí a uvažování. Ten násobně větší predátor se jedním hrabošem samozřejmě nenají a pokud pozře dostatek otrávené kořisti (která může mít v sobě i více než jedinou granulku), je po něm. Takové otravy jsou celkem dobře zdokumentované, takže Váš názor je v rozporu se skutečností.
(Možná by nebylo od věci, kdyby každý zdejší přispěvatel před odesláním komentáře musel úspěšně odpovědět na krátký přírodovědný kvíz.)
Odpovědět
(Možná by nebylo od věci, kdyby každý zdejší přispěvatel před odesláním komentáře musel úspěšně odpovědět na krátký přírodovědný kvíz.)
pp
pavel peregrin
9.4.2026 19:58 Reaguje na Fred RooksMelete nesmysly a víte kulové. Po Stutoxu nic nehyne, jsou to cíleně vedené kecy. Jestli je vám známo, Stutox byl primárně vyvinut tak, že po jeho požití hraboš zaleze pod zem a tam uhyne. Kdysi jsme s úspěchem používali Stutox 1, který měl na rozdíl od Stutoxu 2 daleko větší razanci a světe div se, nikdy jsme žádné otravy nezaznamenali. A buďte ubezpečen, že by nám to místní myslivecké sdružení dalo patřičně sežrat! Takže než tady začnete plácat nesmysly, něco si o tom zjistěte!
Odpovědět
FR
Fred Rooks
9.4.2026 20:15 Reaguje na pavel peregrinMůžete si použít kolik vykřičníků a vulgarismů chcete, ale je to zdokumentované a nemáte pravdu (či záměrně lžete).
Odpovědět
FR
Fred Rooks
9.4.2026 20:19 Reaguje na pavel peregrinMimochodem, hraboši se po požití Stutoxu mohou stát kořistí ještě před tím než stihnou zalézt a uhynout, a většině mysliveckých sdružení jsou dravci, volavky nebo sovy úplně u Zuzany, takže asi tak...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.4.2026 06:02 Reaguje na Fred RooksDokažte opravdu zdokumentované případy a jejich počet. Bohužel nebo spíše bohudík v naprosté většině "případů" se později ukázalo, že úhyn zvířete neměl se stutoxem nic společného. Ale poplašné novinářské správy se hojně čtou a žijou si vlastním životem. Opravy a uvedení pravého důvodu úhynu se již nedočkáte.
Jinak k vaší poznámce já i p. Pelegrin na polích žijeme , rozhodně to nekomentujeme od stolu počítače. Takže my by jsme byli první kdo by ty úhyny zaznamenal.
Odpovědět
Jinak k vaší poznámce já i p. Pelegrin na polích žijeme , rozhodně to nekomentujeme od stolu počítače. Takže my by jsme byli první kdo by ty úhyny zaznamenal.
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2026 06:55 Reaguje na Petr BlažekMyslivecké sdružení (co mám známé) zaznamenalo úhyny zajíců a bažantů po intenzivním plošném povrchovém použití stutoxu před několika lety.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.4.2026 15:58 Reaguje na Slavomil VinklerTo je přesně ono. Zaznamenají úhyny a svedou to na stutox. A pro média je to vděčné téma. Jenže pak se zajíci pošlou na veterinu a výsledky už tak senzační nejsou.
Plno tech úhynů má naprosto jiné příčiny. Je to podobné jako u včel. Když projede okolo postřikovač a někdo má úhyny včel tak za to určitě můžou zemědělci. Ale faktické otravy včelstev u nás jsou pouze v jednotkách případů a to ještě většinou chybou obsluhy.
Myslíte, že by veterinární správa povolila aplikaci čehokoliv co by zabíjeli necilene organismy?
Odpovědět
Plno tech úhynů má naprosto jiné příčiny. Je to podobné jako u včel. Když projede okolo postřikovač a někdo má úhyny včel tak za to určitě můžou zemědělci. Ale faktické otravy včelstev u nás jsou pouze v jednotkách případů a to ještě většinou chybou obsluhy.
Myslíte, že by veterinární správa povolila aplikaci čehokoliv co by zabíjeli necilene organismy?
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2026 16:12 Reaguje na Petr BlažekVy to víte? No já mám informace od hospodáře MS.
A pokud odbočím od stutoxu tam mě opravdu nas... když zemědělci stíkají dopoledne řepku do květu 2x během 4 dnů proti jakýmusi broučkovi, a mě pak do měsíce odejdou včelstva.
Odpovědět
A pokud odbočím od stutoxu tam mě opravdu nas... když zemědělci stíkají dopoledne řepku do květu 2x během 4 dnů proti jakýmusi broučkovi, a mě pak do měsíce odejdou včelstva.
PB
Petr Blažek
10.4.2026 19:40 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž by stříkali do květu proti broukovi nedovoleným přípravkem , tak by vaše včely nedoletěly domů. Poznal by jste to okamžitě. Všichni zemědělci jsou pod drobnohledem a nikdo si nedovolí riskovat, ještě k tomu ve dne, jakýkoliv nepovolený zásah. problém občas nastane, když se někdo rozhodne, většinou z časového presu, smíchat více druhů postřiku a aplikovat to najednou. Pak se můžou projevit dosud neznámé důsledky takového mixu. Občas se stane, že si takto i spálí vlastní úrodu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2026 19:46 Reaguje na Petr BlažekAle jděte, ty nové přípravky zahubí plod. Že jezdili mám foto, ale otravu..., po měsíci. To je vymyšleno hlavou!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2026 16:15 Reaguje na Petr BlažekJinak já kritizuji, intenzivní plošnou povrchovou aplikaci stutoxu. Nikoli doporučenou do děr. I když ani zde to nebude úplně bezpečné.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2026 16:44 Reaguje na Slavomil VinklerTo máte prašť jako uhoď. Když nebudou hraboši, nepojdou ikony na otravu, ale hlady.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.4.2026 19:28 Reaguje na Slavomil VinklerNo a to je zase názor člověka, který to v životě nedělal. A to se vás nechci nijak dotknout.
Kvalitní strojová aplikace 2-5kg/ha rozhodí toto malé množství rovnoměrně po ploše tak, že máte cca na 1 m2 1 granulku. Ta stačí, když ji najde , k usmrcení hraboše. Ale jakýhokoliv většího tvora to neohrozí, neboť by musel prošmejdit velikou plochu aby po 1 granulce sesbíral větší množství a otrávil se.
Kdežto sypání ručně, sice do nory, ale pořád je tam lidský faktor, který se 1000x trefuje do nějaké malé díry s hrstkou granulí. Tam hrozí podstatně větší riziko(velké množství lidí a velký počet aplikací) , že se usypete bokem a zůstane za vámi hromádka stutoxu na povrchu.
Odpovědět
Kvalitní strojová aplikace 2-5kg/ha rozhodí toto malé množství rovnoměrně po ploše tak, že máte cca na 1 m2 1 granulku. Ta stačí, když ji najde , k usmrcení hraboše. Ale jakýhokoliv většího tvora to neohrozí, neboť by musel prošmejdit velikou plochu aby po 1 granulce sesbíral větší množství a otrávil se.
Kdežto sypání ručně, sice do nory, ale pořád je tam lidský faktor, který se 1000x trefuje do nějaké malé díry s hrstkou granulí. Tam hrozí podstatně větší riziko(velké množství lidí a velký počet aplikací) , že se usypete bokem a zůstane za vámi hromádka stutoxu na povrchu.
FR
Fred Rooks
11.4.2026 09:12 Reaguje na Petr BlažekPři tom, co popisujete, se děje to, že po povrchu chodí hraboši se Stutoxem v sobě. Tato otrávená zvířata se pak stávají kořistí dravců, sov, čápů, volavek, lasic atd., jímž jed způsobuje smrt nebo sníženou fitness. Zatímco populace hrabošů se vždy snadno zotaví, pro jejich predátory to může znamenat vyhynutí v krajině. Že jed nic neohrožuje je naprostá lež.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
11.4.2026 09:22 Reaguje na Fred RooksNejdříve si něco zjistěte o tom jak různé prostředky proti hrabošům působí a pak teprve se k tomu vyjadřujte. Pouze tady plácáte páté přes deváté bez relevantních informací.
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 19:52 Reaguje na Petr BlažekNení potřeba. Vím to moc dobře a kdo plácá nesmysly zcela v rozporu s realitou jste Vy. Kdyby to bylo jak píšete, tak by na otravu Stutoxem neumíraly žádné necílové organismy. Jenže ony umírají.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.4.2026 17:12 Reaguje na Slavomil VinklerDoporučenou do děr na desítkách hektarů....to je opravdu pitomost.
Odpovědět
EB
FR
Fred Rooks
10.4.2026 10:58 Reaguje na Petr BlažekČSOP, ČSO a Agentura ochrany přírody ty případy dokumentují a publikují. Že žijete na poli, to je poznat...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.4.2026 19:03 Reaguje na Fred RooksMůžete něco z toho zdokumentovaného a publikovaného doložit? Jinak většina mysliveckých sdružení se o dravce, volavky nebo sovy zajímá úplně stejně jako o všechny ostatní druhy zvěře. To nevíte?
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 08:54 Reaguje na Jarek SchindlerAno, ty zdokumentované a publikované případy jsou doložené (zdokumentovat znamená doložit). A ne, většina mysliveckých združení se stará jenom o svoje stádečka a příroda je nezajímá, nebo jí dokonce škodí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.4.2026 14:27 Reaguje na Fred RooksTak nějaké případy, bez těch vašich zbytečných řečí předložte. Co vám v tom brání? Zatím jen kecáte. Většina mysliveckých spolků se stará či zajímá o zvěř . No a že vy nevíte co je zvěř? Za to tedy opravdu nemohu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
10.4.2026 12:36 Reaguje na Petr BlažekTak proč se například v Agromanuálu píše, že je nezbytné zabránit přístupu k návnadám necílovým organismům? Je to přeci bezpečné, jak tvrdíte vy a pervitínek, ne? :D Ono to není tak, že když žijete na poli, tak o tom víte vše - častokrát je to tak, že nevidíte na konec toho pole. ;)
Odpovědět
PB
Petr Blažek
10.4.2026 15:59 Reaguje na Petr EliášAno a u mikrovlnné trouby se píše, že se v ní nesmí sušit kočka.
To je návod přesně pro takové odborníky jako jste vy.
Odpovědět
To je návod přesně pro takové odborníky jako jste vy.
JS
Jarek Schindler
10.4.2026 19:10 Reaguje na Petr EliášNo a současně se tam snad píše, že by aplikace měla probíhat výhradně do hraboších nor. Nebo snad ne? No a hrabošší nora je snad dostatečným způsobem jak zabránit necílovým organismům v požití Stutoxu. Nebo co snad požije ten Stutox v hraboší noře mimo toho hraboše?
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 19:56 Reaguje na Jarek SchindlerNení. Než hraboše jed zabije, trvá to nějakou dobu, během které může být uloven s dalšími otrávenými spoluhraboši třeba čápem jako na obrázku u článku výše.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.4.2026 14:40 Reaguje na Fred RooksHraboš tráví 90 % času v noře. Proč by se otrávený hraboš měl špacírovat " po venku". No a fotka čápa? Jak z ní potnáte, že jde o druhotnou otravu Stutoxem? ten pán co to tvrdí již tvrdil víc věcí co nakonec nebyli pravdou.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
9.4.2026 20:18Bohužel snad u všeho se najdou negativa. Proto i tady je potřeba vážit, jestli pozitiva nad negativy výrazně převažují. Přemnožení hlodavci jsou problém, který je potřeba řešit.
Obdobně kvůli tomu, že občas špatně dopadne čáp, který zkratuje elektrické vedení, nebudeme kácet elektrické sloupy.
Odpovědět
Obdobně kvůli tomu, že občas špatně dopadne čáp, který zkratuje elektrické vedení, nebudeme kácet elektrické sloupy.
BM
Břetislav Machaček
10.4.2026 09:31Nefandím jedům, ale jsou situace, když je jejich použití poslední možností,
jak se škůdců rychle zbavit a nečekat, až se kalamitně namnoží. Zažil jsem
kdysi rezignaci polských zemědělců na množení mandelinky, kterou řešili
tak, že na rok v celých vojvodstvích vynechali výsadbu brambor. Když na
jaře vylezly mandelinky z půdy a zjistily, že je kolem pouze pšenice, tak
se jich zvedla mračna a doletěla k nám. Narážely na okna a zdi a na cestách
a chodnících to křupalo, když jsme po nich šlapali a jezdila auta. Za pouhý
den zbyly z brambor pouze stvoly a sbírat je ručně znamenalo jich nasbírat i plný kbelík. Komunisté tehdy zajistili postřik DECIS i pro zahrádkáře
a byl k mání na národních výborech, když byl z prodejen vyprodán. Takže
beru, že je to leckdy nutné a když kvůli teplé zimě nepřiletí káňata
rousná ze severu, tak hraboše ta naše a jiní dravci nestačí zdecimovat.
Dobrý hospodář zasáhne, ale lump je nechá namnožit i pro ty ostatní. Je
to jako s kůrovcem, kdy jeden lump namnoží kůrovce pro celé okolí a ti
ho mohou tak leda proklínat, když se vymlouvá na brouka jako architekta
lesa. Ochranářům navrhuji zkusit radikálně snížit množství hrabošů podle
sebe a zemědělci budou pouze rádi, že to nemusejí dělat oni. Zakazovat
jim zasahovat a sami nic nedělat není umění, ale ať ochrání porosty tak,
aby nemuseli zemědělci použít ty jedy! A co likvidace potkanů jedy ve
městech? Umírají až po několika dnech a už často mimo město, kde je
uloví predátoři. Jinak si myslím, že někteří zkušení dravci poznají,
zda loví otráveného hlodavce a nebo zdravého. Pod nocovištěm puštíka
jsem několikrát našel mrtvé potkany, které načal a nesežral. Asi už
uměl rozlišit v mase zbytky jedu. Bohužel před 14 dny mu dutou lípu
pokáceli a kde nocuje nyní nevím, ale tuším. Přes léto postavím pro
něho budku a poprosím někoho o její instalaci na mém pozemku, kde
kácení nehrozí. Ony ty LČR musí vydělávat na letadla a tanky a tak
se kácí i to, co pouze končí v kamnech a jako štěpka v teplárně. Ty
náklady na těžbu musí být mnohdy vyšší, než zisk, ale když padá k
zemi košatý dub, tak padá i na tu lípu a nezbývá nic jiného, než ji
poškozenou pokácet taky. To je nevýhoda různověkých vícedruhových
porostů ke kterým spěje hospodaření v lesích.
Odpovědět
jak se škůdců rychle zbavit a nečekat, až se kalamitně namnoží. Zažil jsem
kdysi rezignaci polských zemědělců na množení mandelinky, kterou řešili
tak, že na rok v celých vojvodstvích vynechali výsadbu brambor. Když na
jaře vylezly mandelinky z půdy a zjistily, že je kolem pouze pšenice, tak
se jich zvedla mračna a doletěla k nám. Narážely na okna a zdi a na cestách
a chodnících to křupalo, když jsme po nich šlapali a jezdila auta. Za pouhý
den zbyly z brambor pouze stvoly a sbírat je ručně znamenalo jich nasbírat i plný kbelík. Komunisté tehdy zajistili postřik DECIS i pro zahrádkáře
a byl k mání na národních výborech, když byl z prodejen vyprodán. Takže
beru, že je to leckdy nutné a když kvůli teplé zimě nepřiletí káňata
rousná ze severu, tak hraboše ta naše a jiní dravci nestačí zdecimovat.
Dobrý hospodář zasáhne, ale lump je nechá namnožit i pro ty ostatní. Je
to jako s kůrovcem, kdy jeden lump namnoží kůrovce pro celé okolí a ti
ho mohou tak leda proklínat, když se vymlouvá na brouka jako architekta
lesa. Ochranářům navrhuji zkusit radikálně snížit množství hrabošů podle
sebe a zemědělci budou pouze rádi, že to nemusejí dělat oni. Zakazovat
jim zasahovat a sami nic nedělat není umění, ale ať ochrání porosty tak,
aby nemuseli zemědělci použít ty jedy! A co likvidace potkanů jedy ve
městech? Umírají až po několika dnech a už často mimo město, kde je
uloví predátoři. Jinak si myslím, že někteří zkušení dravci poznají,
zda loví otráveného hlodavce a nebo zdravého. Pod nocovištěm puštíka
jsem několikrát našel mrtvé potkany, které načal a nesežral. Asi už
uměl rozlišit v mase zbytky jedu. Bohužel před 14 dny mu dutou lípu
pokáceli a kde nocuje nyní nevím, ale tuším. Přes léto postavím pro
něho budku a poprosím někoho o její instalaci na mém pozemku, kde
kácení nehrozí. Ony ty LČR musí vydělávat na letadla a tanky a tak
se kácí i to, co pouze končí v kamnech a jako štěpka v teplárně. Ty
náklady na těžbu musí být mnohdy vyšší, než zisk, ale když padá k
zemi košatý dub, tak padá i na tu lípu a nezbývá nic jiného, než ji
poškozenou pokácet taky. To je nevýhoda různověkých vícedruhových
porostů ke kterým spěje hospodaření v lesích.
JS
Jarek Schindler
10.4.2026 19:14Opravdu si kromě ČSOP někdo další myslí, že sovy či jestřábi budou žrát Stutoxem otrávené mrtvolky?
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 00:37 Reaguje na Jarek SchindlerZcela určitě nemyslí. Nemyslí si to ani ČSOP. Oprávněná obava (no spíš naprostá jistota) je, že budou žrát Stutoxem otrávené ale stále živé hlodavce.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.4.2026 08:34 Reaguje na Fred RooksTak pokud se Stutox aplikuje do nor tak se asi nedá moc předpokládat, že se jím hraboš nasytí a posléze vyrazí s rodinkou na procházku. No a i kdyby se náhodou tohle událo tak v kolika případech to bude?
Odpovědět
FR
Fred Rooks
11.4.2026 09:01 Reaguje na Jarek SchindlerJestli si myslíte, že se hraboši Stutoxem v podzemí nasytí a pak hodí nohy nahoru, tak se pletete. Mnohem pravděpodobnější je, že si dají trošku a pak jdou hledat něco dalšího.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.4.2026 14:58 Reaguje na Fred RooksTak po pozření ta účinná látka reaguje v jeho žaludku s kyselinou chlorovodíkovou velice rychle a rychle uvolňuje toxický plyn fosfan. Nesežrané návnady (grsnule) se rozkládají během dvou ( třech ) dní po aplikaci.
Odpovědět
