Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Odborníci sečetli krkonošské netopýry
Sčítání netopýrů na zimovištích provedli v uplynulých týdnech odborníci Správy KRNAP. Jejich závěry jsou pozitivní. Populace těchto chráněných savců v Krkonoších dlouhodobě mírně stoupají. Na zdejším nejpočetnějším známém zimovišti – v přírodní památce Herlíkovické štoly – letos našli 82 jedinců devíti různých druhů netopýrů (nejhojněji byli zastoupeni netopýr velký, ušatý a vodní, vzácností byl letošní nález vrápence malého).
„Je dobrou zprávou, že se netopýrům v Krkonoších daří. Jedná se o živočichy, kteří mají v přírodě své místo a pokud by jejich populace klesaly, byl by to alarmující signál. Na druhou stranu je třeba ale říci, že zrovna netopýři jsou velice citliví na rušení. I proto Správa KRNAP všechna jejich známá zimoviště v minulosti zabezpečila, nejčastěji instalací mříže, aby v průběhu zimy, kdy jsou nejvíce zranitelní, měli klid,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Všechny druhy netopýrů žijící v Krkonoších požívají nejvyšší stupeň zákonné ochrany. Jedná se o druhy kriticky nebo silně ohrožené.
Kontrola zimovišť a zjišťování početnosti netopýrů probíhá ve štolách a jeskyních v průběhu ledna a února. Tedy v době, kdy jsou netopýři v nejtvrdším zimním spánku a riziko jejich probuzení a vyrušení je malé. V Krkonoších tuto kontrolu dělají odborníci pravidelně již od roku 1968. „Díky tomu máme k dispozici sérii dat, která nám poskytuje základní představu o tom, jak se populace netopýrů v Krkonoších vyvíjejí,“ uvedl zoolog Jiří Flousek z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. „Například víme, že na lokalitě Herlíkovické štoly se početnost netopýrů za posledních 30 let téměř ztrojnásobila. V roce 1986 jsme zde evidovali 25 zimujících jedinců a letos na tom samém místě již 82 netopýrů. Dále z meziročních dat víme, že v posledních deseti letech tu počet netopýrů více méně stagnuje. Nárůst lze přičítat zlepšení životního prostředí. Všichni si pamatujeme, jak se ve velkém v minulosti používala chemie zejména v zemědělství. Poté, co ji zemědělci začali používat méně, se počet netopýrů začal zvyšovat. Situace se ale liší lokalita od lokality. V Herlíkovických štolách, které jsou nejvýznamnějším a největším zimovištěm netopýrů v Krkonoších, je na tom populace dobře. Je stabilní. Třeba v Albeřických jeskyních ale ubývají, a to i přesto, že tam mají tolik potřebný klid. Důvod poklesu zatím neznáme,“ upřesnil Flousek. „I proto děláme zimní sčítání. Nejde jen o to sečíst jednotlivce, ale také zjišťujeme jejich zdravotní stav, zda nejsou napadeni například plísňovým onemocněním (tzv. syndrom bílého nosu), a v jakém stavu se nacházejí jejich zimoviště. To nám poskytne ucelený obrázek nejen o počtu či zdravotním stavu populací, ale i o případném ohrožení podzemního zimoviště,“ dodal. Zanedlouho – v polovině dubna – začnou netopýři ze svých zimovišť vylétávat.
Netopýři zimují nejenom v jeskyních a štolách, ale lze je najít i pod kůrou stromů či v jejich dutinách. Mnohé druhy jsou synantropní a za zimoviště si vybírají třeba škvíry a štěrbiny ve fasádách panelových domů. Tito savci jsou chráněni zákonem, a proto by se lidé, pokud s nimi musí manipulovat, měli vždy obrátit na odborníky.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
„Je dobrou zprávou, že se netopýrům v Krkonoších daří. Jedná se o živočichy, kteří mají v přírodě své místo a pokud by jejich populace klesaly, byl by to alarmující signál. Na druhou stranu je třeba ale říci, že zrovna netopýři jsou velice citliví na rušení. I proto Správa KRNAP všechna jejich známá zimoviště v minulosti zabezpečila, nejčastěji instalací mříže, aby v průběhu zimy, kdy jsou nejvíce zranitelní, měli klid,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Všechny druhy netopýrů žijící v Krkonoších požívají nejvyšší stupeň zákonné ochrany. Jedná se o druhy kriticky nebo silně ohrožené.
Kontrola zimovišť a zjišťování početnosti netopýrů probíhá ve štolách a jeskyních v průběhu ledna a února. Tedy v době, kdy jsou netopýři v nejtvrdším zimním spánku a riziko jejich probuzení a vyrušení je malé. V Krkonoších tuto kontrolu dělají odborníci pravidelně již od roku 1968. „Díky tomu máme k dispozici sérii dat, která nám poskytuje základní představu o tom, jak se populace netopýrů v Krkonoších vyvíjejí,“ uvedl zoolog Jiří Flousek z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. „Například víme, že na lokalitě Herlíkovické štoly se početnost netopýrů za posledních 30 let téměř ztrojnásobila. V roce 1986 jsme zde evidovali 25 zimujících jedinců a letos na tom samém místě již 82 netopýrů. Dále z meziročních dat víme, že v posledních deseti letech tu počet netopýrů více méně stagnuje. Nárůst lze přičítat zlepšení životního prostředí. Všichni si pamatujeme, jak se ve velkém v minulosti používala chemie zejména v zemědělství. Poté, co ji zemědělci začali používat méně, se počet netopýrů začal zvyšovat. Situace se ale liší lokalita od lokality. V Herlíkovických štolách, které jsou nejvýznamnějším a největším zimovištěm netopýrů v Krkonoších, je na tom populace dobře. Je stabilní. Třeba v Albeřických jeskyních ale ubývají, a to i přesto, že tam mají tolik potřebný klid. Důvod poklesu zatím neznáme,“ upřesnil Flousek. „I proto děláme zimní sčítání. Nejde jen o to sečíst jednotlivce, ale také zjišťujeme jejich zdravotní stav, zda nejsou napadeni například plísňovým onemocněním (tzv. syndrom bílého nosu), a v jakém stavu se nacházejí jejich zimoviště. To nám poskytne ucelený obrázek nejen o počtu či zdravotním stavu populací, ale i o případném ohrožení podzemního zimoviště,“ dodal. Zanedlouho – v polovině dubna – začnou netopýři ze svých zimovišť vylétávat.
Netopýři zimují nejenom v jeskyních a štolách, ale lze je najít i pod kůrou stromů či v jejich dutinách. Mnohé druhy jsou synantropní a za zimoviště si vybírají třeba škvíry a štěrbiny ve fasádách panelových domů. Tito savci jsou chráněni zákonem, a proto by se lidé, pokud s nimi musí manipulovat, měli vždy obrátit na odborníky.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk