https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/perspektivy-pestovani-smrku-ztepileho-v-ceske-republice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Perspektivy pěstování smrku ztepilého v České republice

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.
Na tuto oblast se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. a v časopise Zprávy lesnického výzkumu prezentovali výsledky své práce v článku „Zhodnocení růstu proveniencí smrku ztepilého na Jesenicku a v Krušných horách ve věku 46 a 45 let“. Cílem jejich práce bylo předložit hodnocení růstu a vitality vybraných domácích a zahraničních proveniencí smrku ztepilého, ověřovaných na třech výzkumných plochách na severní Moravě a v Krušných horách přibližně v polovině mýtního věku.
Smrk ztepilý je v České republice původní dřevinou s přirozeným výskytem v horských a podhorských polohách. Přirozeně zde rostl v klimaxových horských smrčinách, v podhůří pak jako příměs smíšených lesů. V nižších nadmořských výškách se vyskytoval pouze podél toků, v chladných kotlinách, inverzních roklích a na rašelinných a podmáčených půdách.
Výzkumníci hodnotili experimentální plochy založené v 70. letech 20. století v tehdejším Československu. V té době se jednalo o velký výzkumný úkol „Šlechtění vybraných lesních dřevin (smrk, douglaska) a zakládání semenných plantáží“. Cílem střednědobého výzkumu koncipovaného na 40–50 let bylo identifikovat pomocí hromadné selekce vhodné provenience pro různé vegetační stupně a pro poměry tehdejších imisních oblastí. Počítalo se i s dalšími způsoby využití výzkumných ploch – hodnocení v mladším věku, fenologická pozorování, studium odolnosti k mrazu, výběr dílčích populací pro založení semenných sadů a klonových archivů.
Pro založení experimentu bylo v letech 1968–1972 shromážděno 92 vzorků osiva z různých evropských zemí. V letech 1976–1977 bylo v tehdejší ČSR založeno 15 výzkumných ploch, na kterých je zastoupeno 30 proveniencí původem z Česka, 5 ze Slovenska, 12 z tehdejší NDR, 6 z Polska, 5 z Běloruska, 4 z Rakouska a 3 z Bulharska. V NDR bylo založeno 11 ploch, z nichž 7 se dodnes dochovalo na území Meklenbursko-Pomořanska, Braniborska, Saska a Durynska.
Na počátku experimentu byly formulovány tři výzkumné cíle, od kterých se odvinula volba lokalit výzkumných ploch: (1) zhodnotit růst proveniencí na výzkumných plochách v odstupňovaných nadmořských výškách v různých regionech ČR (trojice ploch v Jeseníkách, na Šumavě a v Českém lese), (2) zhodnotit růstový vývoj ve smrkovém optimu Krušných hor (650–850 m n. m.) pod vlivem imisí (Klíny, Pernink) a (3) porovnat růst s dříve založeným mezinárodním pokusem IUFRO 1964/68 na LZ Ledeč nad Sázavou (Zaháj).
Novodobé měření smrků na ploše Klíny (Krušné hory) probíhalo na podzim 2017 (věk 45 let), na plochách Červená Voda a Mnichov (Jeseníky) pak na podzim 2018 (věk 46 let). Předmětem hodnocení byly kvantitativní a kvalitativní ukazatele objemové produkce, resp. odolnosti k abiotickým škodlivým vlivům. Sledované kvalitativní charakteristiky byly i díky uskutečněné výchově u všech proveniencí uspokojivé.
Dendrometrické charakteristiky proveniencí na výzkumných plochách do jisté míry odrážejí jejich geneticky spolupodmíněný růstový potenciál, který získaly selekcí v různých přírodních podmínkách lokalit jejich původu. Při srovnání výzkumných ploch Červená Voda a Mnichov se ukazuje, že lepší podmínky smrk nachází na druhé z nich, což odpovídá její o cca 200 m větší nadmořské výšce. Na základě výsledků vykazují nejmenší růstové parametry běloruské a rakouské (alpské) provenience a naopak největší dimenze provenience z Polska (Beskydy). Většina českých, slovenských a německých potomstev je průměrných až nadprůměrných.
„Důvodem slabšího růstu horských proveniencí z rakouských Alp je kratší vegetační doba, které jsou fyziologicky přizpůsobeny i po přenosu do nových podmínek, u běloruských proveniencí původem z nížin může být příčinou pomalého růstu opakující se poškozování časnými i pozdními mrazy.“ vysvětluje Petr Novotný z řešitelského týmu.
Podle oblastí a podoblastí původu proveniencí smrku se vymezily dvě homogenní skupiny, z nichž první tvoří podoblasti alpínská, rodopská a rusko-skandinávská, druhou pak podoblast hercynsko–karpatská, v níž jsou lokalizovány všechny výzkumné plochy.
Hodnocení provenienčních ploch po téměř 50 letech od založení, tj. se smrkem ztepilým ve středním věku, prokázalo jednoznačně nejlepší růst klimaticky i regionálně nejbližších proveniencí původem z hercynsko-karpatské oblasti, které v porovnání s ostatními vynikají svou objemovou produkcí. Severoevropská oblast původu zastoupená běloruskými proveniencemi se ve shodě s řadou jiných studií projevila slabším růstem.
„Na základě zjištěných poznatků se zdá, že by i provenience smrku ztepilého původem z horských oblastí alpínských a rodopských mohly být v našich podmínkách pěstovány, avšak vzhledem k postupující změně klimatu je nutno upozornit, že výsadby smrku by bylo vhodné situovat do chladnějších a vlhčích stanovišť.“ uzavírá Martin Fulín.
Článek „Zhodnocení růstu proveniencí smrku ztepilého na Jesenicku a v Krušných horách ve věku 46 a 45 let“ je ke stažení na webových stránkách VÚLHM zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/594.pdf
Kontakt: Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D., Ing. Martin Fulín, Ph.D., Ing. Bc. Jaroslav Dostál, Ing. Jiří Čáp, Ing. Josef Frýdl, CSc., VÚLHM, v. v. i., e-mail: pnovotny@vulhm.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist