VÚLHM, v. v. i.: Plašiče nové generace ochrání zvěř i pole

Plašičů, které mají za úkol ochránit zvěř před zemědělskou technikou a také úrodu před zvěří, existuje celá řada. Liší se provedením i účinností. Jejich cílem je vytvořit u zvěře pocit neklidu a strachu a docílit tím, aby pozemek opustila. Účinnost různých druhů plašičů testovali odborníci na myslivost z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM). Ti také vyvinuli velmi účinný plašič nové generace.

Pro krátkodobá ošetření rizikových ploch jsou v současnosti používány především akustické a optické plašiče, pachové repelenty, případně jejich kombinace. Těmi je zvěř vyháněna z ploch, ohrožených např. sklizní pícnin, předosevní úpravou půdy atd. „V případě předosevních úprav půdy jsou likvidovány první vrhy mladých zajíců, zatím co dospělá zvěř bez problémů uniká. Stavy tohoto druhu se přitom v současnosti mnohde blíží biologickému minimu. V případě srnce obecného není cílem jen vyhnání dospělé zvěře z rizikových ploch, ale také odvedení, nebo odlákání srnčat srnami, mimo rizikovou plochu. K tomu je ovšem třeba, podle typu plašiče, vytvořit srnám prostor, respektive čas,“ přibližují smysl instalace plašičů František Havránek a Jan Cukor z Útvaru myslivosti VÚLHM.

Opatření musí být podle nich načasována bezprostředně 1 den před senosečí (instalace plašičů), případně musejí být realizována opakovaně, v dostatečném předstihu (dlouhodobé zneklidňování zvěře procházením rizikových ploch). Pokud se instalace plašičů realizuje s větším předstihem (např. 2 a více dnů), zvěř si na rušení zvyká a účinnost většinou rapidně klesá.

Plašič nové generace, vyvinutý VÚLHM, je robustní zařízení, vybavené senzorem stmívání a rozednívání. Je u něj možné nastavit různé zvuky, a to jak technické, tak zvukové projevy zvěře, druhově specifické i nespecifické (v zařízení lze měnit paměťovou kartu s různými nahrávkami).

Tento druh plašiče se používá také na ochranu zemědělských kultur. „V praxi se osvědčila zvuková epizoda ulovení divokého prasete (zvuk závěru, výstřel, ryk zraněného kusu, dostřelná rána). Účinnost plašiče pokrývá v případě ochrany nižších zemědělských kultur (vyjma vzrostlé kukuřice) cca 10 hektarů. Anketové šetření u uživatelů, kteří zařízení instalovali, po první návštěvě lokality divokými prasaty dokladuje účinnost 80–100 % (ukončení návštěv pole divokými prasaty),“ uvádějí výzkumníci.

Mezi různými druhy plašičů, které otestovali, jsou také programovatelné akusticko-optické plašiče. Jedná se o nový typ plašiče, který se doposud na našem trhu nevyskytoval. Největší slabinou doposud používaných plašičů, je rychlý návyk zvěře na jejich signály. Naopak při reprodukci zvuku výstřelu s optickými efekty v programovatelném čase, na které je zvěř trvale trénována reálným lovem, je návyk zvěře minimalizován a zachovává si dlouho vysokou účinnost.

„Velmi dobrá účinnost na vypuzení srnčí zvěře (srnčat) byla zjištěna u zařízení německé provenience, které je vybaveno dvěma programy (nastavení přestávek, nastavení den x noc), jejichž součástí jsou automatické změny frekvence vysokého tónu a frekvence blikání. Zařízení je možno využívat i na dočasnou ochranu zemědělských kultur před škodami prasetem divokým. Jedno zařízení ošetří cca 3 hektary,“ dodávají řešitelé.

Kromě aplikací různých typů plašičů, které je nutno instalovat jeden den před plánovanou sečí, je dle údajů z praxe úspěšně aplikováno pravidelné preventivní rušení srnce obecného již čtrnáct dní před předpokládanou sečí, tak aby dospělá i mladá zvěř rizikovou plochu opustila. Působí jak zavětření plochy honci se psy, tak vlastní vyhánění. To je realizováno procházením kultury honci se psy. Tuto aktivitu je vhodné doplnit následným nasazení plašičů den před sečí.

Účinnost plašících zařízení testovali výzkumníci jak ve volné přírodě, tak ve standardizovaných podmínkách oborního chovu daňka skvrnitého, kdy plašiče instalovali ke krmnému místu. Ukázalo se, že bariéru běžného akustického zařízení, stejně jako trvale svítícího světla nebo pachového repelentu, překonala zvěř již první noc. Blikající optické zařízení překonala zvěř po čtyřech dnech, při instalaci opticko-akustického zařízení se změnami funkcí daňci takto ošetřené krmné místo trvale opustili. Tyto výsledky opět do značné míry potvrdily předchozí experimentální ověření ve volnosti.

Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum: Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení.

Kontakt: Ing. František Havránek, CSc., Ing. Jan Cukor, VÚLHM, v. v. i., Útvar myslivosti, e-mail: fhavranek@centrum.cz, cukor@vulhm.cz