Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Politici ČSSD tvrdí: chceme chránit stromy. Budou tak hlasovat i jejich poslanci?
Přeje si ČSSD lepší ochranu stromů, nebo je spíše pro kácení? Dopátrat se jasné odpovědi není snadné; politici sociální demokracie vysílají protichůdné signály. Předseda Jiří Paroubek a hejtmani za ČSSD tvrdí, že chtějí zastavit kácení, které vyvolává v posledních letech odpor veřejnosti (1). Jenže poslanec za stejnou stranu Vlastimil Aubrecht (2) navrhuje, aby kácení napříště nemohla zakázat Česká inspekce životního prostředí. Z její statistiky ovšem vyplývá, že úředníci vydají každé druhé povolení ke kácení stromů protiprávně. A právě zásahy inspektorů umožnily v uplynulých letech zachránit stovky zdravých stromů. O novelizaci právní úpravy budou již tento týden hlasovat poslanci.
„Zarazilo nás, že právě poslanec ČSSD navrhuje paralyzovat Českou inspekci životního prostředí. Byli to totiž právě hejtmani za sociální demokracii i předseda této strany Jiří Paroubek, kdo nedávno přislíbili, že zastaví plošné kácení stromořadí v krajině,“ říká právní expert sdružení Arnika Lukáš Matějka. „Právě díky pravomocím inspektorů se často podaří zachránit zdravé a cenné stromy, když všechny ostatní prostředky selžou. Stromy potřebují jak silnější zákonnou ochranu, tak nezávislou inspekci. Praxe ukázala, že jedno bez druhého bohužel nestačí,“ vysvětlil Matějka.
„Dotčené ustanovení (§ 66 zákona č. 114/1992 Sb.) je jedním z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny. Podle něj je orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Rozhodnutím vydaným podle tohoto ustanovení lze omezit, popřípadě zakázat i činnost povolenou,“ vysvětluje vedoucí právního odboru České inspekce životního prostředí JUDr. RNDr. Jitka Jelínková a dodává: „Navrhovanou změnou tohoto ustanovení by byla zásadně omezena kontrolní pravomoc Inspekce.“ (3)
Aleje podél cest dnes paragrafy téměř vůbec nechrání. Silničáři nepotřebují k jejich pokácení povolení, stačí jim pouze oznámit záměr příslušnému odboru životního prostředí. V uplynulých třech letech tak padly stovky zdravých stromů po celé republice a česká krajina přišla na řadě míst o svůj typický ráz. Proto přišla Topolánkova vláda s návrhem novely zákona, která nyní leží v poslaneckých lavicích a čeká na projednání (4).
V minulosti například inspektoři takto zastavili pravomocně povolené kácení 52 lip tvořících oboustrannou alej v ulici Katusická v Praze-Kbelích. Ke kácení z údajného důvodu rekonstrukce ulice mělo dojít na základě povolení vydaného Úřadem městské části Praha 19. Znalecký posudek, dodatečně opatřený pražským magistrátem, ale potvrdil, že kvůli rekonstrukci kácení vůbec není nutné. Česká inspekce životního prostředí kácení zastavila předběžným opatřením a pravomocné povolení ke kácení napadla podnětem k přezkoumání jeho zákonnosti. Ministerstvo životního prostředí se s názorem inspekce ztotožnilo, její rozhodnutí potvrdilo a vydané povolení ke kácení zrušilo (5).
„V situaci, kdy neustále roste tlak na městskou zeleň, ať už kvůli vzrůstajícímu automobilovému provozu nebo zájmům developerů, je kontrolní funkce Inspekce nezastupitelná. Její omezení by mohlo způsobit škody stejné, či dokonce horší než dnes, protože platnost protiprávně vydaného povolení ke kácení stromů nebude mít kdo zastavit,“ uvedla k tomu mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Pokud to myslí ČSSD s ochranou stromořadí vážně, měli by její zástupci odmítnout návrh poslance Aubrechta a hlasovat pouze pro vládní návrh bez přílepků. Jinak sice sociální demokracie na jedné straně stromům pomůže, ale na druhé zas uškodí,“ doplnila mluvčí.
Lepší legislativní ochranu zeleně požaduje také více než 27 tisíc lidí, kteří podpořili petici Zachraňme stromy, vyhlášenou sdružením Arnika, a petici iniciativy Naše stromy (6).
Poslanci budou o nové podobě zákona o ochraně přírody a krajiny hlasovat nejspíše již tuto středu, 6. května.
(1) Jak se staví politikové ČSSD k ochraně alejí? Předseda Asociace krajů Michal Hašek vyzval v březnu hejtmany, aby kácení v alejích zastavili (http://www.cssd.cz/s14983/tiskove-zpravy/a22449.html). Arnika v dubnu předala hejtmanům petice s podpisy více než 25 tisíc lidí, kteří podpořili petici Arniky Zachraňme stromy a obdobnou petici iniciativy Naše stromy. Hejtmani jako například David Rath nebo náměstek hejtmana Kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý přislíbili Arnice, že se zasadí o ochranu alejí. Také předseda ČSSD Jiří Paroubek apeloval na sociálně demokratické hejtmany, aby ve svých krajích zastavili plošné kácení historických stromořadí.
(2) Nejedná se o jediný návrh poslance Aubrechta jdoucí proti ochraně přírody. Pozměňovacím návrhem k zákonu o odpadech například navrhuje větší toleranci k nebezpečným polychlorovaným bifenylům v odpadech. Více v tiskové zprávě Arniky z 27. dubna t.r. http://arnika.org/tz.shtml?x=2179712.
V roce 2005 navrhl omezit právo občanů vyjadřovat se k plánům na nové doly, kamenolomy nebo těžbu ropy ve svém sousedství (viz tisková zpráva Zeleného kruhu a Hnutí Duha: http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/poslanci-odmitli-skrtat-pravo-obcanu-mluvit-do-sveho-okoli/). Za rok 2005 byl také proto vyhlášen Ropákem roku. Důvodem bylo zpochybňování významu územně ekologických limitů na ochranu zbytků podkrušnohorské přírody a krajiny a také obcí Horní Jiřetín a Černice před další povrchovou těžbou uhlí a hlavně podpora při předložení poslaneckého návrhu na změnu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterým by se téměř zamezila možnost účasti veřejnosti prostřednictvím občanských sdružení při rozhodování správních orgánů. Více zde: http://www.ropak.detizeme.cz/ropak/24-ropak-2005.html.
Také kvůli Vlastimilu Aubrechtovi navrhla vláda současnou novelizaci zákona o ochraně přírody. V minulosti do zákona totiž prosadil, aby výjimky z ochrany přírody udělovala vláda. Změnou zřejmě sledoval snazší prosazení kontroverzních záměrů jako jsou např. jezy v cenné přírodní oblasti dolního Labe. Výsledkem nesystémového převedení kompetencí z úřadu na politický orgán bylo úplné zahlcení vlády rozhodováním o takových činnostech jako je konání dětských táborů v přírodě (http://domaci.ihned.cz/1-10070930-14416050-002000_d-6d).
(3) Zásah inspekce ve prospěch dřevin přichází v úvahu v zásadě ve třech typech situací – v oznámení o kácení nebyl udán relevantní důvod, oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin anebo pravomocné povolení nevyhovuje požadavkům zákona na ochranu přírody a krajiny a správního řádu. Právě posledně jmenovaná situace je tou nejsložitější. Pravomoc stanovit zákaz „působit nedovolenou změnu přírody“ se týká rovněž případů porušení příslušných ustanovení zákona na ochranu přírody a krajiny. Konkrétně u dřevin zákon stanoví, že jsou chráněny před poškozováním a ničením, a že lze povolení ke kácení dřevin vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
(4) Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, připravený Ministerstvem životního prostředí předložila již v říjnu minulého roku poslanecké sněmovně vláda ČR. Poté návrh putoval do 4 poslaneckých výborů – Výboru pro životní prostředí, Zemědělského výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Hospodářského výboru. Tam však téměř půl roku ležel beze změny. Zatímco dva z výborů návrh nakonec vůbec neprojednaly a Výbor pro veřejnou správu návrh nedoporučil, pouze Výbor pro životní prostředí důležitou právní normu řádně projednal. Zároveň ale na jednání Výboru pro životní prostředí prosadil svůj pozměňovací návrh poslanec Vlastimil Aubrecht, který chce oslabit pravomoci České inspekce životního prostředí.
Poslanci si mohou v zásadě vybrat ze tří možností. Pokud budou hlasovat pro návrh ministerstva, zachrání cenné aleje. Mohou také podpořit iniciativu poslance Ambrozka a kromě lepší ochrany stromořadí navíc přispět i k ochraně veškeré zeleně v České republice rostoucí mimo lesy. Nejhorší je ale návrh poslance Aubrechta, který by přinesl výrazné zhoršení ochrany zeleně oproti současnému stavu. Hlasovat pro takovou podobou zákona by bylo nezodpovědné.
Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně. Jak vysvětluje Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby.“ Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích. Ty jsou ohroženy jak špatnou péčí o stromy, tak tlakem na novou výstavbu.
(5) Aktuálně řešeným případem je částečně již uskutečněné, částečně inspekcí pozastavené rozsáhlé kácení dřevin v Ostravě-Porubě v rámci stavby „Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, M. Kopeckého, Urxově, Ostrava – Poruba, vč. vybudování parkovišť.“ Jde o dosud pravomocně neuzavřený případ. Dále šlo o případ 37 lip na hřbitově v Proseči, kdy podle Inspekce došlo k naprostému zkreslení jejich stavu povolujícím orgánem. Podrobné vyjádření vedoucí právního odboru ČIŽP JUDr. RNDr. Jitky Jelínkové zašleme na požádání.
(6) Petice Zachraňme stromy byla zveřejněna v listopadu minulého roku. Formou účasti v petičním výboru ji podpořili Hana Hegerová, zpěvačka a herečka, PhDr. Marie Hrušková, spisovatelka píšící o památných stromech, doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., děkan Zahradnické fakulty MZLU v Brně, PhDr. Přemek Podlaha, CSc., moderátor a publicista, RNDr. Jan Pokorný, CSc., pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR v Třeboni, MUDr. Eva Schallerová, dětská lékařka z Ostravy, Luba Skořepová, herečka a spisovatelka, Hana a Petr Ulrychovi, hudebníci ze skupiny Javory a Ing. Jiří Válal, starosta obce Slavičky na Vysočině. Řada známých a významných osobností je také mezi signatáři. Vše o petici najdete na stránce http://arnika.org/petice/?x=2130094
Petici Zachraňme stromy podpořilo k 4. květnu 2009 více než 20 000 lidí. Lepší ochranu alejí i stromů ve městech chce také více než 6 tisíc lidí, kteří podepsali obdobnou petici iniciativy Naše stromy (http://www.nasestromy.cz/). Již v březnu dostali obě petice všichni poslanci (http://arnika.org/tz.shtml?x=2162797). Proti kácení stromořadí se postavila také Česká inspekce životního prostředí, Česká komora architektů, Společnost pro trvale udržitelný život či předseda Asociace krajů.
„Zarazilo nás, že právě poslanec ČSSD navrhuje paralyzovat Českou inspekci životního prostředí. Byli to totiž právě hejtmani za sociální demokracii i předseda této strany Jiří Paroubek, kdo nedávno přislíbili, že zastaví plošné kácení stromořadí v krajině,“ říká právní expert sdružení Arnika Lukáš Matějka. „Právě díky pravomocím inspektorů se často podaří zachránit zdravé a cenné stromy, když všechny ostatní prostředky selžou. Stromy potřebují jak silnější zákonnou ochranu, tak nezávislou inspekci. Praxe ukázala, že jedno bez druhého bohužel nestačí,“ vysvětlil Matějka.
„Dotčené ustanovení (§ 66 zákona č. 114/1992 Sb.) je jedním z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny. Podle něj je orgán ochrany přírody oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat. Rozhodnutím vydaným podle tohoto ustanovení lze omezit, popřípadě zakázat i činnost povolenou,“ vysvětluje vedoucí právního odboru České inspekce životního prostředí JUDr. RNDr. Jitka Jelínková a dodává: „Navrhovanou změnou tohoto ustanovení by byla zásadně omezena kontrolní pravomoc Inspekce.“ (3)
Aleje podél cest dnes paragrafy téměř vůbec nechrání. Silničáři nepotřebují k jejich pokácení povolení, stačí jim pouze oznámit záměr příslušnému odboru životního prostředí. V uplynulých třech letech tak padly stovky zdravých stromů po celé republice a česká krajina přišla na řadě míst o svůj typický ráz. Proto přišla Topolánkova vláda s návrhem novely zákona, která nyní leží v poslaneckých lavicích a čeká na projednání (4).
V minulosti například inspektoři takto zastavili pravomocně povolené kácení 52 lip tvořících oboustrannou alej v ulici Katusická v Praze-Kbelích. Ke kácení z údajného důvodu rekonstrukce ulice mělo dojít na základě povolení vydaného Úřadem městské části Praha 19. Znalecký posudek, dodatečně opatřený pražským magistrátem, ale potvrdil, že kvůli rekonstrukci kácení vůbec není nutné. Česká inspekce životního prostředí kácení zastavila předběžným opatřením a pravomocné povolení ke kácení napadla podnětem k přezkoumání jeho zákonnosti. Ministerstvo životního prostředí se s názorem inspekce ztotožnilo, její rozhodnutí potvrdilo a vydané povolení ke kácení zrušilo (5).
„V situaci, kdy neustále roste tlak na městskou zeleň, ať už kvůli vzrůstajícímu automobilovému provozu nebo zájmům developerů, je kontrolní funkce Inspekce nezastupitelná. Její omezení by mohlo způsobit škody stejné, či dokonce horší než dnes, protože platnost protiprávně vydaného povolení ke kácení stromů nebude mít kdo zastavit,“ uvedla k tomu mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Pokud to myslí ČSSD s ochranou stromořadí vážně, měli by její zástupci odmítnout návrh poslance Aubrechta a hlasovat pouze pro vládní návrh bez přílepků. Jinak sice sociální demokracie na jedné straně stromům pomůže, ale na druhé zas uškodí,“ doplnila mluvčí.
Lepší legislativní ochranu zeleně požaduje také více než 27 tisíc lidí, kteří podpořili petici Zachraňme stromy, vyhlášenou sdružením Arnika, a petici iniciativy Naše stromy (6).
Poslanci budou o nové podobě zákona o ochraně přírody a krajiny hlasovat nejspíše již tuto středu, 6. května.
(1) Jak se staví politikové ČSSD k ochraně alejí? Předseda Asociace krajů Michal Hašek vyzval v březnu hejtmany, aby kácení v alejích zastavili (http://www.cssd.cz/s14983/tiskove-zpravy/a22449.html). Arnika v dubnu předala hejtmanům petice s podpisy více než 25 tisíc lidí, kteří podpořili petici Arniky Zachraňme stromy a obdobnou petici iniciativy Naše stromy. Hejtmani jako například David Rath nebo náměstek hejtmana Kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý přislíbili Arnice, že se zasadí o ochranu alejí. Také předseda ČSSD Jiří Paroubek apeloval na sociálně demokratické hejtmany, aby ve svých krajích zastavili plošné kácení historických stromořadí.
(2) Nejedná se o jediný návrh poslance Aubrechta jdoucí proti ochraně přírody. Pozměňovacím návrhem k zákonu o odpadech například navrhuje větší toleranci k nebezpečným polychlorovaným bifenylům v odpadech. Více v tiskové zprávě Arniky z 27. dubna t.r. http://arnika.org/tz.shtml?x=2179712.
V roce 2005 navrhl omezit právo občanů vyjadřovat se k plánům na nové doly, kamenolomy nebo těžbu ropy ve svém sousedství (viz tisková zpráva Zeleného kruhu a Hnutí Duha: http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/poslanci-odmitli-skrtat-pravo-obcanu-mluvit-do-sveho-okoli/). Za rok 2005 byl také proto vyhlášen Ropákem roku. Důvodem bylo zpochybňování významu územně ekologických limitů na ochranu zbytků podkrušnohorské přírody a krajiny a také obcí Horní Jiřetín a Černice před další povrchovou těžbou uhlí a hlavně podpora při předložení poslaneckého návrhu na změnu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterým by se téměř zamezila možnost účasti veřejnosti prostřednictvím občanských sdružení při rozhodování správních orgánů. Více zde: http://www.ropak.detizeme.cz/ropak/24-ropak-2005.html.
Také kvůli Vlastimilu Aubrechtovi navrhla vláda současnou novelizaci zákona o ochraně přírody. V minulosti do zákona totiž prosadil, aby výjimky z ochrany přírody udělovala vláda. Změnou zřejmě sledoval snazší prosazení kontroverzních záměrů jako jsou např. jezy v cenné přírodní oblasti dolního Labe. Výsledkem nesystémového převedení kompetencí z úřadu na politický orgán bylo úplné zahlcení vlády rozhodováním o takových činnostech jako je konání dětských táborů v přírodě (http://domaci.ihned.cz/1-10070930-14416050-002000_d-6d).
(3) Zásah inspekce ve prospěch dřevin přichází v úvahu v zásadě ve třech typech situací – v oznámení o kácení nebyl udán relevantní důvod, oznámené kácení odporuje požadavkům na ochranu dřevin anebo pravomocné povolení nevyhovuje požadavkům zákona na ochranu přírody a krajiny a správního řádu. Právě posledně jmenovaná situace je tou nejsložitější. Pravomoc stanovit zákaz „působit nedovolenou změnu přírody“ se týká rovněž případů porušení příslušných ustanovení zákona na ochranu přírody a krajiny. Konkrétně u dřevin zákon stanoví, že jsou chráněny před poškozováním a ničením, a že lze povolení ke kácení dřevin vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
(4) Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, připravený Ministerstvem životního prostředí předložila již v říjnu minulého roku poslanecké sněmovně vláda ČR. Poté návrh putoval do 4 poslaneckých výborů – Výboru pro životní prostředí, Zemědělského výboru, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Hospodářského výboru. Tam však téměř půl roku ležel beze změny. Zatímco dva z výborů návrh nakonec vůbec neprojednaly a Výbor pro veřejnou správu návrh nedoporučil, pouze Výbor pro životní prostředí důležitou právní normu řádně projednal. Zároveň ale na jednání Výboru pro životní prostředí prosadil svůj pozměňovací návrh poslanec Vlastimil Aubrecht, který chce oslabit pravomoci České inspekce životního prostředí.
Poslanci si mohou v zásadě vybrat ze tří možností. Pokud budou hlasovat pro návrh ministerstva, zachrání cenné aleje. Mohou také podpořit iniciativu poslance Ambrozka a kromě lepší ochrany stromořadí navíc přispět i k ochraně veškeré zeleně v České republice rostoucí mimo lesy. Nejhorší je ale návrh poslance Aubrechta, který by přinesl výrazné zhoršení ochrany zeleně oproti současnému stavu. Hlasovat pro takovou podobou zákona by bylo nezodpovědné.
Novela zákona je podle Arniky prvním důležitým krokem k ochraně zeleně. Jak vysvětluje Lukáš Matějka, „do budoucna by bylo zapotřebí rozšířit ochranu zeleně, pokud jde o nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, větší zapojení veřejnosti do rozhodování a důsledné nařizování náhradní výsadby.“ Podle něj se totiž problém zbytečného kácení netýká jen stromořadí, ale také zelených ploch ve městech a obcích. Ty jsou ohroženy jak špatnou péčí o stromy, tak tlakem na novou výstavbu.
(5) Aktuálně řešeným případem je částečně již uskutečněné, částečně inspekcí pozastavené rozsáhlé kácení dřevin v Ostravě-Porubě v rámci stavby „Rekonstrukce zpevněných ploch na ulicích Alšově, Budovatelské, Čs. exilu, M. Kopeckého, Urxově, Ostrava – Poruba, vč. vybudování parkovišť.“ Jde o dosud pravomocně neuzavřený případ. Dále šlo o případ 37 lip na hřbitově v Proseči, kdy podle Inspekce došlo k naprostému zkreslení jejich stavu povolujícím orgánem. Podrobné vyjádření vedoucí právního odboru ČIŽP JUDr. RNDr. Jitky Jelínkové zašleme na požádání.
(6) Petice Zachraňme stromy byla zveřejněna v listopadu minulého roku. Formou účasti v petičním výboru ji podpořili Hana Hegerová, zpěvačka a herečka, PhDr. Marie Hrušková, spisovatelka píšící o památných stromech, doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., děkan Zahradnické fakulty MZLU v Brně, PhDr. Přemek Podlaha, CSc., moderátor a publicista, RNDr. Jan Pokorný, CSc., pracovník Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR v Třeboni, MUDr. Eva Schallerová, dětská lékařka z Ostravy, Luba Skořepová, herečka a spisovatelka, Hana a Petr Ulrychovi, hudebníci ze skupiny Javory a Ing. Jiří Válal, starosta obce Slavičky na Vysočině. Řada známých a významných osobností je také mezi signatáři. Vše o petici najdete na stránce http://arnika.org/petice/?x=2130094
Petici Zachraňme stromy podpořilo k 4. květnu 2009 více než 20 000 lidí. Lepší ochranu alejí i stromů ve městech chce také více než 6 tisíc lidí, kteří podepsali obdobnou petici iniciativy Naše stromy (http://www.nasestromy.cz/). Již v březnu dostali obě petice všichni poslanci (http://arnika.org/tz.shtml?x=2162797). Proti kácení stromořadí se postavila také Česká inspekce životního prostředí, Česká komora architektů, Společnost pro trvale udržitelný život či předseda Asociace krajů.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
