Centrum pro životní prostředí a zdraví: Pomohou nízkoemisní zóny dusícím se obyvatelům měst? Poslanci mají rozhodnout v pátek

Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) vítá návrh novely zákona ovzduší, která by obcím umožnila vyhlašovat tzv. nízkoemisní zóny. Obává se však, aby poslanci nenastavili pro vyhlašování nízkoemisních zón příliš komplikované podmínky s příliš mnoha výjimkami. Nízkoemisní zóny ve vybraných územích měst omezují vjezd automobilům významně znečišťujícím ovzduší. V současné úspěšně fungují v desítkách evropských měst, např. v Německu, Velké Británii, Holandsku, Dánsku nebo Švédsku (1).

„Poslanci mají závěrečné hlasování o návrhu na programu tento pátek. Rozhodně vítáme možnost, aby obce získaly pravomoc vyhlašovat nízkoemisní zóny. Obáváme se ale, že pokud by poslanci uložili obcím povinnost udělit výjimky pro široké spektrum čmoudících aut, dramaticky by snížili schopnost nízkoemisních zón pomoci vyčistit ovzduší měst,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z CpŽPZ (2).

Kupříkladu švédský Göteborg dosáhl zavedením nízkoemisní zóny snížení emisí prachových částic z nákladní dopravy o 40 %. Ve Stockholmu snížila zóna emise oxidů dusíku o 10 až 20 % a emise jemných prachových částic o 40 %.

„Podle zahraničních zkušeností by zejména automobily, které do center měst zajíždějí často (jako vozidla MHD, údržby komunikací, svozu odpadů, zásobování apod.) měla splňovat slušné emisí normy nebo by měla být dovybavena filtry pro záchyt jemných prachových částic. Takové filtry jsou pro auta s dieselovými motory jakousi obdobou katalyzátorů, které jsou už mnoho let běžnou součástí vozů s benzínovými motory. V sousedním Německu mají se zaváděním těchto filtrů v masovém měřítku bohaté zkušenosti. V Česku mohou města už dnes i bez vyhlášené nízkoemisní zóny využít dotací na nákup a mont&aacu te;ž prachových filtrů,“ uvedl Miroslav Šuta.

Jako jemný prach, který je typický pro výfukové plyny automobilů s dieselovým motory, se označují částice s průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5). Krátkodobé vdechování tohoto prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Ale die selové částice se také významně podílejí na změně klimatu, zejména přispívají ke zrychlenému tání ledovců v Arktidě.

„Znečištění ovzduší v Praze, Brně, Ostravě i mnoha dalších městech systematicky překračuje platné limity. Špinavý vzduch zkracuje život a ohrožuje zdraví tisícům lidí. Situace je tak špatná, že Česká republika byla dokonce nucena požádat Evropskou komisi o zproštění povinnosti uplatňovat mezní hodnoty pro znečištění“, uvedl Miroslav Šuta (3).

Zahraniční zkušeností ukazují, že nízkoemisní zóny mohou být z jedním z vhodných opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Dalšími mohou být např. dodatečná instalace prachové filtry v automobilech a stavební technice s dieselovými motory, zavádění alternativních paliva, zpoplatnění vjezdu do center města, změna managementu parkování, podpora cyklodopravy atd.

Poznámky pro editory:

(1) Více v publikaci Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat – Příklady efektivních opatření pro zlepšení kvality ovzduší, která je bezplatně dostupná na internetové stránce Ekologického institutu Veronica: http://www.veronica.cz/?id=128&i=86

(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.

(3) Rozhodnutí Komise ze dne 28. září 2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.

Centrum pro životní prostředí a zdraví

IČ 22824839, e-mail: cpzpz@centrum.cz, bank. spojení: 239869760/0300