Ministerstvo životního prostředí ČR: Pracovní skupina našla shodu v principech budoucích sankcí za spalování odpadu

Na základních principech právní úpravy sankcionování těch, kteří ve svých domovních kotlích pálí odpad, se dnes v Karviné shodla pracovní skupina k řešení špatné kvality ovzduší v MSK. Sankce se dotknou těch, kteří opakovaně poruší zákon spalováním odpadu, jakým jsou například pneumatiky nebo pet lahve a svým konáním tak přímo ohrožují zdraví a životy svých sousedů včetně dětí.

„Nechceme podporovat udavačství, sousedské spory ani zelená komanda. I proto je základní rámec tohoto systému na bázi podezření-kontrola-sankce nastaven tak, aby o kontrolu v dané domácnosti požádala úředníky obce s rozšířenou působností vždy jen místní radnice, tedy lidé, kteří jsou dobře obeznámeni s místní sociálně-ekonomickou situací, poměry mezi obyvateli i jejich vzájemnými sousedskými vztahy,“ uvedl v této souvislosti ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Přístup do domácnosti by měl být v budoucnu omezen pouze vstupem k tepelnému zdroji (kotli) a používaným palivům, samotná kontrola by pak neměla sloužit k jiným účelům, než právě ke kontrole kotle. „Pokuty by pak měly být ukládány pouze v případech kdy majitel „kontrolovaného“ kotle odmítne přístup ke svému spalovacímu zdroji a samozřejmě v případě, kdy kontrola odhalí skutečné porušení zákona, tedy pálení odpadu,“ dodal ministr.

Ústavností principů se pracovní skupina zabývala od počátku letošního října, na pomoc si přizvala i 4 právní kanceláře, zabývající se ústavním právem a experty z Univerzity Karlovy v čele se špičkovým ústavním právníkem Alešem Gerlochem. „Všichni jsme si vědomi toho, že právo na nedotknutelnost obydlí, právo na ochranu zdraví a právo na příznivé životní prostředí stojí vedle sebe, jedno nemá právní převahu nad druhým, všechna musí koexistovat ve vzájemné rovnováze a být limitována pouze, pokud je to nezbytné k ochraně práv a svobod druhých. Navržená úprava ochranu práv, kterou garantuje Ústava, zohledňuje a jejich ústavnost všichni právní experti potvrdili,“ uvedl Chalupa.

Skupina se shodla na tom, že kontrolou by měla být pověřena úřední osoba (tedy zástupce obecního či městského úřadu), která bude moci přizvat odborně způsobilou osobu (proškolenou mimo jiné od výrobce kotle). Pokud bude potvrzeno podezření porušování zákona, budou provozovateli daného kotle uděleny sankce. Do 10 let od nabytí účinnosti zákona by však všechny domácnosti měly povinně provozovat kotle, které splňují 3. emisní třídu. Do té doby budou v dvouletých intervalech probíhat vyžádané kontroly technického stavu a úrovně spalovacího zařízení. Pověřená úřední osoba si bude moci vyžádat doklad o provedení pravidelné kontroly technického stavu.

Podle Chalupy se však v žádném případě nejedná o finální verzi, která by měla mířit do legislativního procesu. „V tuto chvíli se snažíme oddělit pomyslná zrna od plev. Teprve poté se budeme moci začít bavit na úrovni možné koaliční podpory,“ upozornil ministr.

Provozovatelé kotlů jsou povinni i podle stávající legislativy řídit se při spalování pokyny výrobce, spalovat pouze pouze paliva, určená pro daný kotel, nespalovat odpady a neobtěžovat okolí kouřem a zápachem. Vymáhání těchto zákonných povinností je však prakticky nemožné, neboť zákon nedovoluje provést kontrolu přímo u zdroje tak, jako je tomu u podnikatelských subjektů. Obecní úřady i Ministerstvo životního prostředí se tak každoročně potýkají s řadou stížností na porušování povinností provozovatelů malých spalovacích zdrojů, v rámci stávajícího právního rámce ale nemohou zajistit jejich účinné řešení. Největším nedostatkem současné právní úpravy je nemožnost opatřit si relevantní důkazy o porušování výše uvedených povinností. Obecním úřadům tak zbývají pouze nepřímé důkazy, které nejsou pro uložení pokuty a zřízení nápravy stavu dostatečné.