Tiskové zprávy
MŽP ČR: Přelouč: zájem na splavnění tohoto úseku Labe nepřevažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody
Stavba vodního stupně Přelouč není opodstatněná a měla by zásadní dopady na více než dvě desítky kriticky a silně ohrožených živočichů a rostlin [1]. To jsou hlavní důvody, proč ministr životního prostředí Martin Bursík potvrdil rozhodnutí svého úřadu z května roku 2003, kterým se pro tuto stavbu neudělila výjimka z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů [2]. Tento postup mu doporučila i nezávislá rozkladová komise.
„Slavíkovy ostrovy u Přelouče patří mezi nejcennější lokality v této oblasti a proto je potřeba každý zásah pečlivě zvažovat. Odborné analýzy jednoznačně dokládají, že stavba kanálu by pro zdejší přírodu znamenala velký zásah a navíc by rozvoj vodní dopravy nezaručila. Namísto drahých plavebních stupňů, které navíc přírodu poškozují, je prostě nutné hledat cesty, jak rozvíjet plavbu na Labi jiným způsobem. V mnoha evropských státech už začali přizpůsobovat lodě řekám, nikoli naopak. Éra velkých vodních děl už skončila. Jednoduše řečeno – namísto otázky, jak zvýšit plavební ponor na Labi, je třeba se ptát, jak zvýšit přepravní objemy na labské vodní cestě. A právě takovou debatu chci otevřít, “ vysvětluje ministr Bursík.
Podle koncepčních dokumentů ministerstva dopravy má vodní doprava perspektivu především pro velké vzdálenosti – to ovšem není případ labské vodní cesty, kde není jisté, zda se podaří najít takové řešení, které by umožnilo splavnit řeku až do Německa [3]. Projekt v Přelouči navíc počítá i se zbytečně velkým plavebním ponorem: byl by o 80 cm větší, než ponor dosažený níže po toku v případě výstavby plavebního stupně Děčín [4].
Paradoxem je, že již současné vytížení železnice je pětadvacetinásobkem objemu, který by měla vodní doprava na Labi přepravovat v roce 2020. Železnice přitom stále nabízí další volnou kapacitu – ta je o řád vyšší než objem, který by se po Labi měl přepravovat v roce 2020. Stávající vytíženost železničního koridoru v úseku Pardubice – státní hranice se SRN je minimálně na úrovni 50 milionu tun zboží ročně, zatímco vodní doprava na Labi má v dlouhodobém výhledu roku 2020 dosáhnout přepravního objemu dvou milionů tun zboží ročně [5].
Železniční doprava v souběžném labském železničním koridoru má tedy značné kapacitní rezervy a navíc umožňuje vést v tomto úseku nákladní dopravu do námořního přístavu Hamburk i po jiné trati, případně ji směřovat do jiného přístavu.
Poznámky:
[1] Ministr nyní rozhodoval v takzvaném rozkladu, proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Ministerstvo o případné výjimce podle zákona o ochraně přírody rozhodovalo již několikrát. 30.5.2003 odbor zvláště chráněných částí přírody výjimku z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin neudělil – míra veřejného zájmu na výstavbě podlě nej nepřevažovala nad zájmem ochrany přírody. Investor se odvolal a ministr rozhodnutí tohoto odboru změnil a výjimku za určitých podmínek 28. 11. 2003 udělil. Občanské sdružení Svoboda zvířat podalo na toto rozhodnutí žalobu a soud celou věc 28. 2. 2006 vrátil k novému projednání. Ministr Bursík potvrdil původní rozhodnutí odboru zvláště chráněných částí přírody ze dne 30.5.2003.
[2] V kategorii kriticky ohrožených druhů živočichů se jedná o žábronožku (Anostraca spp.), velevruba malířského (Unio pictorum) a skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a v kategorii silně ohrožených druhů o páchníka hnědého (Osmoderma eremita), škebli rybničnou (Anodonta cygnea), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničku zelenou (Hyla arborea), ještěrku obecnou (Lacerta agilis), hohola severního (Bucephala langula), krahujce obecného (Accipiter nisus), včelojeda lesního (Pernis apivorus), ostříže lesního (Falco subbuteo), chřástala vodního (Rallus aquaticus), pisíka obecného (Actitis hypoleucos), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), žluvu hajní (Oriolus oriolus), skokana ostronosého (Rana arvalis), čolka obecného (Triturus vulgaris), slepýše křehkého (Anguis fragilis), ještěrku živorodou (Lacerta vivipara), čápa černého (Ciconia nigra), kavku obecnou (Corvus monedula), křepelku polní (Coturnix coturnix), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a vydru říční (Lutra lutra). V kategorii kriticky ohrožených rostlin o česnek hranatý (Allium angulosum). Průzkumy prokázaly výskyt 129 druhů obratlovců, 438 druhů hmyzu a dalších bezobratlých. Některé z nich chrání i evropská směrnice o stanovištích (Natura 2000). Pro lokalitu má zásadní význam zachování vodního režimu. Investorem navržené záchranné transfery chráněných druhů rostlin a živočichů na vybrané nebo nově připravované lokality nezajistí plnohodnotnou náhradu.
[3] Pro zvýšení splavnosti úseku Ústí nad Labem – státní hranice se SRN přitom dosud nebylo navrženo žádné řešení akceptovatelné z pohledu ochrany přírody. Dosavadní předkládaná řešení byla vždy vyhodnocena jako neslučitelná se zájmy ochrany přírody – naposledy řešení „Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN – zadání MDS 1999“, pro které bylo 4. března 2002 vydáno nesouhlasné stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí a nebyly následně uděleny nezbytné výjimky podle §43 (výjimka pro zásah ve zvláště chráněném území) a §56 (výjimka pro zásah do zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Pro řešení dílčího úseku od státní hranice se SRN po plavební 90. km u Boletic byl následně zpracován záměr výstavby „Plavebního stupně Děčín.“ Podle hodnocení vlivu záměru „Plavební stupeň Děčín“ na lokality soustavy Natura 2000 zpracovaného autorizovanou osobou Mgr. Evou Chvojkovou by realizace záměru „Plavební stupeň Děčín“ měla významný negativní vliv na celkem 6 předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 – populací evropsky významných druhů bobra evropského, vydry říční, lososa atlantského a tří typů evropsky významných stanovišť. K obdobnému závěru dospěl RNDr. Tomáš Kuras, PhD., který záměr plavební stupeň Děčín hodnotil v březnu 2006.
[4] Není zřejmé, jaký veřejný záměr investor spatřuje v zajištění výrazně vyšších plavebních parametrů na horním toku Labe, než jaké mají být dosaženy na toku dolním. Podle Společného prohlášení ministerstev dopravy ČR a SRN se na Labi v Německu a také v ČR od státní hranice po konec vzdutí plavebního stupně Děčín u Boletic předpokládá zajištění plavebního ponoru 140 cm, přičemž v navazujícím úseku Boletice – Ústí nad Labem nebude dosaženo ani této hodnoty. Na druhé straně v úseku Přelouč – Pardubice má být po výstavbě plavebního stupně Přelouč dosaženo plavebního ponoru 220 cm.
[5] Podle Správy železniční dopravní cesty, s.r.o. lze konstatovat, že volná kapacita na státní hranici se SRN je odhadem minimálně 23 milionu tun ročně. Přitom podle odhadu Ředitelství vodních cest z roku 2005 je předpokládaný objem přepravy ve vodní dopravě po Labi pouhé 2 mil. tun ročně v roce 2020.
„Slavíkovy ostrovy u Přelouče patří mezi nejcennější lokality v této oblasti a proto je potřeba každý zásah pečlivě zvažovat. Odborné analýzy jednoznačně dokládají, že stavba kanálu by pro zdejší přírodu znamenala velký zásah a navíc by rozvoj vodní dopravy nezaručila. Namísto drahých plavebních stupňů, které navíc přírodu poškozují, je prostě nutné hledat cesty, jak rozvíjet plavbu na Labi jiným způsobem. V mnoha evropských státech už začali přizpůsobovat lodě řekám, nikoli naopak. Éra velkých vodních děl už skončila. Jednoduše řečeno – namísto otázky, jak zvýšit plavební ponor na Labi, je třeba se ptát, jak zvýšit přepravní objemy na labské vodní cestě. A právě takovou debatu chci otevřít, “ vysvětluje ministr Bursík.
Podle koncepčních dokumentů ministerstva dopravy má vodní doprava perspektivu především pro velké vzdálenosti – to ovšem není případ labské vodní cesty, kde není jisté, zda se podaří najít takové řešení, které by umožnilo splavnit řeku až do Německa [3]. Projekt v Přelouči navíc počítá i se zbytečně velkým plavebním ponorem: byl by o 80 cm větší, než ponor dosažený níže po toku v případě výstavby plavebního stupně Děčín [4].
Paradoxem je, že již současné vytížení železnice je pětadvacetinásobkem objemu, který by měla vodní doprava na Labi přepravovat v roce 2020. Železnice přitom stále nabízí další volnou kapacitu – ta je o řád vyšší než objem, který by se po Labi měl přepravovat v roce 2020. Stávající vytíženost železničního koridoru v úseku Pardubice – státní hranice se SRN je minimálně na úrovni 50 milionu tun zboží ročně, zatímco vodní doprava na Labi má v dlouhodobém výhledu roku 2020 dosáhnout přepravního objemu dvou milionů tun zboží ročně [5].
Železniční doprava v souběžném labském železničním koridoru má tedy značné kapacitní rezervy a navíc umožňuje vést v tomto úseku nákladní dopravu do námořního přístavu Hamburk i po jiné trati, případně ji směřovat do jiného přístavu.
Poznámky:
[1] Ministr nyní rozhodoval v takzvaném rozkladu, proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Ministerstvo o případné výjimce podle zákona o ochraně přírody rozhodovalo již několikrát. 30.5.2003 odbor zvláště chráněných částí přírody výjimku z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin neudělil – míra veřejného zájmu na výstavbě podlě nej nepřevažovala nad zájmem ochrany přírody. Investor se odvolal a ministr rozhodnutí tohoto odboru změnil a výjimku za určitých podmínek 28. 11. 2003 udělil. Občanské sdružení Svoboda zvířat podalo na toto rozhodnutí žalobu a soud celou věc 28. 2. 2006 vrátil k novému projednání. Ministr Bursík potvrdil původní rozhodnutí odboru zvláště chráněných částí přírody ze dne 30.5.2003.
[2] V kategorii kriticky ohrožených druhů živočichů se jedná o žábronožku (Anostraca spp.), velevruba malířského (Unio pictorum) a skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a v kategorii silně ohrožených druhů o páchníka hnědého (Osmoderma eremita), škebli rybničnou (Anodonta cygnea), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničku zelenou (Hyla arborea), ještěrku obecnou (Lacerta agilis), hohola severního (Bucephala langula), krahujce obecného (Accipiter nisus), včelojeda lesního (Pernis apivorus), ostříže lesního (Falco subbuteo), chřástala vodního (Rallus aquaticus), pisíka obecného (Actitis hypoleucos), ledňáčka říčního (Alcedo atthis), žluvu hajní (Oriolus oriolus), skokana ostronosého (Rana arvalis), čolka obecného (Triturus vulgaris), slepýše křehkého (Anguis fragilis), ještěrku živorodou (Lacerta vivipara), čápa černého (Ciconia nigra), kavku obecnou (Corvus monedula), křepelku polní (Coturnix coturnix), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a vydru říční (Lutra lutra). V kategorii kriticky ohrožených rostlin o česnek hranatý (Allium angulosum). Průzkumy prokázaly výskyt 129 druhů obratlovců, 438 druhů hmyzu a dalších bezobratlých. Některé z nich chrání i evropská směrnice o stanovištích (Natura 2000). Pro lokalitu má zásadní význam zachování vodního režimu. Investorem navržené záchranné transfery chráněných druhů rostlin a živočichů na vybrané nebo nově připravované lokality nezajistí plnohodnotnou náhradu.
[3] Pro zvýšení splavnosti úseku Ústí nad Labem – státní hranice se SRN přitom dosud nebylo navrženo žádné řešení akceptovatelné z pohledu ochrany přírody. Dosavadní předkládaná řešení byla vždy vyhodnocena jako neslučitelná se zájmy ochrany přírody – naposledy řešení „Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe v úseku od Střekova po státní hranici ČR/SRN – zadání MDS 1999“, pro které bylo 4. března 2002 vydáno nesouhlasné stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí a nebyly následně uděleny nezbytné výjimky podle §43 (výjimka pro zásah ve zvláště chráněném území) a §56 (výjimka pro zásah do zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Pro řešení dílčího úseku od státní hranice se SRN po plavební 90. km u Boletic byl následně zpracován záměr výstavby „Plavebního stupně Děčín.“ Podle hodnocení vlivu záměru „Plavební stupeň Děčín“ na lokality soustavy Natura 2000 zpracovaného autorizovanou osobou Mgr. Evou Chvojkovou by realizace záměru „Plavební stupeň Děčín“ měla významný negativní vliv na celkem 6 předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 – populací evropsky významných druhů bobra evropského, vydry říční, lososa atlantského a tří typů evropsky významných stanovišť. K obdobnému závěru dospěl RNDr. Tomáš Kuras, PhD., který záměr plavební stupeň Děčín hodnotil v březnu 2006.
[4] Není zřejmé, jaký veřejný záměr investor spatřuje v zajištění výrazně vyšších plavebních parametrů na horním toku Labe, než jaké mají být dosaženy na toku dolním. Podle Společného prohlášení ministerstev dopravy ČR a SRN se na Labi v Německu a také v ČR od státní hranice po konec vzdutí plavebního stupně Děčín u Boletic předpokládá zajištění plavebního ponoru 140 cm, přičemž v navazujícím úseku Boletice – Ústí nad Labem nebude dosaženo ani této hodnoty. Na druhé straně v úseku Přelouč – Pardubice má být po výstavbě plavebního stupně Přelouč dosaženo plavebního ponoru 220 cm.
[5] Podle Správy železniční dopravní cesty, s.r.o. lze konstatovat, že volná kapacita na státní hranici se SRN je odhadem minimálně 23 milionu tun ročně. Přitom podle odhadu Ředitelství vodních cest z roku 2005 je předpokládaný objem přepravy ve vodní dopravě po Labi pouhé 2 mil. tun ročně v roce 2020.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
