Arnika: Projednání spalovny v Chotíkově úřady ignorovaly

Na konci září proběhlo v Kulturním domě obce Chotíkov veřejné projednání v rámci územního řízení k plánované stavbě spalovny odpadů. Kromě připomínek místních iniciativ a ekologických sdružení se přítomná veřejnost nedozvěděla vůbec nic – jednání totiž zůstalo zcela bez povšimnutí státních orgánů.

V zařízení se přitom mají spalovat už od roku 2015 desetitisíce tun komunálních odpadů z kraje a zřejmě i jinde z republiky či Evropy. Ani jediný z orgánů ochrany životního prostředí, hygieny a z dalších dotčených orgánů státní správy nevyslal svého zástupce, aby přišel místním občanů vyvrátit obavy ze zařízení, které může být třetím nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší v kraji.

Většina účastníků územního řízení dnes napadala závěrečné stanovisko procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), které vydal zpracoval Krajský úřad Plzeňského kraje. Podle krajského úřadu nebude mít záměr spalovny žádné významné vlivy na životní prostředí. Investor i krajský úřad navíc odmítli posoudit jiné varianty nakládání s odpady v kraji, které by nepočítaly se spalováním odpadů. Také nevyhodnotili potřebnost výstavby nákladného zařízení spalovny.

O stavbu spalovny usiluje Plzeňská teplárenská, akciová společnost vlastněná ze sta procent městem Plzeň. Protože má spalovna vyrábět také elektřinu a teplo, žádá investor o několik set milionů dotace z evropských fondů.

"Žádáme o přerušení územního řízení, protože v současnosti běží nový proces posuzování vlivu na životní prostředí a ten starý považujeme za nedostatečný. Domníváme se, že investor sám usoudil, že by mohl přijít o možnost financování z evropských fondů, a proto předložil k posouzení novou dokumentaci k EIA," říká RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Alternativním ekologickým i ekonomickým řešením by mohla být střediska určená k recyklaci odpadů. K dalším neřešeným otázkám v EIA patří přesnější vymezení svozové oblasti a množství odpadů z ní. Nejasnosti jsou i kolem využití nebezpečných odpadů, které vzniknou spálením komunálních odpadů a o jejichž dalším osudu se investor ve studiích zmiňuje jen ve velice obecné rovině konstatující, že vše bude dle zákonných norem.

Podle srovnání údajů o spalovně s daty ohlašovanými provozovateli zdrojů znečišťování v Plzeňském kraji do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2009 bude spalovna v Chotíkově druhým až čtvrtým největším bodovým zdrojem úniků škodlivin do ovzduší. Půjde o druhý největší průmyslový zdroj emisí fluorovodíku, třetí největší zdroj úniků chlorovodíku či oxidů dusíku a čtvrtým největším bodovým zdrojem úniků rtuti. "I když samozřejmě uznáváme, že na Plzeňsku je nejvážnějším zdrojem znečišťování ovzduší doprava, nelze příspěvek spalovny k celkové zátěži ignorovat, zvlášť když existují čistší varianty ke spalování. Plzeňská teplárenská, a. s. přitom ani nenaznačuje, že by odstavila část kapacity svých instalovaných zařízení a kompenzovala tím zátěž ovzduší v kraji," specikuje Petrlik jednu z hlavních výtek, které má Arnika k projektu.