Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.: Rada HMP přijala Zásady rozvoje pěší dopravy

Usnesením Rady hlavního města Prahy číslo 14491 ze dne 31. 8. 2010 vyjádřila Rada hlavního města Prahy souhlas s materiálem Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy. Materiál poté vzalo na vědomí i poslední zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy. Součástí usnesení Rady je jednak doporučení městským organizacím a starostům všech městských částí, aby se s textem seznámili a principy rozvoje pěší dopravy v „maximální míře“ naplňovali, jednak dlouho očekávané zadání Generelu hlavních pěších tras na území naší metropole. Praha se tak přiřadila k Plzni a Brnu, které na koncepčním rozvoji pěší dopravy již delší dobu pracují.

Zásady rozvoje pěší dopravy vznikly na základě usnesení Výboru dopravy Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 13. 9. 2007. Pracovní skupina složená ze zástupců odboru dopravy MHMP, Útvaru rozvoje hl. m. Prahy, Technické zprávy komunikací hl. m. Prahy, zástupců městských částí a neziskových organizací (Ústav pro ekopolitiku o.p.s., Oživení, Pražské matky, Auto*Mat, Asistence a další) předložila vypracovaný návrh Výboru dopravy ZHMP, který jej dne 11. 6. 2009 schválil a doporučil k projednání Radě hl. m. Prahy. Rada se k tomuto koncepčnímu materiálu po 14 měsících vyjádřila a uložila radnímu Radovanu Šteinerovi předložit materiál jako informaci pro Zastupitelstvo hl. m. Prahy a současně Útvaru rozvoje hl. města Prahy vypracovat Generel hlavních pěších tras. Zároveň doporučuje ředitelům městských organizací a starostům všech městských částí: „seznámit se se zněním Zásad rozvoje pěší dopravy v hl. m. Praze (příloha č. 1 Usnesení) a v maximální míře je naplňovat.“

Co materiál obsahuje?

V deklarativním úvodu je shrnut význam chůze pro život města i jeho obyvatel a pěší cesty představeny jako prostorově nejméně náročný způsob dopravy s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí. Osm hlavních zásad pak definuje hlavní potřebné kroky, jimiž bude město rozvoj pěší dopravy podporovat:

1. Odstraňování závad a nedostatků na stávajících komunikacích pro chodce (a to jak nekvalitní povrchy, nedostatečné osvětlení, tak i neoprávněné stání na chodnících a další překážky bezpečné a příjemné chůze).

2. Zvyšování bezpečnosti a ochrana pěších (snížení rychlosti jízdy vozidel v místech, kde se pohybuje větší množství chodců, např. u zastávek veřejné dopravy, zkracování čekací doby chodců na signál „volno“, místa pro přecházení, zlepšení veřejného osvětlení, čistota komunikací pro chodce, dobrá orientace a informovanost).

3. Respekt vůči potřebám osob s omezenou schopností pohybu a orientace (zejména přímé a úrovňové vedení pěších tras, dostatečná průchozí šířka chodníků, vybavení veřejné dopravy bezbariérových přístupů k veřejné dopravě, zejména stanic metra apod.)

4. Systémové řešení pěšího provozu (celoměstské systémy mají zajistit návaznost pěších tras a jejich vazby na veřejnou dopravu, celý přístup reflektuje skutečnost, že všechny cesty – a to i automobilistů – začínají a končí chůzí, a proto je třeba podpořit provázanost jednotlivých druhů dopravy)
5.Potřeby chodců zahrnuté do územního a dopravního plánování (tedy pěší propojení nových i rekonstruovaných částí města, provázání území města s příměstskou oblastí, chůze jako alternativa i nezbytná součást dalších druhů dopravy)

6. Páteřní pěší trasy vedené přímo bez oklik a bariér (cesty pro chodce přímé, pohodlné, bezpečné a přitažlivé, bez bariér, souvislé a propojené).

7. Zvyšování atraktivity pěších tras (zajistit vhodné doplnění infrastruktury – mobiliář, zeleň a další vybavení, vytvářet příznivé podmínky, mezi něž patří např. dopravní zklidňování a omezování parkování v ulicích, které mnohde bylo na úkor prostoru pro chodce)

8. Revitalizace souvisle zastavěného území města, zejména centra (tedy zlepšovat podmínky pro pěší tam, kde jsou závady – např. doplnit či obnovit chybějící úseky pěších tras, obnovovat a zřizovat nové pasáže a průchody, které zkracují pěším cestu, rozšiřovat rozsah obytných a pěších zón, v centru dávat přednost nejen veřejné, ale i pěší dopravě apod.).

Útvar rozvoje hl. m. Prahy byl pověřen zpracování Generelu hlavních pěších tras. Již při práci na konceptu územního plánu začal mapovat hlavní trasy pěší dopravy, potřeby městských částí a významné bariéry již pro potřeby zpracovávání nového územního plánu. ÚRM vystavil2 výsledky dosavadního mapování, v němž jsou červeně vyznačeny koridory, v nichž je třeba překonat hlavní bariéry pěší dopravy v území, a zveřejnil dosavadní podněty městských částí3. V rámci prací na Generelu hlavních pěších tras dostanou jistě městské části a občané příležitost se k problematice znovu vyjádřit.

„Přijetí Zásad rozvoje pěší dopravy je důležitý krok, který po dlouhém čekání konečně umožní další návazné systémové kroky, jež mohou zlepšit postavení chodců ve městě,“ vyjadřuje naději Jarmila Johnová z o. s. Pražské matky. „Vítáme snahy města zlepšovat podmínky v okolí škol, ovšem i pěší trasy je třeba vnímat v celoměstských souvislostech,“ zdůrazňuje Petra Lukešová z Oživení. „Systémový přístup k podpoře pěších se měl samozřejmě promítnout už do podkladů zpracovávaných pro územní plán,“ konstatuje Michaela Valentová z Ústavu pro ekopolitiku, „ale snad se tohoto úkolu zhostí nová politická reprezentace.“.


Bližší informace a kontakty:
Michaela Valentová, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., tel.: 224 828 257

Tématy udržitelné dopravy, zejména podmínkami rozvoje pěší dopravy a managementem mobility, se v Praze dlouhodobě zabývá obecně prospěšná společnost Ústav pro ekopolitiku, bezpečností chodců, zejména dětí na cestách do škol, občanská sdružení Oživení a Pražské matky. Důležitou práci v popularizaci problematiky cyklistické dopravy odvádějí další občanská sdružení – například Auto*mat, Prahou na kole a další. Bezbariérovou dopravu prosazují v Praze občanská sdružení Asistence a Pražská organizace vozíčkářů.