Tiskové zprávy
STAN: Senát projednává novelu horního zákona senátora Balatky (STAN), která mění poměr úhrad z vydobytých nerostů. Část výnosu by nově dostávaly i kraje
2. března 2022 | STAN
Senát dnes projednává návrh na úpravu zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, tzv. horního zákona. Novela počítá se změnou rozložení úhrady z povrchově vydobytých nerostů tak, aby nenáležela pouze obcím a státu, ale také krajům, ve kterých k těžbě dochází. Ty jsou těžbou postiženy včetně jejich dopravní infrastruktury. Senátor Miroslav Balatka z hnutí STAN na ní se skupinou senátorů pracovali téměř rok. Po jednání s ministerstvy vyplynuly k navrhované podobě i dva pozměňovací návrhy.
Předkladatelé vychází z pozměňovacího návrhu, který v lednu minulého roku horní komora podpořila drtivou většinou, Poslanecká sněmovna ho však neschválila. Novela upravuje rozdělení příjmů z poplatků za těžbu hnědého uhlí, kamene a písku, výši odváděného poplatku ale nemění.
„Naší snahou je rozložit úhradu z vydobytých nerostů vedle obcí a státu i mezi kraje, které jsou těžbou přímo postiženy. Regiony by měly získat více peněz z poplatků, které těžaři platí. Návrh se nezaměřuje pouze na regiony, kde probíhá povrchová těžba hnědého uhlí, ale i povrchová těžba ostatních nerostů jako je písek a kámen,“ uvedl senátor a navrhovatel změny Miroslav Balatka.
Podle současného znění zákona získávají dotčené obce v případě povrchové těžby hnědého uhlí 33 procent a stát 67 procent poplatku. Nově by mohl stát dostávat 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, kde těžba probíhá. Jednalo by se tak o desítky milionů navíc do jejich rozpočtů.
„V novele jde o změnu logiky v přístupu k regionům, kde povrchová těžba probíhá. A dostat poměr z rozdělení úhrad na podobnou úroveň, jako je tomu u těžby hlubinné, ropy nebo plynu,” dodal Balatka.
Předkladatelé vychází z pozměňovacího návrhu, který v lednu minulého roku horní komora podpořila drtivou většinou, Poslanecká sněmovna ho však neschválila. Novela upravuje rozdělení příjmů z poplatků za těžbu hnědého uhlí, kamene a písku, výši odváděného poplatku ale nemění.
„Naší snahou je rozložit úhradu z vydobytých nerostů vedle obcí a státu i mezi kraje, které jsou těžbou přímo postiženy. Regiony by měly získat více peněz z poplatků, které těžaři platí. Návrh se nezaměřuje pouze na regiony, kde probíhá povrchová těžba hnědého uhlí, ale i povrchová těžba ostatních nerostů jako je písek a kámen,“ uvedl senátor a navrhovatel změny Miroslav Balatka.
Podle současného znění zákona získávají dotčené obce v případě povrchové těžby hnědého uhlí 33 procent a stát 67 procent poplatku. Nově by mohl stát dostávat 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, kde těžba probíhá. Jednalo by se tak o desítky milionů navíc do jejich rozpočtů.
„V novele jde o změnu logiky v přístupu k regionům, kde povrchová těžba probíhá. A dostat poměr z rozdělení úhrad na podobnou úroveň, jako je tomu u těžby hlubinné, ropy nebo plynu,” dodal Balatka.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
