Společnost pro trvale udržitelný život: Stanovisko Společnosti pro trvale udržitelný život vládě: Prolomení ekologických limitů těžby uhlí bude ztrátové: s dočasnými, jen dílčími přínosy, ale s trvalými a nenahraditelnými ztrátami hodnot území, sídel, přírody a krajiny

STUŽ vyzývá vládu a její Radu pro udržitelný rozvoj ke skutečně komplexní analýze dopadů prolomení limitů těžby uhlí v Severozápadních Čechách, nikoliv jen úzce pojatých důsledků ekonomických a sociálních. Limity pro severočeskou hnědouhelnou pánev spolu s limity pro Sokolovsko byly vládní zárukou tamějším obcím, že nedojde k dalšímu zhoršování ekonomického, sociálního a environmentálního prostředí, k ohrožování jejich majetku, zdraví a dlouhodobých perspektiv existence.

STUŽ vyzývá vládu a její Radu pro udržitelný rozvoj ke skutečně komplexní analýze dopadů prolomení limitů těžby uhlí v Severozápadních Čechách, nikoliv jen úzce pojatých důsledků ekonomických a sociálních. Limity pro severočeskou hnědouhelnou pánev spolu s limity pro Sokolovsko byly vládní zárukou tamějším obcím, že nedojde k dalšímu zhoršování ekonomického, sociálního a environmentálního prostředí, k ohrožování jejich majetku, zdraví a dlouhodobých perspektiv existence. Stanovisko STUŽ vládě: Prolomení ekologických limitů těžby uhlí bude ztrátové: s dočasnými, jen dílčími přínosy, ale s trvalými a nenahraditelnými ztrátami hodnot území, sídel, přírody a krajiny(1) STUŽ vyzývá vládu a její Radu pro udržitelný rozvoj ke skutečně komplexní analýze dopadů prolomení limitů těžby uhlí v Severozápadních Čechách, nikoliv jen úzce pojatých důsledků ekonomických a sociálních. Limity pro severočeskou hnědouhelnou pánev spolu s limity pro Sokolovsko(2) byly vládní zárukou tamějším obcím, že nedojde k dalšímu zhoršování ekonomického, sociálního a environmentálního prostředí, k ohrožování jejich majetku, zdraví a dlouhodobých perspektiv existence. STUŽ upozorňuje, že závazek respektování limitů je potvrzen v platných Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje(3) a v navazujících územních plánech dotčených měst a obcí. Díky tomu, že došlo ke zrušení stavebních uzávěr v ohrožených obcích, byl umožněn jejich další rozvoj, patrný např. v Horním Jiřetíně, kde došlo jak k vybudování kanalizace, tak čistírny odpadních vod, dokonce s příspěvkem z fondů EU. STUŽ se ztotožňuje se stanoviskem Komise životního prostředí Akademie věd ČR(4), vyčíslujícím ztráty, které by vznikly prolomením limitů. Tolik zdůrazňované nevytěžené zásoby uhlí rozhodnutím o zachováním limitů nejen nebudou ohroženy, ale zůstanou zachovány budoucím generacím, které je, když bude třeba, budou umět zajisté využít mnohonásobně efektivnějším způsobem, než se děje dnes, kdy jsou používány technologie těžby, zpracování i spalování s nízkou účinností, které pocházejí z poloviny minulého století. Zatímco strategie Evropa 2020 je zaměřena na úspory energií a surovin, Česká republika si spotřebovává neobnovitelné zdroje na výrobu elektrického proudu na vývoz, a to v době, kdy ceny energetických surovin klesly na nejnižší úroveň za několik posledních desetiletí, a kdy i naše vláda hledá způsoby, jak přispět k celosvětovému úsilí k omezení produkce CO2 v souvislosti s globálními změnami klimatu, což si vyžádá snížení podílu spalování uhlí na energetickém mixu ČR. Prolomením limitů by nebyly ohroženy jen Horní Jiřetín a Černice, ale byly by ohroženy životní podmínky i mnoha dalších obcí v SHP a na Sokolovsku. Pokud chce vláda porušit kontinuitu vládních záruk a přesto přezkoumat limity, STUŽ poukazuje na nutnost zkoumání i důsledků na životní prostředí, a nejen dopadů na přímo dotčené území, ale i na okolí, na dostupnost dalších obcí a zámku Jezeří, zahrnout do důsledků i podmiňující a související investice i další externality, jako jsou trvající negativní vlivy na zdravotní stav populace v oblasti. Ing. arch. Martin Říha, tehdy jeden ze zodpovědných náměstků ministra životního prostředí ČR za stanovení limitů, upozorňuje: „Limity byly stanoveny na dalších 40 let nerušeného pokračování těžby až do jejich dosažení mimo jiné proto, aby se tomu mohli přizpůsobit výrobci elektřiny i tepelné hospodářství, aby byl čas vytvořit a naplnily se programy úspor energie, využívání nevyčerpatelných a obnovitelných zdrojů energie a aby se mohl postupně změnit nepříznivý ekonomický profil kraje“. Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽe poukazuje: „Dnešní majitelé všech dolů, provozovatelé elektráren a tepláren museli počítat od začátku platnosti závazných limitů, že v Severních Čechách dojde k postupným ukončením těžby hnědého uhlí na stanovených liniích a přizpůsobit tomu své výhledy“. Kontakty: Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ, jiri.dlouhy@czp.cuni.cz, m. 603841304 Ing. arch. Martin Říha, člen STUŽ, arch.martin.riha@seznam.cz, m. 737612425 Poznámky: (1) Stanovisko č. 126 předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život ke snahám o změny Územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí (dostupné online) (2) Usnesení vlády č. 444 z roku 1991, které bylo znovu potvrzeno vládním usnesením 1176 z roku 2008 a Usnesení vlády č. 490 z r. 1991 k Sokolovsku (3) Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje z r. 2011 (4) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP), z 27. 1. 2015, poslané médiím 29. 1. 2015 (dostupné online)