Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Šumavské obce jsou dvakrát bohatší a mají vyšší zaměstnanost, říká statistika. Díky národnímu parku
V Národním parku Šumava je podstatně nižší nezaměstnanost než je český průměr, šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtus. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce, které Hnutí DUHA shrnuje před dnešním prvním čtením senátního zákona v poslanecké sněmovně [1], analýza statistiky je v příloze]. Tento návrh prosazovaný kmotry a developery by národní park fakticky zlikvidoval a otevřel cestu spekulantům s pozemky a těžbě dřeva [2].
Renomovaná britská poradenská společnost EFTEC již dříve spočetla, že směřování parku podle navrženého zákona by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti z turistiky, renomé Šumavy na mezinárodním trhu a podkopat prosperitu obcí.
V Národním parku Šumava je nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a dokonce nižší než celostátní průměr (který zlepšuje nízká nezaměstnanost ve velkých městech). Vyplývá to z údajů úřadů práce.
Údaje Českého statistického úřadu zase dokazují, že také tvrzení o chudobě šumavských obcí jsou jen dalším účelovým mýtem, kterým místní správa mystifikuje veřejnost. Ve skutečnosti průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce mají příjem 42 tisíc na každého obyvatele [3].
Údaje statistiků také vyvrací mýtus o vylidňování obcí na Šumavě. Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území ČR. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný.
Lidé na jihu Čech si význam parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání [4].
EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), renomovaná britská expertní společnost, hodnotila v prosinci 2013 návrh zákona přeložený ministrem Tomášem Chalupou (ODS), který byl dokonce méně devastující než současný návrh skupiny senátorů kolem Tomáše Jirsy (ODS), a srovnávala jej s návrhem vědců a Hnutí DUHA na rozšíření divočiny, který podporuje 44 tisíc signatářů petice [5].
Případné přijetí senátního návrhu zákona:
* poškodí ekoturismus a jeho rozvoj,
* devalvuje hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou,
* oslabí tak klíčovou ekonomickou hodnotu mimořádné turistické a rekreační oblasti ,
* vytvoří pracovní místa spojená s velkými stavbami (lanovka apod.), většinou však krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.
Naopak přijetí návrhu na rozšíření divočiny:
* využije růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice,
* vytvoří nové ekonomické příležitosti díky rozvoji turistiky v nově rozšířených oblastech divoké přírody a jejich okolí,
* nepodkope však přitom ekologickou integritu národního parku.
Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují, že 81 procent turistů podporuje bezzásahovost na více než 30 % rozlohy národního parku, že 68 % respondentů se nelíbily vykácené holiny a 52 % respondentů nevadil pohled na mrtvé stromy.
Souhrn (6 stran) studie EFTEC v češtině najdete v příloze č 2.
Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky [6]. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Vysoká nezaměstnanost, chudoba a vylidňování šumavských obcí jsou jen účelově šířené mýty. Ve skutečnosti Národní park Šumava a ochrana divoké přírody zajišťuje zaměstnanost dokonce nad celostátním průměrem a dvojnásobné příjmy obcí než je v kraji běžné. Údajně dramatické vylidňování v realitě znamená jen pět lidí za posledních dvacet let."
"Právě dnes však hrozí, že se prosperita šumavských obcí začne hroutit. Poslanci a poslankyně budou rozhodovat o zákoně, který by národní park fakticky zlikvidoval a s ním i turistický ruch naději na další ekonomický rozvoj. Senátorský návrh zákona je prachobyčejným nájezdem na státní pozemky a znamená přínos pouze pro několik - na politiky napojených - lidí."
"Dnes nepůjde o ochranu přírody, ale o test vládní koalice a všech slušných politiků, bez ohledu na stranickou příslušnost. Pustit senátní návrh zákona do dalšího čtení fakticky znamená přistoupit na debatu o tom, nakolik jít vstříc pozemkovým spekulacím, jak moc poničit jeden z největších přírodních klenotů, které máme, jak moc poškodit šumavskou ekonomiku a pověst České republiky."
Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Bod č. 64 v programu jednání Poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=19 (zákon o Národním parku Šumava je tisk 250 a je zařazen jako 8. bod jednání, které začíná dnes, ve středu 29. října v 11:00)
[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/snemovna-projedna-senatni-zakon-o-sumave
[3] Samozřejmě bez zahrnutí příjmu obce Modrava, kde je údaj silně ovlivněn daněmi miliardáře Zdeňka Bakaly.
[4] Národní park Šumava - Výzkum STEM pro Ministerstvo životního prostředí ČR, STEM - Středisko empirických výzkumů, Praha 2008.
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-vyboru-pro-zivotni-prostredi-odmitaji-senatni-navrh-zakona-o-sumave
[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/senatni-zakon-o-np-skryty-najezd-krale-sumavy-f-taliana-podnikatelu-na-lukrativni-pozemky
Renomovaná britská poradenská společnost EFTEC již dříve spočetla, že směřování parku podle navrženého zákona by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti z turistiky, renomé Šumavy na mezinárodním trhu a podkopat prosperitu obcí.
V Národním parku Šumava je nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a dokonce nižší než celostátní průměr (který zlepšuje nízká nezaměstnanost ve velkých městech). Vyplývá to z údajů úřadů práce.
Údaje Českého statistického úřadu zase dokazují, že také tvrzení o chudobě šumavských obcí jsou jen dalším účelovým mýtem, kterým místní správa mystifikuje veřejnost. Ve skutečnosti průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce mají příjem 42 tisíc na každého obyvatele [3].
Údaje statistiků také vyvrací mýtus o vylidňování obcí na Šumavě. Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území ČR. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný.
Lidé na jihu Čech si význam parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání [4].
EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), renomovaná britská expertní společnost, hodnotila v prosinci 2013 návrh zákona přeložený ministrem Tomášem Chalupou (ODS), který byl dokonce méně devastující než současný návrh skupiny senátorů kolem Tomáše Jirsy (ODS), a srovnávala jej s návrhem vědců a Hnutí DUHA na rozšíření divočiny, který podporuje 44 tisíc signatářů petice [5].
Případné přijetí senátního návrhu zákona:
* poškodí ekoturismus a jeho rozvoj,
* devalvuje hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou,
* oslabí tak klíčovou ekonomickou hodnotu mimořádné turistické a rekreační oblasti ,
* vytvoří pracovní místa spojená s velkými stavbami (lanovka apod.), většinou však krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.
Naopak přijetí návrhu na rozšíření divočiny:
* využije růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice,
* vytvoří nové ekonomické příležitosti díky rozvoji turistiky v nově rozšířených oblastech divoké přírody a jejich okolí,
* nepodkope však přitom ekologickou integritu národního parku.
Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují, že 81 procent turistů podporuje bezzásahovost na více než 30 % rozlohy národního parku, že 68 % respondentů se nelíbily vykácené holiny a 52 % respondentů nevadil pohled na mrtvé stromy.
Souhrn (6 stran) studie EFTEC v češtině najdete v příloze č 2.
Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky [6]. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Vysoká nezaměstnanost, chudoba a vylidňování šumavských obcí jsou jen účelově šířené mýty. Ve skutečnosti Národní park Šumava a ochrana divoké přírody zajišťuje zaměstnanost dokonce nad celostátním průměrem a dvojnásobné příjmy obcí než je v kraji běžné. Údajně dramatické vylidňování v realitě znamená jen pět lidí za posledních dvacet let."
"Právě dnes však hrozí, že se prosperita šumavských obcí začne hroutit. Poslanci a poslankyně budou rozhodovat o zákoně, který by národní park fakticky zlikvidoval a s ním i turistický ruch naději na další ekonomický rozvoj. Senátorský návrh zákona je prachobyčejným nájezdem na státní pozemky a znamená přínos pouze pro několik - na politiky napojených - lidí."
"Dnes nepůjde o ochranu přírody, ale o test vládní koalice a všech slušných politiků, bez ohledu na stranickou příslušnost. Pustit senátní návrh zákona do dalšího čtení fakticky znamená přistoupit na debatu o tom, nakolik jít vstříc pozemkovým spekulacím, jak moc poničit jeden z největších přírodních klenotů, které máme, jak moc poškodit šumavskou ekonomiku a pověst České republiky."
Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Bod č. 64 v programu jednání Poslanecké sněmovny http://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=19 (zákon o Národním parku Šumava je tisk 250 a je zařazen jako 8. bod jednání, které začíná dnes, ve středu 29. října v 11:00)
[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/snemovna-projedna-senatni-zakon-o-sumave
[3] Samozřejmě bez zahrnutí příjmu obce Modrava, kde je údaj silně ovlivněn daněmi miliardáře Zdeňka Bakaly.
[4] Národní park Šumava - Výzkum STEM pro Ministerstvo životního prostředí ČR, STEM - Středisko empirických výzkumů, Praha 2008.
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-vyboru-pro-zivotni-prostredi-odmitaji-senatni-navrh-zakona-o-sumave
[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/senatni-zakon-o-np-skryty-najezd-krale-sumavy-f-taliana-podnikatelu-na-lukrativni-pozemky
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk