Teplárenské sdružení České republiky: Systém podpory obnovitelných zdrojů v ČR je třeba změnit

Závazek podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny byl v roce 2010 splněn za cenu extrémních nákladů a zatížení cen elektřiny na dlouhá desetiletí. Ve stávajícím systému podpory, který preferuje výrobu elektřiny, může být nový závazek ve výši 13% podílu OZE (je stanoven na hrubé domácí spotřebě energie do roku 2020) splněn jen za cenu obrovských nákladů pro spotřebitele elektřiny. Změnit by to mohl nový Zákon o podporovaných zdrojích energie a změna přístupu Energetického regulačního úřadu.

Nový závazek ČR již není formulován jako podíl na hrubé domácí spotřebě elektřiny, ale veškeré energie (v podílu OZE do roku 2020). Výroba tepla z obnovitelných zdrojů má z hlediska jeho plnění úplně stejnou váhu, jako výroba elektřiny. Vzhledem k tomu, že biomasy je v ČR jen velmi omezené množství, je nezbytné zajistit její využití s maximální účinností. A to nejlépe v kombinované výrobě elektřiny a tepla. V současné době je však systém podpory nastaven tak, že se výrobcům vyplácí vyrábět maximální množství elektřiny bez ohledu na nízkou účinnost využití obnovitelného paliva. Většina zelené energie tak končí v chladicích věžích elektráren. Přiměřené zvýšení příplatku za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla by vytvořilo motivaci pro dodávky tepla z OZE a v konečném důsledku by vzhledem k efektivnějšímu využití paliva snížilo celkové náklady na podporu, které platí konečný spotřebitel.
„Za stávající praxe využívání biomasy s účinností kolem 30 % není dosažení závazného cíle podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v ekonomických možnostech České republiky“, řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Mirek Topolánek a dodal: “Návrh zákona o podporovaných zdrojích jde správným směrem, svůj přístup by však měl přehodnotit také ERÚ a nastavit systém podpory tak, aby byl závazek splněn s co nejnižšími náklady pro spotřebitele. V případě biomasy je jednoznačně klíčem kombinovaná výroba elektřiny a tepla“.
„I kdyby se stávající podpora kombinované výroby zvýšila 10 krát, byla by celková podpora na jednotku obnovitelné energie v případě kombinované výroby elektřiny a tepla pořád čtyřikrát nižší než při kondenzační výrobě elektřiny bez využití tepla“, řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek a dodal: “Může se to zdát paradoxní, ale zvýšení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy je pro spotřebitele výhodné, protože vede ke snížení celkových nákladů podpory OZE v ČR. Pokračování stávající preference kondenzační výroby elektřiny z OZE je energeticky nesmyslné a ekonomicky zničující. Je to slepá kolej končící pořádně tvrdým nárazníkem.“
Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie také v souladu se směrnicí EU považuje biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu za biomasu a předpokládá podporu energetického využití odpadu. Energetické využití komunálního odpadu by mohlo pomoci plnit závazek ČR v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů podstatně levněji, než nákladné pěstování energetických plodin.
„Třídění biologicky rozložitelné složky z komunálního odpadu je technicky obtížné, energeticky náročné a nemá žádný ekonomický smysl. Vzniklo by obrovské množství kontaminovaného kompostu, jehož jediné smysluplné využití by bylo opět ve výrobě energie“, řekl Mirek Toplánek. Martin Hájek k tomu dodal: “Je naprosto absurdní na jedné straně podporovat pěstování energetických plodin místo potravin na zemědělské půdě a současně připustit vyvážení odpadní biomasy obsažené v komunálním odpadu na skládky.“