Svoboda zvířat: Usmrcování norků výfukovými plyny zůstane zřejmě legální

Příští týden by měla Rada EU projednat Nařízení o ochraně zvířat při usmrcování. Tato legislativa však neposkytuje stejnou ochranu 25 milionům tzv. kožešinových zvířat v Evropské unii, jakou zaručuje ostatním zvířatům, na něž se Nařízení vztahuje. Podporuje jedny z nejhorších metod zabíjení tzv. kožešinových zvířat, a nezohledňuje tak doporučení Evropského parlamentu ani Vědeckého výboru pro otázky zdraví a welfare zvířat (SCAHAW).

Příští týden by měla Rada EU projednat Nařízení o ochraně zvířat při usmrcování. Tato legislativa však neposkytuje stejnou ochranu 25 milionům tzv. kožešinových zvířat v Evropské unii, jakou zaručuje ostatním zvířatům, na něž se Nařízení vztahuje. Podporuje jedny z nejhorších metod zabíjení tzv. kožešinových zvířat, a nezohledňuje tak doporučení Evropského parlamentu ani Vědeckého výboru pro otázky zdraví a welfare zvířat (SCAHAW).

Text zcela ignoruje pozměňovací návrh, jemuž vyjádřil plnou podporu Evropský parlament, v němž se doporučuje, aby všechny osoby, zapojené do usmrcování a manipulace s tzv. kožešinovými zvířaty, musely mít stejný výcvik i osvědčení o způsobilosti vydané zodpovědnými orgány, jako je tomu například na jatkách. Současný návrh vyžaduje osvědčení pouze pro osoby, které nad usmrcováním tzv. kožešinových zvířat dohlížejí, ovšem s ohledem na rozsah a technickou povahu procesu usmrcování těchto zvířat je nemožné, aby osoba, která na usmrcování dohlíží, zajistila, že je se všemi zvířaty zacházeno při usmrcování „humánně“. Ze stejných důvodů nemůže zaručit ani bezpečnost osob provádějících usmrcování.

Návrh i nadále povoluje používání „nehumánních“ metod zabíjení tzv. kožešinových zvířat. Některé z nich byly dokonce kritizovány ve Zprávě Vědeckého výboru pro otázky zdraví a welfare zvířat „Welfare zvířat chovaných pro produkci kožešin“ z roku 2001. Jako jedna z povolených metod usmrcování (hlavně norků) je například udušení oxidem uhličitým či výfukovými zplodinami. Organizace na ochranu zvířat považují tyto metody za nepřijatelné vzhledem k tomu, že je obtížné dosáhnout spolehlivě vysoké koncentrace CO2 v komoře, kde má být zvíře usmrceno. Norci, jakožto z části vodní živočichové, jsou fyziologicky velmi dobře vyvinutí k dlouhodobému zadržení dechu. Jsou schopni detekovat nedostatek kyslíku v krvi a mají sklon k hypoxii, což znamená, že při plynování mohou velmi trpět. Dokonce i filtrované výfukové plyny způsobují úpadek do bezvědomí, kterému ale předchází excitace a křečový záchvat, pomaleji než čistý oxid uhelnatý. Vědecký výbor pro otázky zdraví a welfare zvířat (SCAHAW) ve výše zmíněné zprávě doporučil nepoužívat více tyto metody.

Další problematickou oblastí je pak usmrcení elektrickým proudem, kdy jsou elektrody vsunuty do ústního a řitního otvoru zvířete (metoda používaná především u lišek). Pokud dojde k zástavě srdce před tím, než zvíře upadne do bezvědomí, může být vystaveno velké bolesti a stresu. Například ve státě New York platí od nedávna zákaz usmrcování lišek elektrickým proudem. Tato metoda byla zakázána také ve Velké Británii (před tím, než zde byl přijat celkový zákaz chovu lišek). Dne 29. května 2009 schválil celkový zákaz chovu lišek také dánský Parlament, který tak následoval příkladu již zmíněné Velké Británie, ale také třeba Švédska či Holandska.

V České republice se chovají především norci, lišky a činčily. Podle průzkumu z roku 2006 zde existuje sedm větších farem (nad 500 zvířat) s chovem norků a lišek a šest takových farem s chovem činčil.