Tiskové zprávy
Iuridicum Remedium, z. s.: Ústavní soud podpořil plošné sledování lidí a zamítl návrh na jeho zrušení
Ústavní soud dnes rozhodl o návrhu skupiny 58 poslanců, kteří požadovali zrušení plošného sledování metadat o elektronických komunikacích (tzv. data retention). Návrh iniciovala a připravila nevládní organizace Iuridicum Remedium; jeho podporu zajistili u kolegů napříč politickým spektrem poslanci České pirátské strany.
Dle nálezu Ústavního soudu je třeba zohlednit rychlý vývoj elektronických komunikací a přesun zločinu do digitálního prostoru. Ústavní soud v ústním odůvodnění nálezu uvedl, že změny, které přijala vláda po předchozím zrušení právní úpravy data retention v roce 2011 byly dostatečné. Nevyhověl ani požadavku na větší omezení orgánů státu při vyžadování údajů, ať už jde o omezení okruhu trestných činů, kdy lze o údaje žádat, o nefunkční systém následného informování sledovaných, nebo na omezení policie při žádostech o údaje dle zákona o policii, kde chybí dohled soudu i jiného nezávislého orgánu.
Ústavní soud ve věci výjimečně nařídil v březnu ústní jednání, které mělo osvětlit praxi při nakládání s údaji. Na jednání vystoupili vedle těch, kdo s daty pracují, tedy zástupců policie či státního zastupitelství i zástupce operátorů, kteří data uchovávají, či předseda Unie obhájců Tomáš Sokol, který se překvapivě dle nálezu Ústavního soudu proti data retention rovněž nepostavil.
„Nález Ústavního soudu nás samozřejmě zklamal. Podrobně bude možné se vyjádřit po nastudování písemného vyhotovení, které má několik desítek stran. V ústním odůvodnění nám chybělo zohlednění proměny významu elektronických komunikací nejen pro ty, co páchají zločiny, ale pro nás všechny, kdy i naše soukromí se oproti dřívějším letům stále více přesouvá do digitálního světa a jeho plošné monitorování státem tak nabývá na významu,“ uvedl k rozhodnutí Jan Vobořil, ředitel IuRe a autor návrhu. „Zarazilo nás i to, že Ústavní soud takto rozhodl, ačkoli nám dal za pravdu v tom, že statisticky nelze prokázat, že by uchovávání dat chybělo policii při vyšetřování trestné činnosti. Vývoj kriminality a její objasněnosti nijak neovlivnilo zrušení povinnosti data uchovávat v roce 2011 a podobný trend je sledovatelný i v jiných státech, například v Německu. Logický závěr je tedy ten, že plošné uchovávání je přeceňovaný nástroj. Ostatně v několika evropských státech včetně Slovenska se bez data retention obejdou.“
IuRe vítá disentní stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové, která návrh podpořila. „Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektujeme. Soud nicméně posuzuje ústavnost a jeho rozhodnutí neznamená, že daná právní úprava je správná. Budeme teď vyvíjet úsilí k legislativním změnám, což vzhledem k počtu parlamentních stran, které návrh podpořily, považujeme za nadějné. V neposlední řadě je ve hře i to, že samotný princip plošného sledování odporuje dle Soudního dvora EU evropskému právu, konkrétní evropské směrnici upravující ochranu soukromí v elektronických komunikacích,“ uzavřel Vobořil.
Dle nálezu Ústavního soudu je třeba zohlednit rychlý vývoj elektronických komunikací a přesun zločinu do digitálního prostoru. Ústavní soud v ústním odůvodnění nálezu uvedl, že změny, které přijala vláda po předchozím zrušení právní úpravy data retention v roce 2011 byly dostatečné. Nevyhověl ani požadavku na větší omezení orgánů státu při vyžadování údajů, ať už jde o omezení okruhu trestných činů, kdy lze o údaje žádat, o nefunkční systém následného informování sledovaných, nebo na omezení policie při žádostech o údaje dle zákona o policii, kde chybí dohled soudu i jiného nezávislého orgánu.
Ústavní soud ve věci výjimečně nařídil v březnu ústní jednání, které mělo osvětlit praxi při nakládání s údaji. Na jednání vystoupili vedle těch, kdo s daty pracují, tedy zástupců policie či státního zastupitelství i zástupce operátorů, kteří data uchovávají, či předseda Unie obhájců Tomáš Sokol, který se překvapivě dle nálezu Ústavního soudu proti data retention rovněž nepostavil.
„Nález Ústavního soudu nás samozřejmě zklamal. Podrobně bude možné se vyjádřit po nastudování písemného vyhotovení, které má několik desítek stran. V ústním odůvodnění nám chybělo zohlednění proměny významu elektronických komunikací nejen pro ty, co páchají zločiny, ale pro nás všechny, kdy i naše soukromí se oproti dřívějším letům stále více přesouvá do digitálního světa a jeho plošné monitorování státem tak nabývá na významu,“ uvedl k rozhodnutí Jan Vobořil, ředitel IuRe a autor návrhu. „Zarazilo nás i to, že Ústavní soud takto rozhodl, ačkoli nám dal za pravdu v tom, že statisticky nelze prokázat, že by uchovávání dat chybělo policii při vyšetřování trestné činnosti. Vývoj kriminality a její objasněnosti nijak neovlivnilo zrušení povinnosti data uchovávat v roce 2011 a podobný trend je sledovatelný i v jiných státech, například v Německu. Logický závěr je tedy ten, že plošné uchovávání je přeceňovaný nástroj. Ostatně v několika evropských státech včetně Slovenska se bez data retention obejdou.“
IuRe vítá disentní stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové, která návrh podpořila. „Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektujeme. Soud nicméně posuzuje ústavnost a jeho rozhodnutí neznamená, že daná právní úprava je správná. Budeme teď vyvíjet úsilí k legislativním změnám, což vzhledem k počtu parlamentních stran, které návrh podpořily, považujeme za nadějné. V neposlední řadě je ve hře i to, že samotný princip plošného sledování odporuje dle Soudního dvora EU evropskému právu, konkrétní evropské směrnici upravující ochranu soukromí v elektronických komunikacích,“ uzavřel Vobořil.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
