https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-rezervaci-divokych-koni-probiha-scitani-ohrozenych-horcu.prvni-dny-ukazuji-ze-jim-velci-kopytnici-vyrazne-pomohli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká krajina: V rezervaci divokých koní probíhá sčítání ohrožených hořců. První dny ukazují, že jim velcí kopytníci výrazně pomohli

12. října 2021 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
Sčítání vzácných hořců křížatých probíhá v těchto dnech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Data, která vědci zatím shromáždili, ukazují, že příchod velkých kopytníků ohrožené květině výrazně pomohl.

„Hořec křížatý je trvalka, které trvá dlouhou řadu let, než zareaguje na změny prostředí. Po vyklíčení semenáčky prodělávají tři až sedm let dlouhé dospívání. Tehdy jsou velmi zranitelné, může je zahubit sucho či zastínění okolní vegetací. Pakliže semenáčky toto kritické období přežijí, ve věku kolem pěti let poprvé vykvetou. Teprve tehdy lze říci, zda mladé rostlinky obstály a populace se zvětšila, zmenšila, či stagnuje,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Podle jeho slov proto hořce nemá smysl mapovat každoročně, ale v delších intervalech. Sčítání proto nyní vědci provádějí po pěti letech od prvního mapování v roce 2016. Právě to je interval, po kterém lze u hořce křížatého sledovat měřitelné populační změny.

Průběžné výsledky z prvních dnů přinesly výrazně pozitivní výsledky. „Na pastvině u Milovic udržované pastvou divokých koní a praturů máme zatím zpracovánu polovinu plochy mapované v roce 2016. Již nyní zde lze přitom mluvit o několikanásobném zvětšení populace hořců. V dosud zmapované ploše byl v roce 2016 zjištěn výskyt hořce křížatého na 22 místech. V každém místě byl nalezen jeden či více hořců. Na stejné ploše byl letos zjištěn výskyt hořců na 69 místech, z toho v osmnácti případech šlo o místa, které byly hořci osídleny již roku 2016. Jedná se tak o trojnásobný nárůst počtu míst, kde hořce rostou,“ zdůraznil Miloslav Jirků. Výskyt hořců nebyl potvrzen pouze na čtyřech z 22 míst osídlených v roce 2016.

Vědci přitom zatím mapovali plochy, kde bylo v roce 2016 hořců výrazně méně. „Na zbývajících osmi hektarech, které zmapujeme do konce tohoto týdne, lze očekávat ještě vyšší nárůst výskytu, jelikož zde bylo více dospělých hořců, které byly po uplynulých pět let zdrojem semen,“ doplnil Miloslav Jirků.

Nová místa byla podle jeho slov hořcem pravděpodobně osídlena díky roznášení jeho semen velkými kopytníky. „Hořec křížatý má droboučká semínka, která se na podzim ze semeníků uvolňují, když o rostlinu nohou zavadí procházející zvířata. S podzimním bahnem se pak na jejich kopytech mohou semínka snadno roznášet napříč pastvinami. To vysvětluje častý výskyt nových hořců podél stezek vyšlapaných velkými kopytníky,“ doplnil Miloslav Jirků.

Velmi důležitý je podle něj nejen celkový nárůst počtu míst, které hořce díky pastvě velkých kopytníků osídlily, ale také častý výskyt semenáčků mladších pěti let. „Výskyt semenáčků byl nyní zaznamenán na třetině bodů s výskytem hořce. To ukazuje, že došlo nejen k osídlení nových míst, ale že zde stále probíhá reprodukce. Jedná se tedy o zdravou rozvíjející se populaci. Na řadě míst by tak mělo v budoucnu dojít k dalšímu nárůstu početnosti,“ popsal Miloslav Jirků.

Současná situace kontrastuje se stavem populace v roce 2016, kdy semenáče na hořci osídlených míst prakticky chyběly. „V dlouhodobě degradujících porostech totiž hořce jen přežívaly a neměly šanci se množit. V podstatě bylo jen otázkou času, kdy populace zestárne a zanikne. Díky činnosti velkých kopytníků ale vznikly nejen krátkostébelné trávníky, ve kterých se daří dospělým hořcům. Svými kopyty totiž koně a pratuři vytvořili také plochy s narušeným travním drnem, kde pod jejich kopyty vznikly malé plošky bez vegetace. Ty jsou pro hořec křížatý zásadní, jelikož jeho semínka dokáží vyklíčit právě jen na takových ploškách, kde jim nekonkurují jiné rostliny,“ zdůraznil Miloslav Jirků.

Výrazný nárůst počtu hořců není dobrou zprávou jen pro tuto vzácnou rostlinu. Na hořec křížatý je totiž vázaný kriticky ohrožený, v Česku vymírající, modrásek hořcový. „Jeho housenky se mohou vyvíjet pouze a jenom na hořci křížatém. Jak hořec, tak modrásek hořcový jsou vlajkovými druhy a předměty ochrany v nedávno vzniklé Národní přírodní památce Mladá, která chrání většinu bývalého vojenského prostoru u Milovic. Jelikož vajíčka modrásků na hořcích zůstávají viditelná až do odumření rostlin koncem podzimu, mapujeme spolu s hořci i míru okladení rostlin tímto vzácným motýlem,“ popsal Miloslav Jirků. Také u modrásků je podle něj vidět zásadní posun oproti roku 2016. „Tehdy bylo vajíčky okladeno něco mezi polovinou a dvěma třetinami hořců, dnes jsou plošně okladeny prakticky všechny hořce. Vajíčky modrásků nebyly hořce okladeny jen na jednom jediném z dosud zmapovaných 69 míst výskytu hořce. Nárůst populace modráska hořcového naznačuje i každoroční sčítání motýlů, které letos ukázalo jeho plošný výskyt na pastvinách včetně míst, kde modrásek hořcový dříve nebyl pozorován,“ dodal Miloslav Jirků.

Podmínky nynějšího sčítání se oproti situaci před pěti lety výrazně odlišují. „První mapování v roce 2016 probíhalo v biotopu, který ještě nebyl plně ovlivněn činností velkých kopytníků. Tehdy byly milovické pastviny stále pokryty jednotvárnými porosty trav, ve kterých typicky žlutozelená barva hořců doslova svítila. Mapování hořců díky tomu bylo poměrně jednoduché, protože hořce byly již z dálky dobře rozeznatelné. Nyní po sedmi letech pastvy je situace zcela odlišná. Díky pozitivnímu vlivu činnosti velkých kopytníků již milovické pastviny nejsou jednotvárným mořem suché trávy, ale pestrou mozaikou různě vysokých trávníků s výrazným podílem nektarodárných bylin. Výsledkem pastvy je tedy velmi různorodé prostředí, které nyní na podzim hýří všemi barvami. Navíc povyrostly keře a stromy, které před pěti lety sotva převyšovaly vysokou trávu. V takto pestré vegetaci již hořce nejsou tolik výrazné a jejich hledání vyžaduje velké úsilí,“ porovnal Miloslav Jirků.

Tomu bylo potřeba přizpůsobit metodu mapování, jelikož od začátku mapovacích linií vedoucích napříč pastvinou již není vidět na orientační body na jejich konci. "Proto nyní při mapování hořců používáme nástroje geografických informačních systémů. Jde o takzvané GIS aplikace, které se postupně stávají v terénní biologii nepostradatelnými. V roce 2016 se jednotlivé body s výskytem hořců ukládaly do přístroje GPS, počet rostlin a další informace se zapisovaly do zápisníku a poté pracně přepisovaly do počítače. Nyní je vše jinak, rozvoj a dostupnost aplikací GIS terénní mapování výrazně zefektivnilo. Nyní si v tabletu zobrazíme leteckou mapu pastvin rozdělenou na šest metrů široké mapovací pruhy, takzvané transekty, zároveň vidíme také body, kde byly hořce nalezeny v roce 2016, a aktuální polohu kde se právě nacházíme,“ popsala průběh mapování Daria Jirků z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která mapování hořců technicky zajišťuje.

Vědci mapované plochy procházejí systematicky ve vytýčených šestimetrových pruzích a veškerá terénní data včetně fotodokumentace zaznamenávají přímo v terénu do aplikace. „Díky tomu že vidíme i body výskytu v roce 2016 jsme schopni nyní po pěti letech ověřit, kde všude hořce přežívají z minulosti a jak se změnila jejich početnost, i nové nálezy. Navíc odpadá zdlouhavé přepisování dat do počítače a výsledná data můžeme rovnou analyzovat, jelikož výsledná data jsou ihned připravena ke statistickému hodnocení", doplnila Daria Jirků.

Výsledky sčítání hořců budou důležitým signálem pro hodnocení vlivu pastvy divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru. „První data vypadají velmi optimisticky, proto netrpělivě čekáme na konečné výsledky,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Vědci odvádějí velký kus práce, protože i přes použití moderních technologií je mapování hořců stále spojeno s náročnou činností v terénu. Navíc za současného sychravého podzimního počasí,“ ocenil práci vědců Dalibor Dostál.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist