Tiskové zprávy
Masarykova univerzita v Brně: Vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity budou obnovovat zanikající chráněné mokřady jižní Moravy
7. prosince 2023 | Masarykova univerzita v Brně
Tým odborného pracoviště ENVIROP, zaměřeného na environmentální management a ochranu přírody, získal dotaci z evropského programu LIFE, který financuje ambiciózní projekty na podporu životního prostředí. Dotace bude využita na obnovu 506 hektarů zanikajících chráněných mokřadů na jižní Moravě.
Mokřad u vesnice Krumvíř, kde již čtvrtým rokem probíhá revitalizace v rámci jiného projektu pracovní skupiny Envirop. Postupné rozvolnění hustého porostu rákosu, vytvoření mozaiky pastviny, louky, otevřené vodní plochy a porostů dřevin. Foto: Marie Kotasová Adámková
„Tradiční zemědělská krajina jižní Moravy v minulosti kvůli intenzifikaci zemědělství utrpěla významnou ztrátu biodiverzity a odolnosti. Výrazně v ní ubyla pestrost stanovišť, následně také druhová pestrost rostlin a živočichů a velkého úpadku doznaly také ekosystémové funkce mokřadů. Dnešní jednotvárná krajina velkých polí je mnohem zranitelnější vůči negativnímu působení klimatické změny než krajina složená z mozaiky různorodých stanovišť,“ vysvětluje Marie Kotasová Adámková, vedoucí pracoviště ENVIROP.
„Přítomnost mokřadů v krajině pomáhá zmírnit nepříznivé dopady vysokých teplot, sucha, i přemnožení škůdců. Mokřady zadržují a čistí vodu, ochlazují své okolí, zmírňují následky přívalových srážek nebo naopak sucha, poskytují domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Na jižní Moravě jsou zbytky mokřadních lokalit často zahrnuty v chráněných územích. „Bohužel i tak se většina z nich nachází v nepříznivém stavu. Přitéká do nich voda velmi bohatá na živiny, což vyhovuje expanzivním a invazním druhům rostlin, kterými pak mokřady nekontrolovaně zarůstají. Ty se stávají druhově chudou, neprostupnou džunglí a přestávají plnit potřebné funkce v krajině,“ objasňuje Marie Kotasová Adámková.
Projekt LIFE in Salt Marshes je zaměřen na komplexní ekologickou obnovu mokřadů. Zahrnuje podrobnou analýzu stavu mokřadů a následnou realizaci inovativních i původních osvědčených opatření, která povedou k odstranění invazních a expanzivních rostlin, zlepšení kvality vody, obnově mozaiky různých stanovišť a ke zvrácení ztráty biodiverzity.
„Tento projekt nám umožní ověřit a rozšířit inovativní postupy v ochraně přírody, vytvořit příklady dobré praxe a přenést je na evropskou úroveň. Díky zapojení specialistů z Ústavu botaniky a zoologie bude dopad projektu na biodiverzitu a populace chráněných druhů doložen expertními daty. Z dlouhodobého hlediska projekt zapadá do strategie ústavu propojovat nejnovější vědecké poznatky s praktickou ochranou přírody,“ shrnuje význam projektu LIFE in Salt Marshes profesor Milan Chytrý, ředitel Ústavu botaniky a zoologie.
Mokřad u vesnice Krumvíř, kde již čtvrtým rokem probíhá revitalizace v rámci jiného projektu pracovní skupiny Envirop. Postupné rozvolnění hustého porostu rákosu, vytvoření mozaiky pastviny, louky, otevřené vodní plochy a porostů dřevin. Foto: Marie Kotasová Adámková
„Tradiční zemědělská krajina jižní Moravy v minulosti kvůli intenzifikaci zemědělství utrpěla významnou ztrátu biodiverzity a odolnosti. Výrazně v ní ubyla pestrost stanovišť, následně také druhová pestrost rostlin a živočichů a velkého úpadku doznaly také ekosystémové funkce mokřadů. Dnešní jednotvárná krajina velkých polí je mnohem zranitelnější vůči negativnímu působení klimatické změny než krajina složená z mozaiky různorodých stanovišť,“ vysvětluje Marie Kotasová Adámková, vedoucí pracoviště ENVIROP.
„Přítomnost mokřadů v krajině pomáhá zmírnit nepříznivé dopady vysokých teplot, sucha, i přemnožení škůdců. Mokřady zadržují a čistí vodu, ochlazují své okolí, zmírňují následky přívalových srážek nebo naopak sucha, poskytují domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Na jižní Moravě jsou zbytky mokřadních lokalit často zahrnuty v chráněných územích. „Bohužel i tak se většina z nich nachází v nepříznivém stavu. Přitéká do nich voda velmi bohatá na živiny, což vyhovuje expanzivním a invazním druhům rostlin, kterými pak mokřady nekontrolovaně zarůstají. Ty se stávají druhově chudou, neprostupnou džunglí a přestávají plnit potřebné funkce v krajině,“ objasňuje Marie Kotasová Adámková.
Projekt LIFE in Salt Marshes je zaměřen na komplexní ekologickou obnovu mokřadů. Zahrnuje podrobnou analýzu stavu mokřadů a následnou realizaci inovativních i původních osvědčených opatření, která povedou k odstranění invazních a expanzivních rostlin, zlepšení kvality vody, obnově mozaiky různých stanovišť a ke zvrácení ztráty biodiverzity.
„Tento projekt nám umožní ověřit a rozšířit inovativní postupy v ochraně přírody, vytvořit příklady dobré praxe a přenést je na evropskou úroveň. Díky zapojení specialistů z Ústavu botaniky a zoologie bude dopad projektu na biodiverzitu a populace chráněných druhů doložen expertními daty. Z dlouhodobého hlediska projekt zapadá do strategie ústavu propojovat nejnovější vědecké poznatky s praktickou ochranou přírody,“ shrnuje význam projektu LIFE in Salt Marshes profesor Milan Chytrý, ředitel Ústavu botaniky a zoologie.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
