https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vice-jak-polovina-cechu-hodnoti-zahranicni-rozvojovou-spolupraci-pozitivne-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká rozvojová agentura: Více jak polovina Čechů hodnotí zahraniční rozvojovou spolupráci pozitivně

V loňském roce byl s podporou České rozvojové agentury realizován společností Člověk v tísni projekt s názvem Česká pomoc ve světě. Jeho cílem bylo zvýšit informovanost a porozumění o fungování rozvojových projektů, roli a smyslu rozvojové spolupráce a jejích dopadech. Vedle propagační kampaně na sociálních sítích, ale i formou zajímavé akce na pražské Náplavce, byl v rámci projektu realizován i průzkum veřejného mínění. Z něj mimo jiné vyplynulo, že zahraniční pomoc hodnotí pozitivně 52% obyvatel Česka.

„Průzkum veřejného mínění nám měl pomoci lépe nastavit komunikační kampaň a aktivity projektu, a to z hlediska jejího zacílení. Zjišťovali jsme, na kterou skupinu obyvatel je nejlepší se soustředit, co daná skupina o problematice ví, jak se k ní staví a proč. Součástí průzkumu byla i odpověď na to, z jakých zdrojů specifické skupiny nejčastěji získávají informace o rozvojových tématech a rozvojové spolupráci,“ říká koordinátorka projektu Kateřina Gabrielová ze společnosti Člověk v tísni.

Na základě výběrového řízení byla k realizaci průzkumu vybrána agentura Behavio Labs, která oslovila 1100 respondentů. Výsledky průzkumu byly prezentovány zaměstnancům společnosti Člověk v tísni, členům sítě FORS a zaměstnancům České rozvojové agentury na online semináři. Z výsledků vyplynulo, že zastánců zahraniční pomoci (skupina „podporovatel“) je 10 % a je mezi nimi více mužů ve věku 30-44 let. Pracují hlavně v intelektuálních profesích. Jsou spokojeni se svým životem, aktivní, chodí volit a jsou častěji věřící. Zahraniční pomoc vidí jako potřebnou a buďto se v ní angažují nebo jsou jejími ambasadory. Kromě společných témat, jako je voda, pomoc při katastrofách či hlad, více podporují i vzdělávání či pomoc při válečných konfliktech.

Na druhé straně názorového spektra pak stojí tzv. „odmítači“, kterých je 16 %. Častěji jde o muže starší 45 let, se středoškolským vzděláním. Více z nich bydlí na vesnici a pracují v manuálních zaměstnáních, část má finanční problémy. Mají tradiční názory na rodinu, bojí se terorismu a oproti průměrné populaci častěji nevolí nebo volí SPD. Zahraniční pomoc vidí hlavně jako tunel na peníze. 46 % ovšem uznává potřebnost pomoci při humanitárních katastrofách a 45 % nedostatek pitné vody.

43 % populace pak tvoří tzv. „sympatizanti“. Častěji jde o mladé lidi do 29 let s vysokoškolským vzděláním. Mají spíše liberální názory a věří, že mohou něco kolem sebe zlepšit. Zároveň jsou spokojení se svým životem i současným životem v ČR. Polovina z nich se občas zapojí do zahraniční pomoci, nejčastěji hmotným darem (např. sbírka oblečení), případně jednorázovým darem na projekt nebo organizaci. Čtvrtina říká, že na pomoc nemá prostředky, pětina neví, jakým organizacím důvěřovat. 31 % pak průzkum označil za „váhavé“. Jsou to lidé napříč sociodemografickými skupinami: neliší se věkem, pohlavím, vzděláním ani třeba velikostí bydliště. Kladou důraz na domácí politiku a myslí si, že cizinci se mají zcela přizpůsobit. Nemají pocit, že sami ve svém okolí mohou něco změnit. Uznávají potřebnost zahraniční pomoci, ale zapojují se do ní jen občas nebo vůbec.

„Jednoznačně nejsilnějším tématem je u všech skupin humanitární pomoc při katastrofách. Z dlouhodobých témat pak vede nedostatek pitné vody, a s odstupem hlad a nemoci. Všechny zároveň zajímá hlavně efekt pomoci, přitom informace o tom lidé nyní vídají nejméně. Dobrými komunikačními rámci jsou „pomoc na místě” a „cesta k soběstačnosti”. Na oba dobře reaguje šedá zóna nepřesvědčených. Zároveň jsou nejméně kontroverzní pro segment „odmítačů“. Nejvíc image zahraniční pomoci kazí představa, že jde o „tunel na peníze”, silná hlavně mezi „odmítači“, ale i „váhavými“. Image zahraniční pomoci nejvíc zlepšuje pomoc na místě problému, aby lidé neodcházeli do zahraničí,“ doplňuje výsledky průzkumu Kateřina Gabrielová.

Součástí projektu byly vedle průzkumu i zmíněné propagační aktivity. Ve spolupráci s reklamní agenturou McCANN byla realizována osvětová kampaň na podporu rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Kampaň se jmenovala #sitozkuste a jejím cílem bylo lidem přiblížit realitu v rozvojových zemích. Zájemci si tak měli šanci vyzkoušet, jaké to je, když lidé neumí číst a jak složitý život mají obyvatelé válečných oblastí. Ke kampani vznikla webová stránka http://www.sitozkuste.cz/, kde se zájemci mohli dozvědět více o daných tématech a také o tom, jak funguje rozvojová spolupráce a humanitární pomoc. Mohli si tak například přijít vyzkoušet, jaké to je dojít si pro vodu jako v Etiopii, a to konkrétně na pražské Náplavce, kam organizátoři akce umístili dvacetilitrové kanystry s vodou. Zároveň zájemcům připravili mapu s okruhem 6 km, což je průměrná vzdálenost, kterou musí ženy v rozvojových zemích urazit na cestách pro vodu.

Realizátoři projektu pro zájemce připravili i možnost vyzkoušet si, jak vypadá situace pro lidi ve válečných konfliktech při poslechu na Spotify, kde jim poslech čas od času přehlušila reklama a zvuky války. Celá kampaň byla promována na sociálních sítích Člověka v tísni. V květnu pak proběhla online debata pro studenty Přírodovědecké fakulty UK s tématem rozvojové pomoci. V rámci Jihlavského filmového festivalu proběhla v říjnu online panelová diskuze s názvem Co hýbe Afrikou. Bohužel bylo nutno zrušit cestu novináře do rozvojové země. Důvodem byla situace spojená s pandemií a vládními nařízeními v rozvojových zemích, kde Člověk v tísni pracuje a nemožnost dostat se na projekty a k příjemcům pomoci. I přes komplikovanou situaci v souvislosti s pandemií bylo v rámci projektu publikováno 20 mediálních výstupů a osvětovou kampaní na podporu rozvojové spolupráce a humanitární pomoci se podařilo oslovit 951 348 lidí.

„Na základě monitoringu aktivit — vzrůstajícímu počtu čtenářů a rostoucí návštěvnosti sociálních sítí — se ukazuje, že zájem veřejnosti o rozvojovou problematiku stále roste. Nicméně i přes to, že se česká veřejnost o informace o rozvojové spolupráci a rozvojových zemích zajímá, aktivně již informace nevyhledává. Jedním z důvodů je nová podoba sdílení, ale i konzumování informací, informační přehlcenost, ale také fenomén dnešní doby ”fake news”. Je tedy zapotřebí nadále poskytovat kvalitní, aktuální a nestereotypní informace a nabízet možnosti aktivní podpory udržitelného rozvoje a boje proti chudobě. S tím souvisí spolupráce s médii a novináři a informování o rozvojové problematice a rozvojových zemích,“ uzavírá Kateřina Gabrielová.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist