Tiskové zprávy
Atelier pro životní prostředí: Vnitřní okruh má zásadní chyby. Další příprava MO Blanka ztratila smysl.
Teprve nyní vycházejí najevo důsledky nedemokratických praktik v přípravě a schvalování územního plánu Prahy v 90. letech. Podle něj se nyní snaží pražská radnice společně se stavební lobby prosadit stavbu, která není aktuální a přitom je v rozporu s veřejným zájmem a některými zákony.
Jde o více než pětadvacetimiliardovou investici Městského okruhu v tzv. trase „Blanka“, která by nyní propojila Strahovský tunel s Proseckou radiálou do jediné a nejkratší, velkokapacitní a bezkolizní diametrály. V těchto dnech probíhá řízení o povolení první stavby Špejchar – Pelc Tyrolka. Účastníkem řízení je i občanské sdružení EKO Břevnov z oblasti, která je v posledních dvou letech postižena skokovým nárůstem průjezdné dopravy po otevření tunelu Mrázovka. Její další značný vzrůst by nastal po zprovoznění dosud připravovaného propojení MO Blanka a kromě Břevnova by postihl i řadu jiných oblastí. Mimo jiné i obytnou čtvrť Rokoska kolem libeňské ulice V Holešovičkách (Prosecké radiály), která je již nyní zasažena nadlimitním znečištěním ovzduší z automobilové dopravy. Další vědomé znečišťování je v ČR poškozováním životního prostředí, které je trestným činem a trestná je i jeho příprava. Ekologická sdružení na tuto skutečnost upozorňují odpovědné orgány i osoby již více než 10 let a vzhledem k jejich dosavadnímu bezohlednému postupu v této věci se nyní schyluje již k podání trestních oznámení.
Důsledky vadného územního plánu a ignorování námitek při jeho projednání a následného vydání územního rozhodnutí bez posouzení vlivů na životní prostředí se nyní kombinují s nerespektováním platných předpisů také v samotném projektu. Návrh ve stavebním řízení má ještě další vadu: zavedení trasy MO na Pelc Tyrolce do průtočného profilu Vltavy. Povltavská ulice je zde pod vodou i při daleko menších průtocích, než má stoletá voda a tímto úsekem zřejmě nemůže být nákladná investice MO znehodnocena. Stavební úřad má nyní za povinnost, jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem a jinými předpisy, žádost o stavební povolení zamítnout.
Ve vyjádření do stavebního řízení na to upozornil účastník řízení z Břevnova s občanským sdružením Ateliér pro životní prostředí a připojil výčet dalších závad celé investice. Jde o zastaralý záměr koncepce roštu magistrál z konce 50.let, který se po úpravě v tzv. Zákosu dostal až do územního plánu z roku 1999 jen s menší modifikací: místo mostu podél trati je tunel pod Vltavou a průchod přes Pelc Tyrolku. Dopravní modely ukazují, že MO Blanka - stejně jako magistrála - svojí nadměrnou atraktivitou a chybnou polohou hluboko v centru zatahuje novou průjezdnou dopravu do navazujících ulic v místech, kde je to z řady důvodů nežádoucí. Příliš by nepomohla ani Letné. Slibované odlehčení magistrály ve skutečnosti přináší východní úsek MO a nikoli severní.
Alarmující je přitom nedávné zjištění, že možnost kolizí a dílčích provozních omezení v tunelech MO bude průměrně každý den. Méně časté by byly úplné uzavírky jednotlivých úseků, které však znamenají odklony celého proudu aut i do památkové rezervace a včetně kamionů do letenských ulic, kam dnes nemají volný přístup. Pro tyto případy je třeba odklony směřovat především kapacitními radiálami mimo centrum na vnější okruh, pro MO v poloze Blanka však neexistuje přijatelná severní radiála.
Mnohokrát se prokázalo, že Letnou a okolí výrazně odlehčí již severozápadní segmentu Pražského (vnějšího) okruhu Ruzyně – Březiněves a výstavba severní části MO tak v dohledné době není nutná. Podle Strategického plánu Prahy je prioritou výstavba objízdné trasy kolem Prahy, kterou proto tvoří i zmíněný vnější úsek. Jeho přednostní zprovoznění je při dnešní hustotě dopravy nezbytnou podmínkou k provozuschopnosti souběžně vedeného propojení severní části MO uvnitř města. Bez vnějšího úseku by se tunely na MO i navazující ulice brzy po otevření beznadějně ucpaly.
Přesto byla v roce 2004 upřednostněna výstavba jihozápadní části Pražského okruhu a zpomalena příprava části severozápadní, u níž se kromě toho v důsledku liknavosti pražské radnice objevily zásadní technické nesrovnalosti. Tím je dále odloženo odlehčení dnešní spojnice mezi Břevnovem a Letnou. Do ní jsou ale umístěny z povrchu hloubené tunely MO Blanka a přitom nemá přijatelné objízdné trasy. Za této situace se jeví snaha začít výstavbu obří křižovatky Malovanka a MO Blanka již jako naprostá absurdita.
Ve vyjádření je také popis potřebných změn další přípravy MO a územního plánu, aby vyjadřoval veřejný zájem na ochraně zdravých životních podmínek, přírody i památek: zastavení přípravy MO Blanka, odsun MO od rezervace a zrušení jeho vazby na ulici V Holešovičkách. Jeho celé znění je na www.atelier.ecn.cz.
Jan Klika, předseda občanského sdružení Atelier pro životní prostředí
149 00 Praha 4, Ve svahu 1,
tel. 272 931 092
Jde o více než pětadvacetimiliardovou investici Městského okruhu v tzv. trase „Blanka“, která by nyní propojila Strahovský tunel s Proseckou radiálou do jediné a nejkratší, velkokapacitní a bezkolizní diametrály. V těchto dnech probíhá řízení o povolení první stavby Špejchar – Pelc Tyrolka. Účastníkem řízení je i občanské sdružení EKO Břevnov z oblasti, která je v posledních dvou letech postižena skokovým nárůstem průjezdné dopravy po otevření tunelu Mrázovka. Její další značný vzrůst by nastal po zprovoznění dosud připravovaného propojení MO Blanka a kromě Břevnova by postihl i řadu jiných oblastí. Mimo jiné i obytnou čtvrť Rokoska kolem libeňské ulice V Holešovičkách (Prosecké radiály), která je již nyní zasažena nadlimitním znečištěním ovzduší z automobilové dopravy. Další vědomé znečišťování je v ČR poškozováním životního prostředí, které je trestným činem a trestná je i jeho příprava. Ekologická sdružení na tuto skutečnost upozorňují odpovědné orgány i osoby již více než 10 let a vzhledem k jejich dosavadnímu bezohlednému postupu v této věci se nyní schyluje již k podání trestních oznámení.
Důsledky vadného územního plánu a ignorování námitek při jeho projednání a následného vydání územního rozhodnutí bez posouzení vlivů na životní prostředí se nyní kombinují s nerespektováním platných předpisů také v samotném projektu. Návrh ve stavebním řízení má ještě další vadu: zavedení trasy MO na Pelc Tyrolce do průtočného profilu Vltavy. Povltavská ulice je zde pod vodou i při daleko menších průtocích, než má stoletá voda a tímto úsekem zřejmě nemůže být nákladná investice MO znehodnocena. Stavební úřad má nyní za povinnost, jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem a jinými předpisy, žádost o stavební povolení zamítnout.
Ve vyjádření do stavebního řízení na to upozornil účastník řízení z Břevnova s občanským sdružením Ateliér pro životní prostředí a připojil výčet dalších závad celé investice. Jde o zastaralý záměr koncepce roštu magistrál z konce 50.let, který se po úpravě v tzv. Zákosu dostal až do územního plánu z roku 1999 jen s menší modifikací: místo mostu podél trati je tunel pod Vltavou a průchod přes Pelc Tyrolku. Dopravní modely ukazují, že MO Blanka - stejně jako magistrála - svojí nadměrnou atraktivitou a chybnou polohou hluboko v centru zatahuje novou průjezdnou dopravu do navazujících ulic v místech, kde je to z řady důvodů nežádoucí. Příliš by nepomohla ani Letné. Slibované odlehčení magistrály ve skutečnosti přináší východní úsek MO a nikoli severní.
Alarmující je přitom nedávné zjištění, že možnost kolizí a dílčích provozních omezení v tunelech MO bude průměrně každý den. Méně časté by byly úplné uzavírky jednotlivých úseků, které však znamenají odklony celého proudu aut i do památkové rezervace a včetně kamionů do letenských ulic, kam dnes nemají volný přístup. Pro tyto případy je třeba odklony směřovat především kapacitními radiálami mimo centrum na vnější okruh, pro MO v poloze Blanka však neexistuje přijatelná severní radiála.
Mnohokrát se prokázalo, že Letnou a okolí výrazně odlehčí již severozápadní segmentu Pražského (vnějšího) okruhu Ruzyně – Březiněves a výstavba severní části MO tak v dohledné době není nutná. Podle Strategického plánu Prahy je prioritou výstavba objízdné trasy kolem Prahy, kterou proto tvoří i zmíněný vnější úsek. Jeho přednostní zprovoznění je při dnešní hustotě dopravy nezbytnou podmínkou k provozuschopnosti souběžně vedeného propojení severní části MO uvnitř města. Bez vnějšího úseku by se tunely na MO i navazující ulice brzy po otevření beznadějně ucpaly.
Přesto byla v roce 2004 upřednostněna výstavba jihozápadní části Pražského okruhu a zpomalena příprava části severozápadní, u níž se kromě toho v důsledku liknavosti pražské radnice objevily zásadní technické nesrovnalosti. Tím je dále odloženo odlehčení dnešní spojnice mezi Břevnovem a Letnou. Do ní jsou ale umístěny z povrchu hloubené tunely MO Blanka a přitom nemá přijatelné objízdné trasy. Za této situace se jeví snaha začít výstavbu obří křižovatky Malovanka a MO Blanka již jako naprostá absurdita.
Ve vyjádření je také popis potřebných změn další přípravy MO a územního plánu, aby vyjadřoval veřejný zájem na ochraně zdravých životních podmínek, přírody i památek: zastavení přípravy MO Blanka, odsun MO od rezervace a zrušení jeho vazby na ulici V Holešovičkách. Jeho celé znění je na www.atelier.ecn.cz.
Jan Klika, předseda občanského sdružení Atelier pro životní prostředí
149 00 Praha 4, Ve svahu 1,
tel. 272 931 092
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
