STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život: Volba Evropského parlamentu: Čistější vzduch pro zdraví lidí nebo špinavější pro zisky znečišťovatelů?

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí má 21. června, projednávat návrh evropské směrnice pro kvalitu ovzduší. Nová evropská legislativa má velký význam i pro Českou republiku, protože dnes asi třetina obyvatel žije v oblastech s nepřípustně znečištěným vzduchem, který vážně ohrožuje lidské zdraví. Samotné znečištění jemným polétavým prachem v průměru zkracuje každému obyvateli ČR život o více než 10 měsíců (!), přičemž průměr EU činí asi 8,6 měsíce. Znečištěné ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů (1).

"Doporučení německého europoslance Holgera Krahmera (FDP) předložená výboru pro životní prostředí bohužel znamenají vážné ohrožení pro ochranu životního prostředí a upřednostňují finanční zájmy znečišťovatelů před ochranou lidského zdraví. Návrhy na příliš vysoké limity pro znečištění ovzduší a na nejrůznější výjimky ignorují stávající stav vědeckého poznání i názory předních českých a evropských odborníků, kteří se zabývají vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí bude např. rozhodovat o tom, zda nebudou zrušeny některé stávající limity či zda nebudou poskytnuty nejrůznější výjimky ze závazných limitů. Provedená ekonomická analýza konstatuje, že samotný polétavý prach snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně a že zdravotní přínosy ze snížení znečištění mohou být až 4 krát větší než společenské náklady nutné ke zlepšení kvality ovzduší (1).

"Organizace zdravotníků a ochránců životního prostředí žádají europoslance, aby podpořili zpřísnění limitů pro znečištění ovzduší polétavým prachem a oxidy dusíku. Velký spor je veden zejména o zachování denního limitu pro polétavý prach (PM10) a přípustnou hodnotu znečištění jemným polétavým prachem (PM2,5). Evropská komise ji navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli vážná zdravotní rizika představuje jemný polétavý prach už přibližně při polovičních hodnotách - od 12 mikrogramů/m3. Evropská komise tak vědomě ignorovala výsledky rozsáhlého vědeckého výzkumného programu (CAFE - Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", uvedl MUDr. Šuta.

Pro další informace:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika
e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
telefon: 608 775 754

Poznámky pro editory:

(1) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Report

Příloha

Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM2,5, a která se v plicích dostává nejhlouběji.

Zdravotní vlivy polétavého prachu

Účinky krátkodobého působení:
· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobé působení:
· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)