Tiskové zprávy
AOPK ČR: Vypuštěno: šest stovek vzácných perlorodek má nový domov v řece Malši
Mladé pětileté perlorodky, které byly do Malše vypuštěny, pocházejí z polopřirozeného odchovu. Měly by posílit zdejší populaci tohoto vzácného mlže, která je málo početná. Jedná se o přeshraniční česko – rakouský projekt Malsemuschel, pětileté perlorodky byly do Malše vypuštěny také před rokem. Zároveň se připravují různá opatření v povodí horní Malše, která by měla perlorodkám pomoci – jsou zaměřena například na úpravu kvality vody, erozních poměrů či optimalizaci vegetačního pokryvu.
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus. Mladí jedinci nepřežijí první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
„Pokud se vše podaří, stráví dnes vypuštěné perlorodky zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna, postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody. Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků. Pro minimalizaci vnosu erozního materiálu do toku Malše se budují takzvané sedimentační pasti, které brání tomu, aby se splaveniny dostaly ve větším množství do toků,“ vysvětluje Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro perlorodku koordinuje.
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. V povodích, která leží v různých státech, by ochrana perlorodky bez vzájemné spolupráce vůbec neměla smysl. Právě proto byl projekt Malsemuschel v povodí Malše realizován v česko-rakouské spolupráci.
Pro podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozsáhlý desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který byl zahájen začátkem letošního roku. Měl by zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů.
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus. Mladí jedinci nepřežijí první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
„Pokud se vše podaří, stráví dnes vypuštěné perlorodky zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna, postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody. Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků. Pro minimalizaci vnosu erozního materiálu do toku Malše se budují takzvané sedimentační pasti, které brání tomu, aby se splaveniny dostaly ve větším množství do toků,“ vysvětluje Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro perlorodku koordinuje.
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. V povodích, která leží v různých státech, by ochrana perlorodky bez vzájemné spolupráce vůbec neměla smysl. Právě proto byl projekt Malsemuschel v povodí Malše realizován v česko-rakouské spolupráci.
Pro podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozsáhlý desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který byl zahájen začátkem letošního roku. Měl by zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk