https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zdravotni-stav-smrkovych-mlazin-v-orlickych-horach-se-v-poslednich-20-letech-mirne-zlepsil
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Zdravotní stav smrkových mlazin v Orlických horách se v posledních 20 letech mírně zlepšil

Lidé ovlivňují lesní ekosystémy stovky let. K významnému působení průmyslových látek na lesy však dochází až v industriální době po tzv. průmyslové revoluci, což je zhruba od poloviny 19. století. Během této doby se proměňovala jak intenzita antropogenní zátěže, tak složení emitovaných látek, a tím i projevy na vegetaci, včetně lesních porostů. Za dominantní faktor významně ovlivňující současný stav lesa vědci považují dlouhodobé okyselení lesních půd a narušení výživy stromů.
V České republice byly v průběhu 20. století nejvýraznějšími škodlivými látkami sloučeniny síry a fluoru, které byly produkovány v takovém množství, že docházelo k přímému poškozování asimilačního aparátu (listů a jehlic) dřevin a následně k plošnému odumírání a rozpadu lesních porostů zejména v pohraničních pohořích.
V 90. letech 20. století došlo díky odsíření zdrojů znečisťování, hlavně tepelných elektráren, k výraznému poklesu koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší na celém území ČR. Přímé působení sloučenin síry a fluoru na lesní porosty ztrácelo na významu a do popředí zájmu se dostaly další působící látky a také nepřímé efekty předchozí zátěže.
Za dominantní faktor významně ovlivňující současný stav lesa vědci považují dlouhodobou acidifikaci (okyselení) lesních půd. Ta se projevuje poklesem pH humusového horizontu a minerální půdy, vyplavením bazických kationtů a mobilizací potenciálně rizikových prvků, zejména hliníku. Česká republika v minulosti patřila a stále patří k oblastem s vysokou úrovní kyselé depozice v Evropě. Acidifikace se výrazně projevuje v horských oblastech s vysokými úhrny srážek a nízkou nasyceností půdy bazickými kationty, což má za důsledek nízkou pufrační kapacitu půdy.
Po snížení depozice sloučenin síry se nejvýznamnějším acidifikačním faktorem stala depozice sloučenin dusíku. Depozice nitrátů a amonných iontů nezpůsobuje pouze acidifikaci. Vyšší dostupnost dusíku v lesních ekosystémech střední Evropy zvyšuje přírůst a produkci biomasy a je příčinou nevyvážené výživy stromů, protože dusík ovlivňuje příjem dalších živin – zejména fosforu a hořčíku.
Nevyvážená výživa lesních porostů, v posledních dekádách doprovázená často suchem a teplotními výkyvy, se stala limitujícím faktorem pro růst jehličnatých porostů a vede ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Výrazný nedostatek živin v půdě a snížená dostupnost bazických prvků, zejména hořčíku, měly za následek např. žloutnutí smrkových porostů, jež bylo pozorováno v horských oblastech střední Evropy.
Odborníci z útvaru Ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. se touto problematikou dlouhodobě zabývají a sledují ji na různých místech republiky. Své poznatky z oblasti Orlických hor zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2020 v článku na téma zhodnocení změn a vývoje zdravotního stavu, růstu, stavu lesních půd a výživy mladých smrkových porostů a úrovně depozice prvků na hřebeni Orlických hor, sledovaných v období let 2002–2018.
Orlické hory jsou regionem, kterému se imisní zátěž nevyhnula – zátěž sloučeninami síry, fluoru a dalších prvků měla a stále má původ v průmyslových oblastech Polska, Německa i Česka. V horském prostředí jsou lesní porosty vystaveny vlivu extrémů počasí (vítr, mráz, sníh apod.), což samo o sobě představuje stresovou zátěž. K tomu se přidává imisní zátěž, která ovlivňuje stav ekosystémů dlouhodobě (acidifikace prostředí sloučeninami síry, dusíku). Sekundární imisní látkou, která zvyšuje míru stresu, je přízemní ozon. Zdejší smrkové lesy byly v minulosti také silně poškozeny kalamitním výskytem houby Ascocalyx abietina.
Svá rozsáhlá zjištění vědci shrnuli takto:
Zdravotní stav mladých smrkových porostů, vyjádřený mírou defoliace (odlistění) korun, se po odeznění kalamitního výskytu houby Ascocalyx abietina výrazně zlepšil a hodnoty defoliace korun jsou srovnatelné s ostatním územím ČR. Výzkumem vědci prokázali dlouhodobě klesající trend defoliace korun a zjistili silnou závislost mezi defoliací korun a výškovým přírůstem.
Průměrná defoliace korun mladých smrkových porostů dosahovala na počátku sledování (2002–2005) asi 40 %. V následujícím období docházelo k postupnému pozvolnému snižování míry defoliace a v letech 2007–2016 kolísala průměrná hodnota defoliace kolem 20 %. V posledních dvou hodnocených letech se dostala na úroveň 10 %. Zjištěné hodnoty v posledních deseti letech odpovídají průměrné defoliaci smrku v ČR i v ostatních státech střední a západní Evropy.
Přestože se depozice síry výrazně snížila, a to nejen na konci minulého století, ale i během posledních dvaceti let, v oblasti Orlických hor je stále poměrně vysoká ve srovnání s jinými částmi republiky, kde je v porostech tři- až čtyřikrát nižší.
Depozice dusíku na mnoha místech dosahuje hodnot překračujících úroveň kritické zátěže a projevuje se pokračujícím okyselováním půdního prostředí. To je spojené s trvalým mírným poklesem koncentrace bazických prvků, především vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), v půdě.
Zdrojem depozice dusíku jsou především spalovací procesy (doprava, výroba tepla a energie). Dle ČHMÚ se např. v roce 2017 podílela doprava na emisích NOx ze 40 %, veřejná energetika a výroba tepla přispěla k emisím sloučenin dusíku 26 %. Region Orlických hor je navíc vystaven vlivu emisí ze zdrojů v Polsku.
Ze zátěžových prvků se v půdě kumuluje do vysokých koncentrací především olovo.
Analýzou jehličí vědci zjistili pokles zátěže sloučeninami síry, současně ale indikovali počínající problém s nedostatečným příjmem fosforu, riziko nastupujících problémů nelze vyloučit ani u draslíku a vápníku. Stejně tak prokázali, že zvýšený vstup dusíku je dřevinami využíván a dochází k jeho příjmu, což se potvrzuje i na výškovém přírůstu stromů.
Avšak Ing. Radek Novotný z výzkumného týmu varuje: „Zvýšený vstup dusíku představuje pro lesní ekosystém riziko, které se kromě probíhajícího okyselení prostředí projevuje také vznikem nerovnováhy mezi hlavními živinami, narušením procesu vyzrávání dřeva, a tím vyšší pravděpodobností škod mrazem nebo zhoršením mechanických a technických vlastností dřeva.“
Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0118.
Celý článek s přehlednými výsledky stavu lesních půd, úrovně minerální výživy a vývoji zdravotního stavu smrkových mlazin v Orlických horách v letech 2002–2018 je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/09/601.pdf
Kontakt na autory: Ing. Radek Novotný Ph.D., e-mail: novotny@vulhm.cz, Ing. Věra Fadrhonsová, Ing. doc. Vít Šrámek, Ph.D., VÚLHM, v. v. i.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist