Tiskové zprávy
Archeologické centrum Olomouc: Žena s metabolickým onemocněním, keramická nádoba s trny a zvířecí amulety. Archeologové nalezli přes 400 objektů na budoucí trase D7 na úseku mezi Slaným a Knovízem.
Archeologové z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný výzkum na úseku dlouhém 6,5 kilometru. Výzkum probíhal od února do října loňského roku, nyní pokračují dokončovací práce na přeložkách stavby a pokračuje zpracování nálezů v laboratoři v Olomouci. Zakázku realizovalo sdružení firem Samson Praha s.r.o., Archeologické centrum Olomouc, p.o., a Labrys, o.p.s. Zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Sdružení pracovalo na celkové ploše dlouhé 15,2 kilometru. „Na našem úseku jsme zachytili osídlení od neolitu až po novověk. Celkem jsme identifikovali 467 archeologických situací, včetně 15 hrobů,“ říká Michaela Bartoš Dvořáková, archeoložka z Archeologického centra Olomouc.
Hrob ženy z mladší doby železné s bronzovými šperky
Zajímavý objev učinili archeologové v katastru obce Slaný, kde odkryli hrob mladé ženy ve věku přibližně 20 až 30 let. Ženu pohřbili s bohatou kolekcí bronzových šperků. „Součástí pohřební výbavy byla dvojice náramků a nánožníků s pečetítkovitými konci, dva bronzové kroužky a spona duchcovského typu s volnou patkou,“ popisuje soubor artefaktů archeoložka Markéta Zahnašová, která se aktuálně věnuje jejich odbornému zpracování.
Každý z nalezených šperků se liší svým zdobením. Podle jejich charakteru lze hrob předběžně datovat do poloviny 4. století před naším letopočtem, tedy do doby laténské. Výzkum nyní pokračuje specializovanými analýzami. „Pomocí analýzy stabilních izotopů stroncia chceme zjistit, zda se žena narodila přímo na Slánsku, nebo pocházela odjinud. Zajímavé bude také porovnání její DNA s ostatky ze stejného období v okolí. Můžeme tak odhalit příbuzenské vazby,“ vysvětluje Zahnašová.
Kosterní pozůstatky navíc naznačují, že žena mohla trpět zdravotními obtížemi. Na kostře jsou patrné známky stresových faktorů a projevy nedostatku železa. Žena pravděpodobně trpěla metabolickým onemocněním.
Dětské hroby s amulety a zmenšenými nástroji
Archeologové odkryli celkem 5 hrobů, které patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, mezi nimi i dva dětské hroby. V jednom z dětských hrobů nalezli odborníci provrtaný jelení zub, nazývaný grandle, umístěný pravděpodobně na krku zemřelého. Mezi milodary se nacházela také zmenšenina sekery a sekeromlatu, který pravděpodobně vyrobili z většího a rozlomeného sekeromlatu. „Artefakty budou podrobeny traseologické analýze, abychom zjistili, zda a jak byly nástroje využívány,“ říká Bartoš Dvořáková.
Dítě pohřbené s miniaturami nástrojů zemřelo ve věku 3 až 5 let. U dítěte s nalezenou grandlí odborníci odhadují, že bylo staré 9 až 12 let. Jeho kostra se dochovala ve špatném stavu. Kosterní ostatky byly záměrně druhotně narušené, zřejmě jako součást pohřebních rituálů, které daná společnost praktikovala.
Soubor provrtaných psích zubů byl nalezen i ve stejně datovaném hrobě robustního člověka, jehož pohlaví nebylo možné antropologickými metodami určit. Tyto zuby byly buď navlečeny na šňůrku z organické hmoty, nebo byly přímo připevněny k textilu. Mohlo se tak jednat o amulet nebo ozdobu, podobně jako v případě jeleního špičáku ve výše zmíněném hrobě dítěte.
Záhadná nádoba s trny
Zajímavý keramický artefakt nalezli pracovníci výzkumu v katastru obce Kvíc. Jedná se o keramickou nádobu s trny uvnitř z konce doby bronzové. Vnitřní část artefaktu odborníci podrobili chemické analýze. „Výsledky prokázaly stopy tuku a vosku na okrajích nádoby. Pracujeme s několika teoriemi, například že nádoba mohla sloužit ke kvašení potravin. Další rozbory pomůžou odhalit původní využití nádoby,“ upřesňuje Bartoš Dvořáková.
Počátek Keltů: Zápona s hadím motivem¨
Na počátku 5. až 4. století př. n. l., žila na lokalitě společnost, která je dnes známá jako Keltové. Archeologové nalezli zahloubený sídelní objekt tzv. polozemnici. V objektu objevili pracovníci výzkumu bronzovou záponu s hadím motivem, která sloužila ke spínání opasku a kolkovanou keramiku, která je typická pro počátek doby laténské.
Sídlištní a pohřební aktivity z raného středověku
Archeologové objevili stopy po sídlištních aktivitách z raného středověku, například keramiku s typickou vlnicí. Také z pohřebních aktivit archeologové odhalili v jednom ze špatně zachovalých hrobů záušnici. Stěny hrobů byly obložené kameny.
Nyní probíhá dokumentace, konzervace, inventarizace a analýza všech nálezů v laboratoři Archeologického centra Olomouc. „Budeme provádět antropologické, traseologické, fosfátové a další analýzy, které nám umožní určit stáří a funkci jednotlivých nálezů. Výsledky budeme postupně zveřejňovat a prezentovat veřejnosti,“ uzavírá Bartoš Dvořáková. Nejbližší prezentace výsledků veřejnosti se uskuteční 8. listopadu ve Vinařství Kvíc. Přednášku povede archeoložka Michaela Bartoš Dvořáková.
Hrob ženy z mladší doby železné s bronzovými šperky
Zajímavý objev učinili archeologové v katastru obce Slaný, kde odkryli hrob mladé ženy ve věku přibližně 20 až 30 let. Ženu pohřbili s bohatou kolekcí bronzových šperků. „Součástí pohřební výbavy byla dvojice náramků a nánožníků s pečetítkovitými konci, dva bronzové kroužky a spona duchcovského typu s volnou patkou,“ popisuje soubor artefaktů archeoložka Markéta Zahnašová, která se aktuálně věnuje jejich odbornému zpracování.
Každý z nalezených šperků se liší svým zdobením. Podle jejich charakteru lze hrob předběžně datovat do poloviny 4. století před naším letopočtem, tedy do doby laténské. Výzkum nyní pokračuje specializovanými analýzami. „Pomocí analýzy stabilních izotopů stroncia chceme zjistit, zda se žena narodila přímo na Slánsku, nebo pocházela odjinud. Zajímavé bude také porovnání její DNA s ostatky ze stejného období v okolí. Můžeme tak odhalit příbuzenské vazby,“ vysvětluje Zahnašová.
Kosterní pozůstatky navíc naznačují, že žena mohla trpět zdravotními obtížemi. Na kostře jsou patrné známky stresových faktorů a projevy nedostatku železa. Žena pravděpodobně trpěla metabolickým onemocněním.
Dětské hroby s amulety a zmenšenými nástroji
Archeologové odkryli celkem 5 hrobů, které patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, mezi nimi i dva dětské hroby. V jednom z dětských hrobů nalezli odborníci provrtaný jelení zub, nazývaný grandle, umístěný pravděpodobně na krku zemřelého. Mezi milodary se nacházela také zmenšenina sekery a sekeromlatu, který pravděpodobně vyrobili z většího a rozlomeného sekeromlatu. „Artefakty budou podrobeny traseologické analýze, abychom zjistili, zda a jak byly nástroje využívány,“ říká Bartoš Dvořáková.
Dítě pohřbené s miniaturami nástrojů zemřelo ve věku 3 až 5 let. U dítěte s nalezenou grandlí odborníci odhadují, že bylo staré 9 až 12 let. Jeho kostra se dochovala ve špatném stavu. Kosterní ostatky byly záměrně druhotně narušené, zřejmě jako součást pohřebních rituálů, které daná společnost praktikovala.
Soubor provrtaných psích zubů byl nalezen i ve stejně datovaném hrobě robustního člověka, jehož pohlaví nebylo možné antropologickými metodami určit. Tyto zuby byly buď navlečeny na šňůrku z organické hmoty, nebo byly přímo připevněny k textilu. Mohlo se tak jednat o amulet nebo ozdobu, podobně jako v případě jeleního špičáku ve výše zmíněném hrobě dítěte.
Záhadná nádoba s trny
Zajímavý keramický artefakt nalezli pracovníci výzkumu v katastru obce Kvíc. Jedná se o keramickou nádobu s trny uvnitř z konce doby bronzové. Vnitřní část artefaktu odborníci podrobili chemické analýze. „Výsledky prokázaly stopy tuku a vosku na okrajích nádoby. Pracujeme s několika teoriemi, například že nádoba mohla sloužit ke kvašení potravin. Další rozbory pomůžou odhalit původní využití nádoby,“ upřesňuje Bartoš Dvořáková.
Počátek Keltů: Zápona s hadím motivem¨
Na počátku 5. až 4. století př. n. l., žila na lokalitě společnost, která je dnes známá jako Keltové. Archeologové nalezli zahloubený sídelní objekt tzv. polozemnici. V objektu objevili pracovníci výzkumu bronzovou záponu s hadím motivem, která sloužila ke spínání opasku a kolkovanou keramiku, která je typická pro počátek doby laténské.
Sídlištní a pohřební aktivity z raného středověku
Archeologové objevili stopy po sídlištních aktivitách z raného středověku, například keramiku s typickou vlnicí. Také z pohřebních aktivit archeologové odhalili v jednom ze špatně zachovalých hrobů záušnici. Stěny hrobů byly obložené kameny.
Nyní probíhá dokumentace, konzervace, inventarizace a analýza všech nálezů v laboratoři Archeologického centra Olomouc. „Budeme provádět antropologické, traseologické, fosfátové a další analýzy, které nám umožní určit stáří a funkci jednotlivých nálezů. Výsledky budeme postupně zveřejňovat a prezentovat veřejnosti,“ uzavírá Bartoš Dvořáková. Nejbližší prezentace výsledků veřejnosti se uskuteční 8. listopadu ve Vinařství Kvíc. Přednášku povede archeoložka Michaela Bartoš Dvořáková.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
