Marta Čížková "> Žloutnutí jehličnanů způsobuje sucho a také nedostatek důležitých živin - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zloutnuti-jehlicnanu-zpusobuje-sucho-a-take-nedostatek-dulezitych-zivin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

VÚLHM, v.v.i.: Žloutnutí jehličnanů způsobuje sucho a také nedostatek důležitých živin

26. září 2018 | VÚLHM, v.v.i.
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Stejně jako lidé, i stromy potřebují ke svému životu a dobrému růstu kromě vody také dostatek důležitých prvků. Jedná se hlavně o draslík, vápník nebo fosfor. Nedostatek živin je jednou z příčin žloutnutí jehličnanů, hlavně smrků, které postihuje porosty napříč celou Českou republikou. Nejvíce však v Moravskoslezském kraji.

„V evidenci zasílané Lesní ochranné službě jsou barevné změny vykazovány jako plocha žloutnutí smrku. Toto žloutnutí je zpravidla vyvolané nedostatkem důležitých živin. V první řadě se jedná o nedostatek hořčíku, u kterého je velmi typickým příznakem žloutnutí starších jehlic, přičemž letorosty zůstávají zelené. Dále se může jednat o nedostatek draslíku, vápníku nebo fosforu. Se symptomy nedostatku dusíku se setkáváme jen zřídka, nicméně vyskytovat se také mohou,“ uvádí Radek Novotný, který má v rámci činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM problematiku abiotických a antropogenních faktorů na starosti.

Rozsah žloutnutí jehlic nebo listů se podle odborníků na ochranu lesa mění jednak v závislosti na dostupnosti živin v půdě a jednak v závislosti na průběhu počasí. K výraznému zviditelnění problémů s výživou stromů ve formě žloutnutí jehlic nebo listů může přispívat souběžný nebo předcházející stres suchem. „Se žloutnutím dřevin se tradičně setkáváme také v regionech se zvýšenou imisní zátěží, kde došlo v průběhu výrazného imisního tlaku k ochuzení půd o bazické prvky, které byly v období silné imisní zátěže používány na neutralizaci kyselého vstupu a v současnosti chybí dřevinám pro jejich výživu, protože zvětráváním ani vstupem se srážkami se jejich zásoba dostatečně nedoplňuje. Ke žloutnutí může samozřejmě docházet také u porostů na přirozeně chudých nebo velmi chudých půdách,“ vysvětluje Radek Novotný.

V roce 2017 bylo žloutnutí smrku hlášeno celkem na 35,2 tis. ha porostů, což je ve srovnání s rokem 2016 nárůst přibližně o 8 % (2016: 32,5 tis. ha; 2015: 32 tis. ha; 2014: 31 tis. ha; 2013: 27 tis. ha; 2012: 30 tis. ha). Největší takto zasažená plocha byla za rok 2017 hlášena z Moravskoslezského kraje (23,4 tis. ha, tj. dvě třetiny z celkové hlášené plochy) a jsou to čísla srovnatelná s rokem 2016, kdy bylo z Moravskoslezského kraje hlášeno téměř 23 tis. ha žloutnoucích smrkových porostů, což byl podíl 70 % z celkové hlášené plochy žloutnutí smrku. Žloutnutí v řádu tisíců hektarů bylo za rok 2017 hlášeno také z Olomouckého kraje (3,2 tis. ha) a z imisních lokalit v kraji Karlovarském (2,7 tis. ha) a v Libereckém (2,4 tis. ha). K nárůstu hlášené plochy došlo v Karlovarském kraji (2016: 1,3 tis. ha; 2015: 1,5 tis. ha), v Libereckém kraji jde o setrvalý stav (2016: 2,4 tis. ha; 2015: 2,3 tis. ha). Vliv sucha způsobuje nejen přímé škody (usychání stromů), ale oslabuje porosty v odolnosti proti dalším působícím faktorům a činitelům (lýkožrout smrkový a severský, václavka smrková).

Pro zásadnější regeneraci by podle slov expertů z LOS lesní porosty potřebovaly dva až tři srážkově příznivé roky. Nelze také pominout vliv krátkodobých extrémů počasí, především výskyt vichřic, které působí jak významné lokální, tak i plošné škody, což se projevilo právě v roce 2017.

Právě na severní Moravě, kde je chřadnutí smrkových lesů intenzívní a dochází zde k mortalitě stromů, zjišťovali výzkumníci z LOS, zda pomůžou výchovné zásahy odvrátit rozpad mladých porostů.

Výzkum se uskutečnil na 80 pokusných plochách po 50 stromech založených již v roce 2012, ve 40 smrkových porostech ve stáří 50 let na severní Moravě a ve Slezsku (dvojice ploch, kde vždy na jedné z nich byl v roce založení proveden výchovný zásah). Odborníci hodnotili počet nově vzniklých souší, barevné změny asimilačního aparátu, defoliaci apod. u jednotlivých stromů a tento stav porovnávali s plochami, na kterých byl proveden výchovný zásah.

„Mortalita smrku v mladých porostech ve studované oblasti v posledních letech je velmi rychlá. Výchovné zásahy jako takové sice nevedou ke zvýšené mortalitě, nicméně mortalita je tak vysoká a rychlá, že povede k předčasnému rozpadu porostů. Porosty je nutné připravovat na nezbytnou urychlenou konverzi na lesy s preferencí jiných dřevin,“ zní závěr Lesní ochranné služby.

Kontaktní údaje: Ing. Radek Novotný, Ph.D., e-mail: novotny@vulhm.cz, Útvar ekologie lesa, VÚLHM, v. v. i.
Marta Čížková, tel: 420 257 892 242
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist