Radko Pavlovec: Znalecký posudek v oblasti mezinárodního práva poukazuje na porušení dohod z Melku

Závažné bezpečnostní nedostatky v JE Temelín nebyly dosud odstraněny, provoz elektrárny je nadále spojen se zvýšeným rizikem pro obyvatelstvo střední Evropy.

Jaderná elektrárna Temelín se od doby udělení povolení k trvalému provozu v říjnu 2004 nachází v komerčním provozu. To je hlavním zjištěním expertního posudku Prof. Manfreda Rottera, experta na mezinárodní právo linecké Keplerovy univerzity, kterou vypracoval na objednávku zemské vlády Horního Rakouska. Autor upozorňuje na skutečnost, že termín „komerční provoz“ není jednoznačně definován ani v jednom ze smluvních států. To však není rozhodující, protože jeho definice se v kontextu dohody z Melku řídí pouze principy mezinárodního práva. Z expertních zpráv, které byly zveřejněny již v květnu 2003, vyplývá skutečnost, že v JE Temelín nebyly odstraněny závažné bezpečnostní nedostatky. „Udělením povolení k trvalému provozu elektrárny byla jednoznačně porušena dohoda z Melku“, prohlásil zemský rada Rudolf Anschober. „Požadujeme co nejrychlejší nápravu, protože reaktory jsou provozovány se zvýšeným rizikem a ohrožují obyvatelstvo v celém našem regionu“.

Předmětem dohod z Melku je odstranění závažných bezpečnostních nedostatků JE Temelín. Dva z nich – možné vzájemné ovlivnění vysokotlakých vedení a kvalifikace bezpečnostních ventilů – byly v posledních letech kritizovány v několika důležitých mezinárodních zprávách. V rámci procesu z Melku byly tyto okruhy diskutovány již v letech 2001-2002, v květnu 2003 zveřejnil mezinárodní expertní tým své obsáhlé zprávy. Z těchto zpráv vyplývá, že v obou případech nebyly bezpečnostní nedostatky odstraněny. Z české strany neexistuje k oběma zprávám žádné odborné stanovisko. I přes tuto skutečnost udělil SÚJB v říjnu 2004 oběma blokům povolení k trvalému provozu. „Udělení povolení je zcela nepochopitelné, protože SÚJB byl o přetrvávání závažných bezpečnostních nedostatků podrobně informován“, prohlásil Radko Pavlovec. „Úřad zřejmě znovu podlehl tlaku firmy ČEZ. Vedení SÚJB pod Danou Drábovou zřejmě není schopno zajistit nezávislé fungování úřadu“.

Po udělení povolení se zvedla vlna protestů jak v Rakousku tak i v České republice. SÚJB se v reakci snažil důležitost povolení bagatelizovat a odlákat tak od svého závažného pochybení pozornost. Úřad poukazoval na následné kolaudační řízení a na desetileté časové omezení povolení. Jak ukazuje posudek Prof. Rottera, jednalo se pouze o účelovou argumentaci bez jakéhokoli právního základu. Rotter konstatuje, že ke zjištění komerčního provozu ve smyslu smlouvy z Melku postačují dvě skutečnosti: ukončení zkušebního provozu v důsledku vydání povolení k trvalému provozu a následný provoz elektrárny. Skutečnost, že po udělení povolení následují ještě další správní úkony, jako kolaudace zařízení, nemají žádný vliv na jeho klíčovou důležitost. Stejně tak nemůže jeho právní dopad omezit skutečnost, že má desetiletou platnost a musí být obnoveno. „To je normální praxe ve většině zemí, které provozují elektrárny. Z hlediska mezinárodní práva není čásová omezenost povolení relevantní“, konstatuje Rotter.