3 energetické priority českého předsednictví, které žijí dodnes
Jestli se české předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009 neslo v duchu konkrétních témat evropské politiky, pak mezi ně rozhodně patřila energetika.
Ještě před převzetím předsednického žezla si Česko předsevzalo, že přispěje ke vzniku společné energetické strategie, která by měla obsahovat i strategickou koncepci k zajištění energetické bezpečnosti.
„Posílená spolupráce na tomto poli je nezbytným předpokladem pro stabilní ekonomický rozvoj Unie, který do velké míry závisí na pravidelných dodávkách energií,“ píše se v dokumentu, který v roce 2007 představil české priority.
Stejně významná je ale také snaha o omezení dopadů energetiky na světové klima, dodává se v materiálu.
1. Liberalizační balíček
Konkrétní úkol představovalo dojednání tzv. třetího liberalizačního balíčku v energetice, na jehož hrubých obrysech se členské země shodly už v červnu 2008. Jeho cílem bylo vytvořit právní podmínky pro další liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem.
Mezi hlavní otázky patřil tzv. unbundling, tedy oddělení dodavatelské a výrobní aktivity od provozu přenosové sítě. Po náročném vyjednávání s Evropským parlamentem se v březnu 2009 podařilo dospět k dohodě, která poskytla energetickým společnostem určitou flexibilitu v tomto oddělování.
Na základě balíčku musí pravidla pro oddělení výroby a distribuce energií splňovat i společnosti pocházející ze zemí EU. Vůči komu bylo toto opatření mířeno, je patrné z toho, že se mu začalo říkat „klauzule Gazprom“.
Třetí liberalizační balíček měly členské státy implementovat v roce 2011. Vnitřní trh s energií měl být v EU dokončen letos. Některé země ale balíček stále plně nepřevzaly. V únoru za to například Evropská komise poslala před Soudní dvůr EU Irsko.
Problém s dokončením liberalizace řešili lídři EU také na březnovém summitu, který se měl zaměřit na energetiku, i když nakonec v tématech převládla ukrajinská krize.
Česká republika patřila mezi několik zemí, které balíček převedly do své legislativy včas. A při debatách o budoucnosti evropské energetiky se to v Česku často s trpkostí připomíná.
„Při jednáních o budoucím nastavení energetiky bychom měli evropským partnerům připomínat evropské právní předpisy, které jsme řádně převzali, zatímco oni ne,“ řekl během nedávné diskuze pořádané deníkem E15 například Jakub Vít z energetického expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR.
2. Plynové krize nechceme
Méně očekávanou prioritou se hned na začátku českého předsednictví stalo vyřešení plynové krize, během které Rusko zastavilo dodávky zemního plynu určené pro Ukrajinu. To se citelně dotklo i některých členských zemí EU, které jsou na dodávkách z Ruska závislé.
V souvislosti s krizí upnula EU své zraky k možným způsobům diverzifikace dodávek. Během českého předsednictví se podařilo dojednat některé legislativní návrhy, které měly bezpečnost posílit. Došlo k přijetí Plánu hospodářské obnovy Evropy, který počítal s investicemi ve výši čtyř miliard eur do lepšího propojení a modernizace plynovodů, budování nových zásobníků nebo větrných elektráren.
Zejména země střední a východní Evropy se začaly více orientovat na vzájemné propojení, energetických soustav. V této souvislosti je významný projekt severojižního propojení, který iniciovala Visegrádská skupina a na kterém se v roce 2011 shodlo deset zemí regionu.
O propojování energetických soustav se aktuálně hovoří opět v souvislost s Ruskem a Ukrajinou, protože EU znovu hledá cesty, jak snižovat svou energetickou závislost na Rusku.
„Především pro střední Evropu jde o významný podnět. Během návštěvy ve Vídni jsem jednal s rakouským ministrem zahraničí o konkrétních projektech na propojení plynových soustav Česka a Rakouska a nabídl jsem mu spolupráci s Visegrádskou čtyřkou, která v tom má velký potenciál,“ řekl EurActivu v nedávném rozhovoru ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Velké naděje vkládala EU také do výstavby plynovodu Nabucco, který měl vést zemní plyn z kaspické oblasti přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Vídně. Česká republika jako předsednická země za projektem stála, už od počátku se ale Nabucco potýkalo s řadou problémů.
Definitivně pak projekt „zemřel“ v létě minulého roku, kdy se konsorcium firem spravující zdrojové ázerbájdžánské naleziště rozhodlo pro přepravu plynu využít Transjadranský plynovod (TAP), který má vést přes Řecko a Albánii do Itálie a dále do západní Evropy.
3. Šetřit energií
Další energetickou prioritou byla na začátku předsednictvím energetická účinnost. Nakonec zůstala ve stínu dalších témat (v Radě se během předsednictví nepodařilo vyjednat výraznější pokrok u tehdejších legislativních návrhů), nicméně v současné době je to opět jedna z nejžhavějších otázek evropské politiky.
Také nová česká vláda dala několikrát najevo, že účinnost považuje za důležité energetické téma. Jenže ekologické organizace a zájmové skupiny, které toto téma v Česku i Evropě protlačují, si stěžují, že o úsporách se hodně mluví, ale podniká se málo konkrétních kroků.
Cíl pro energetickou účinnost je jediný z trojice klimaticko-energetických cílů, který je nezávazný, a který členské země pravděpodobně nesplní. Příliš se jim zatím nedaří ani s implementací směrnice o energetické účinnosti z roku 2012. Tu mají do svých národních předpisů převzít do letošního června.
V létě také Komise prozkoumá, jak zatím EU s plněním cíle pro účinnost postoupila. Pak se ukáže, jaký bude v této oblasti další vývoj. V energeticko-klimatickém balíčku pro rok 2030 se zatím s cílem pro energetickou účinnost nepočítá.
V pondělí si můžete v rámci speciálu k 10letému výročí vstupu do EU přečíst článek o dědictví další priority českého předsednictví, kterým byla politika vůči zemím východní Evropy.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.reklama
Elektroenergetické datové centrum: První měsíce sdílení elektřiny v ČR
IEA: Geotermální energie by mohla pokrýt 15 procent růstu poptávky po elektřině
Ministerstvo dalo na projekty komunitní energetiky 98,7 milionu korun. Vznikla platforma pro sdílení zkušeností