PR článek
Z PETky zase PETka. Zálohování slibuje výrazný pokles odpadů. Podpoří cirkularitu a udržitelnost
„Pokud by zálohování nebylo podpořeno, tak to znamená, že jsme se k životnímu prostředí otočili zády. Funguje v zahraniční a neschválení by nedávalo smysl, když od příštího roku budou zálohovat všechny země kolem nás. Dává to smysl pro přírodu, i pro lidi,“ dodává ministr Hladík s tím, že ministerstvo usiluje o to, aby návrh projednala vláda v nejbližších měsících.
Systém přinese mnohé benefity, jako třeba zvýšení množství kvalitních recyklovaných materiálů pro jejich další využití, snížení objemu odpadu končícího na skládkách nebo ve spalovnách a v neposlední řadě také snížení environmentálního dopadu na naši planetu. Podle odhadů by mohlo systémem ročně projít až 2,5 miliardy kusů PET lahví a plechovek.
Sběrná místa v supermarketu i na benzince
Zapojení do systému zálohování bude snadné pro naprostou většinu obyvatel. Mělo by vzniknout přibližně 10 tisíc sběrných míst po celé republice a odevzdání lahví a plechovek bude stejně jednoduché, jako je tomu dnes např. u pivního skla. V praxi to bude vypadat tak, že zákazník při nákupu vratné PET lahve či plechovky navíc zaplatí jednotnou zálohu, která mu bude při vrácení nepoškozeného a nesešlápnutého obalu v plné výši vrácena. V současné době se počítá se zálohou ve výši 4 koruny a nebude mít žádný vliv na cenu nápojů.
Sběrná místa budou k dispozici ve všech prodejnách potravin a čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních, povinnost k vysbírání obalů budou mít i on-line prodejci. Dobrovolně se pak do sběru mohou zapojit nejen menší prodejny a obce, ale například i stánky, školy nebo jednorázové akce. V obcích nad 300 obyvatel sběrné místo povinně zřídí tzv. operátor. Ten zajistí vybudování a fungování celého systému.
Zálohování se bude vztahovat ke všem PET lahvím a plechovkám určených pro nápoje v rozsahu od 0,1 do 3 litrů. Týkat se bude jak alkoholických nápojů do 15 % objemu alkoholu, tak nealkoholických nápojů. Zálohování nebude uplatňováno na obaly mléčných výrobků, džusů a na některé speciální druhy nápojových obalů.
„Ministerstvo životního prostředí navrhlo systém, který přebírá už osvědčené postupy z jiných zemí. Proto jsme se rozhodli pro vyzkoušený systém vrácení lahví přímo do obchodů. Cesta přes digitální zálohy, kdy by si lidé sami skenovali odpady odevzdávané do kontejnerů a následně přes QR kód na kontejneru získávali zpět zálohu ve formě pravděpodobně elektronických kreditů, není aktuálně nikde v Evropě v plném provozu,“ odůvodňuje Petr Hladík rozhodnutí ministerstva.
„Ohledně digitálních záloh existuje také řada otazníků, od nebezpečí podvodů, přes otázku komfortu například pro seniory, kdy vyvstává nutnost mít vždy u sebe mobilní telefon, případně podoby vyplácení záloh až po fakt, že digitalizovaným sběrem do žlutých kontejnerů se neřeší hygienická kvalita sebraného PETu,“ uzavírá ministr s tím, že do budoucna se nicméně může rozvinout diskuze o zavedení digitálních záloh pro jiné typy obalů.
Příležitost pro rozpočty obcí
Obce hrají klíčovou roli v uplatnění zálohového systému, neboť budou hostit sběrná místa a zapojí se také do logistického procesu sběru a přepravy vrácených obalů. Přestože to znamená novou odpovědnost, obce získají finanční příspěvek za provoz sběrných míst a budou mít také nárok na část nevyužitých záloh, což by mělo pokrýt všechny náklady spojené s provozem těchto míst. Očekává se, že zavedení bude mít pozitivní finanční dopad na rozpočty obcí. V průměry by obce měly získat navíc za každého občana 39 korun. Konkrétně jakou výši příspěvku pak získá vaše obec, zjistíte jednoduše v online kalkulačce ZDE.
„Systém nesmí poškodit ani obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za sběrná místa, to jsou ty za jejich provozování, a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.
Stejně jako u zahraničních zálohových systémů, i v Česku budou příjmy tvořeny třemi složkami: výnosem z prodeje vysbíraného materiálu (PET, jiné plasty, hliník a kovové materiály), poplatky výrobců zálohovaných nápojových obalů a nevyplacenými zálohami (tedy obaly, které nejsou vráceny zpět do systému).
Není tedy nutné se obávat, že by zavedení systému ani jeho následný provoz tvořil zátěž pro státní rozpočet. Cirkulární a udržitelné oběhové hospodářství je nezbytné nastavit bez nutnosti dotovat provozní nebo investiční náklady. Za provoz systému bude zodpovědný operátor jakožto neziskově hospodařící subjekt. Toho budou zakládat obchodníci a také subjekty uvádějící zálohované obaly na trh.
Z černých pasažérů se stanou noví hráči na poli třídění
Novela kromě toho také upravuje podmínky pro odkládání a zpoplatnění odpadových „černých pasažérů“, jako jsou reklamní tiskoviny a letáky. Zavedením povinného poplatku přímo od jejich výrobců by se měl zredukovat objem odložených reklamních tiskovin a tím ulevit dlouhodobému přeplňování modrých popelnic a jejich častému svozu (odložené letáky v současné době tvoří 20 až 30 % jejich objemu). Navrhovaný poplatek by měl být v souladu s aktuálními sazbami platnými pro ostatní papírové obaly.
Přečtěte si také |
Zelená modernizace je obrovskou příležitostí pro nás všechny
V současnosti jsou zálohované obaly funkční ve více než polovině zemí Evropské unie. Pozitivní dopad na redukci tzv. litteringu, volně pohozeného odpadu, potvrzují všechny země, u kterých systém již funguje. „Na Slovensku prakticky vymizelo volné pohazování obalů v přírodě a jejich návratnost se pohybovala kolem 70 % hned v prvním roce od přijetí zákona. Pokud by u nás zálohování nebylo podpořeno, dalo by se říci, že jsme se k životnímu prostředí a jeho ochraně otočili zády,“ dodává ministr Hladík.
Více informací o zálohovém systému jsou k dispozici na: https://www.mzp.cz/cz/zalohovani
reklama
