https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-nenasytne-more-pohlcuje-albanske-pobrezi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Albánské pobřeží mizí pod mořem

24.12.2017 08:46 | QERRET (ČTK)
Bunkry na pobřeží pomalu mizí v moři
Bunkry na pobřeží pomalu mizí v moři
Foto | /jnm_rtw / Flickr
Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.
 
Stoupající hladina moře Asima Krasniqiho znepokojuje: jeho bar na pláži v Qerretu ohrožuje eroze pobřeží. Takovou daň platí Albánie za klimatické změny a za divoký urbanismus. "Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu," řekl agentuře AFP Sherif Lushaj, expert na otázky životního prostředí na univerzitě Polis v Tiraně.

Na severu země, nedaleko nového přímořského letoviska Shëngjin, ve vodě hnijí desítky kmenů. Připomínají, že tam byl nedávno les, který odděloval moře od laguny Kune. Ta patrně v blízké době zcela zmizí. Bunkry postavené za komunistické diktatury Envera Hodži a dříve skryté pod dunami se pomalu vynořují. Jiné spolklo moře.

Ze 427 kilometrů albánského pobřeží je 154 kilometrů zasaženo erozí, uvádí ministr životního prostředí Blendi Klosi. Postup moře, který je někdy sotva znatelný, dosahuje místy hrozivé rychlosti 20 metrů za rok. Nedaleko Shëngjinu za posledních 15 let dokonce pohltilo asi 400 metrů půdy, říká ministr.

"Toto místo zmizí, jestliže stát neučiní nezbytná opatření," varuje šedesátiletý rybář Osman Demi a vzpomíná na strašlivou noc z 31. prosince 2009, kdy nečekané záplavy zasáhly jeho městečko.

"Tady chytáme mořské okouny, kraby a parmice... Zánik této laguny by byl katastrofou," přidává se jeho kolega Albert Pati. Podotýká, že v některých místech dříve bohatých na ryby je dnes už jen mrtvá voda.

Z laguny téměř vymizeli pelikáni. Před rokem jich tam napočítali 7000, zatímco v 70. letech minulého století jich bylo 50.000. Jestliže se nic neudělá, odejdou i lidé, soudí Jak Gjini, který má na starosti životní prostředí na radnici ve městě Lezha, jíž podléhá Shëngjin. Ohroženo je na 2000 obyvatel. "Situace je dramatická," zdůrazňuje.

Moři v jeho dobyvatelském úsilí pomáhá všechno. Jsou to samozřejmě klimatické změny se stále zuřivějšími zimními bouřemi, které posouvají moře čím dál blíž. Je to ale i kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.

Shëngjin je v zimě opuštěný, ale v létě je tam na 15.000 lidí, kteří se tísní v blocích několikapatrových domů z betonu, postavených na písčitém podloží laguny. Investují tam bossové, říká se záhadným úsměvem jeden z rybářů. Tito bossové stavějí bez povolení. Dostanou je, jakmile je budova postavená, v době voleb nebo za tučné úplatky.

"Lidé se bojí postavit se proti mocným, vládne tady zákon silnějšího. Ty stavby jsou výsledkem tlaku mocných, kteří stavějí bez ohledu na urbanistické plány," říká Gjini.

"Všechny nelegální stavby budou srovnány se zemí. Ti, kdo za to nesou zodpovědnost, budou potrestáni," slibuje ministr Klosi. To však nestačí, zdůrazňuje Eglantina Bruciová, expertka na klimatické změny při Rozvojovém programu OSN (UNDP) v Tiraně. "Jediným řešením by byla výstavba kamenných struktur podél pobřeží a obnova dun," říká.

Takové opatření by však bylo mimořádně finančně náročné, upozorňuje Gjini. Albánie patří k nejchudším zemím Evropy. Pokud se nic nestane, bude země den za dnem zbědovanější a moře bude dále ukrajovat z albánského území, říká.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist