Africké státy našly jednotný hlas na summitu COP29, píše Le Monde
Všech 54 afrických zemí zaujalo společný postoj. Vadí jim, že řada z nich se musí zadlužovat, aby si zajistila přístup k financím z fondu. I proto chtějí, aby peníze získaly formou grantů, nikoliv formou půjček. Velká část projektů na boj s klimatickou změnou navíc nezohledňuje specifika nejchudších zemí.
"Současné nastavení, podle kterého se přerozdělují finanční prostředky, nutí chudé země, aby se zadlužily kvůli projektům, které neodpovídají jejich nejnaléhavějším potřebám," řekla Vijaya Ramachandranová z amerického výzkumného centra Breakthrough Institute. Vysvětlila, že tyto projekty většinou cílí na snížení emisí, avšak nejchudší africké země se podílejí na vytváření celosvětových emisí méně než jedním procentem.
V průběhu let si africké státy uvědomily, jak důležité je dostat své lidi do středu rozhodování v OSN, píše Le Monde. Například v září se do vedení Fondu pro úhradu ztrát a škod, o jehož zřízení rozhodli šéfové vlád na minulém summitu COP28, dostal Ibrahima Cheikh Diong z východoafrického Senegalu. Fond má hradit nevratné škody způsobené změnou klimatu.
"Nechceme opakovat chyby, které jsme udělali při vzniku Zeleného klimatického fondu, kde se podmínky pro získání finanční pomoci ukázaly jako nedosažitelné pro nejchudší státy, kterým chybí lidé i technologie," řekl guinejský diplomat Alpha Kaloga s odkazem na fond z roku 2011 na financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích.
Le Monde ale podotýká, že africké diplomacii se zatím nepodařilo přesvědčit ostatní lídry, aby zemím, které znečišťují Zemi minimálně a přitom na ně klimatické změny dopadají nejvíce, pomohly vyššími finančními částkami.
reklama