https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afriku-si-rozdelily-tri-pytlacke-kartely-vedec-proti-miliardovemu-byznysu-nasadil-metody-forenznich-kriminalistu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Afriku si rozdělily tři pytlácké kartely. Vědec proti miliardovému byznysu nasadil metody forenzních kriminalistů

28.9.2018 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Moderní nástroje genetiků a praxe forenzních kriminalistů teď pomáhají se sběrem důkazů proti šéfům pytláckých kartelů v Africe. / Ilustrační foto
Moderní nástroje genetiků a praxe forenzních kriminalistů teď pomáhají se sběrem důkazů proti šéfům pytláckých kartelů v Africe. / Ilustrační foto
Moderní nástroje genetiků a praxe forenzních kriminalistů teď pomáhají se sběrem důkazů proti šéfům pytláckých kartelů v Africe. Tým Samuela Wassera už dokázal ze zadržené slonoviny vyčíst mapu jejich organizací a usvědčit jednoho bosse ze zabití stovek slonů. Píše o tom Independent.
 

Kdo v Africe loví slony? Pochopitelně, že pytláci, i když tak úplně přímočaré to zase není. Jak to? „Kulka, která je opravdu schopna skolit dospělého slona, stojí víc jak pět set korun,“ objasňuje problém z poněkud nečekané strany doktor Samuel Wasser z Washingtonské univerzity. „Pro nemajetného vesničana je to tedy dost nedostupné zboží, stejně jako celý pytlácký byznys.“ Je tedy zřejmé, že v terénu lovícím domorodcům někdo musí dodávat potřebné vybavení. Kdo? „Organizované pytlácké kartely, které zajišťují výkup, transport a prodej slonoviny do zahraničí. Řídí je velké ryby, které je těžké chytit.“ A právě po těch Wasser jde.

Poznej svého slona

Není to sice zrovna akční hrdina, ale význam jeho práce pro záchranu slonů je nezpochybnitelný. Jeho doménou jsou forenzní genetické vědy, které využívá podobně jako špičkoví kriminalisté. Sbírá drobné stopy, které mu pomáhají sestavit dohromady komplikovaný obraz obchodu se slonovinou. Nejprve to byly stovky vzorků sloního trusu z celé Afriky, na jejichž základě sestavil genetickou mapu sloních populací. Trvalo to patnáct let. A poslední tři léta to jsou také vzorky odštěpků ze zabavených klů, které při celkem 38 příležitostech zadrželi policisté nebo celníci v afrických přístavech nebo ilegálních skladech překupníků.

„Když se vám podaří zajistit překupníka, zjistíte většinou, že u sebe má jen jeden kel a ten druhý chybí,“ popisuje situaci Wasser. „Naším prvotním úkolem tak bylo párovat zadržené zboží. Mohli jsme tak propojit různé zadržené zásilky s jednou skupinou pachatelů, jedním pytláckým kartelem.“ To ale není všechno. „Na základě naší genetické mapy jsme už byli schopni také dohledat, odkud ulovené zvíře pocházelo. A mohli jsme tak stanovit místa, kde jsou sloni v největším ohrožení. Také jsme k našemu nemalému překvapení zjistili, že prakticky 100 % zadržené slonoviny pochází jen ze dvou oblastí v Africe.“

Trvá to dlouho

Přesněji tedy z příhraničí Keni a Ugandy, kde operují dva kartely, jeden z Mombasy a druhý z Entebe, a třetí, který funguje na území státu Togo. „Veškerá pytlácká aktivita a celý ten špinavý byznys za zhruba čtyři miliardy dolarů ročně má svůj původ tady,“ dodává Wasser. Vymezení rizikových oblastí působnosti pytláckých kartelů by ale k záchraně slonů, kterých je v průměru ročně odstřeleno kolem 40 000 kusů, nestačilo. Dopadnout viníky je jedna věc, ale odsoudit je těžší. Ty opravdu velké ryby bylo dosud velmi těžké nějak propojit s celým byznysem. A trest za to, že byli přistiženi s jedním klem, skutečně neměl odstrašující efekt.

Wasser ale dokázal svou usilovnou prací vytvořit řetěz forenzních důkazů, které známým firmám, například vůdci keňského pytláckého kartelu Fajsálu Mohammedu Alimu, připočetli k vině celé tunové zásilky. „To je myslím dobrý příklad, protože naše data dopomohla vystavět proti němu podstatně robustnější obvinění,“ říká Wasser. „Trvá to sice dlouhý čas, než někoho z těch lidí nahoře chytnete, ale my po celou tu dobu sbíráme důkazy v terénu, které pak proti nim můžete použít.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

28.9.2018 20:27
Tak, celkem nedávno se tu kdesi (snad v Keni) pálila slonovina a rohovina na důkaz jejich bezcennosti a určité osoby ze státních úřadů a ZOO (i našich) se ukájely nad genialitou tohoto nápadu. Hned mě tehdy napadlo jediné - PIT.MCI - POVEDE TO JEDINĚ KE ZDRAŽENÍ TÉTO KOMODITY A K JEŠTĚ DRZEJŠÍMU ZABÍJENÍ. A ejhle, dnes se dovídáme, že se v tom už točí MILARDY USD a ročně je zabito 40 000 kelnatců. A pánové ochranáři si tu zase hrají na forenzní kriminalisty, místo toho, aby ty oblasti začali nekompromisně chránit tak, že ti pachatelé konečně pochopí, že i oni se mohou snadno stát ...
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

4.10.2018 13:33 Reaguje na
Co si představujete pod "nekompromisním chráněním", jak by to podle vás mělo vypadat a jak byste to zařídil?
Odpovědět
J

Josef Mozek

4.10.2018 17:50 Reaguje na Martin Jasan
Ozbrojená ostraha s povolením zadržet podezřelou osobu a zastřelit toho, kdo se pokusí uniknout.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist