https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Alpy před 6000 lety měly zřejmě méně ledovců než dnes

5.1.2021 11:57 | BENÁTKY (ČTK)
Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem.
Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem.
Foto | Fdbef / Wikimedia Commons
Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca´Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více.
 

Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem. "Protože tento led se vytvořil jako první, stanovit jeho stáří může určit období, kdy led (na vrcholu) chyběl," uvedli badatelé ve studii, kterou zveřejnil specializovaný časopis Scientific Reports.

Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více.

Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

5.1.2021 13:04
Ještě za druhé púnské války měly Alpy méně ledovců než dnes, protože ještě dnes je Hanibalova trasa "slononeprůchodná", abych užil vojenský termín. R. Haliburton ve 30. letech musel jít se slonicí z pařížské ZOO jinudy a považoval to za důkaz, že se antičtí historikové při popisu Hanibalovy trasy zmýlili. To, že se od té doby změnilo klima, nevěděl a nebral v úvahu. On si to mohl dovolit a zcela jistě mu to můžeme odpustit, ale u klimatologů z IPCC jsou podobné chyby a omyly naprosto nepřípustné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.1.2021 13:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak je štěstí, že znáte přesnou trasu kudy Hanibal šel, že? Nebo kolik měl slonů a kolik slonů tu cestu přežilo, co? :D Pokud šel trasou, která se považuje za nejpravděpodobnější, tedy průsmykem Col de la Traversette, tak tam není ledovec ani dnes. :D Tyhle vaše stupidní myšlenkové vývody, ze kterých usuzujete že se někdo mýlí nebo že má někde chybu, mě vždy rozesmějí. :D
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2021 08:35 Reaguje na Petr Eliáš
R. Haliburton tuhle problematiku docela podrobně ve svém textu rozebírá, včetně informací v antických pramenech a jejich pozdějších komentářů. Opravdu ale považoval za jisté, že v jeho době bylo stejné klima, jaké panovalo za té druhé púnské války.
Stupidní úvahy lidí, kteří se ani neseznámili s původními zdroji a jen kecaj, mě spíš rmoutí.
Odpovědět
va

vaber

6.1.2021 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Hanibal Římany překvapil a aby nevypadali jako hlupáci ,vymysleli si ,že přešel Alpy, na to, aby přišel ze severu ,nemusel Alpy překračovat
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2021 15:49 Reaguje na vaber
Římané o postupu kartaginců věděli, ale Řím se postupně dostával do krize, která narušovala jeho akceschopnost. Dokázala to i bitva u Kanny, kde se nechali nachytat na švestkách. Pak se sice zvrávolali, ale nakonec příslušné sociální procesy vedly k rozkladu a zániku republiky a vzniku principátu.
Odpovědět
MG

Milan G

5.1.2021 14:10
Když se v Alpách proháněl Ötzi, před asi 5400 lety bylo tam daleko méně ledovců než dnes.
Odpovědět
ig

5.1.2021 14:33
Ale to už se ví docela dlouho, že nezačíná oteplení, ale končí ochlazení. Jen se to z nějakého důvodu neobjevuje v prohlášeních o tom, že nesmíme jíst maso a musíme jezdit tramvají.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.1.2021 14:46 Reaguje na
To je ale dobré. :) Připomíná mi to tvrzení na NP, že se oceány neokyselují, ale snižuje se jejich zásaditost, takže vše je ok a že okyselování oceánů je jen výmysl. :)
Odpovědět
ig

5.1.2021 15:42 Reaguje na Petr Eliáš
Mně to zase připomíná tvrzení, že v roce 2000 dojde ropa :D
Odpovědět

Jirka Černý

5.1.2021 16:50 Reaguje na
Jo jo, co si pamatuju ze školy už by jsme měli lítat 20 let na dovolenou na Měsíc.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.1.2021 17:13 Reaguje na Jirka Černý
A nebo být už 8 let všichni posmrti. :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.1.2021 17:59 Reaguje na Petr Eliáš
aspoň tedy v praze, ale ne 8, ale o něco víc než 80 let. tady máme být podle velmi vědeckých prognóz poplatných své době udušeni koňskými koblihami od zásobování obyvatelstva potravinami a otopem, páč počet obyvatel na konci předminulého století velmi rychle rostl.
Odpovědět
ku

karel uzel

6.1.2021 07:45 Reaguje na Lukas B.
Tady je přehled toho co se mělo s klimatem stát do roku 2020...
Odpovědět
ku

karel uzel

6.1.2021 07:46 Reaguje na karel uzel
https://junkscience.com/2020/12/wrong-again-2020s-failed-climate-doomsaying/
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 10:09 Reaguje na karel uzel
Hodně věcí z toho článku je akorát ukázkou špatné novinařiny. :) Třeba hned ten první, kde tvrdí že bude tepleji o 3 stupně. Ve studii Jamese Hansena je ale trochu něco jiného, než co se dočtete v tom článku. A když se do studie podíváte tak zjistíte, že se Hansen se svým Scénářem B (který považoval za nejpravděpodobnější) docela trefil. :-)

https://www.sealevel.info/hansen1988.pdf

P.S. Musíte to porovnávat s průměrem 1951-80 jak to udělal Hansen. Ne s 1981-2010 jak je to na druhém obrázku. :)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

5.1.2021 19:43
http://archiv.ethlife.ethz.ch/e/articles/sciencelife/gruenealpen.html Podľa viacerých prác bola hranica lesa počas rímskeho klimatického optima o 300m vyššie ako dnes.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.1.2021 21:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Ty autory těch prací, prostě Petr Eliáš neuznává, tak co je tady uvádíte? Ještě dostane chudáček záchvat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

5.1.2021 21:56 Reaguje na Jiří Daneš
Proč bych je neuznával? Vdyt jsem to ještě ani nečetl. :D A nemusíte mít o mě takovou starost. Jsem zvyklý na bláboly co tu vy a vám podobní občas píšete, takže mě už jen máloco překvapí. :) Zde je pro zajímavost animace alpských ledovců za posledních 120 t. let. ;) https://vimeo.com/294517816
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2021 10:47 Reaguje na Petr Eliáš
"Za jeden z hlavných indikátorov kolísania klímy v období malej doby ľadovej sa považujú ľadovce. Pri rekonštrukcii glaciálnych procesov sa zohľadňujú nielen teplotné, ale aj zrážkové pomery. Tým možno vysvetliť, prečo sa rozsah maximálneho rozšírenia plochy ľadovcov v Alpách v rokoch 1500–1900 nekryje s najchladnejšou periódou v období tzv. Maunderovho minima (1645-1715), kedy sa vyskytovali síce studené, ale zároveň aj suché zimy. Maximálny objem dosiahli alpské ľadovce až v polovici 19. storočia, expanzia však nemala kontinuálny priebeh. Napríklad Dolný Grindelwaldský ľadovec vo Švajčiarsku podľa J. M. Groveovej začal svoj objem zväčšovať po roku 1814. Táto expanzia bola výsledkom dlhšieho sledu studených a vlhkých liet. Vplyvom horúceho leta v roku 1820 sa jeho rast prudko zastavil. Rast objemu ľadovca potom pokračoval v rokoch 1840-1855, k čomu prispeli aj výdatné zrážky v rokoch 1847-1851. Ľadovec si udržal stabilnú pozíciu až do konca 19. storočia aj vďaka studeným zimám v rokoch 1887 – 1900. Začiatkom dvadsiateho storočia bol zaznamenaný jeho ústup, no vplyvom chladných liet počas prvej svetovej vojny sa ľadovec posunul na úroveň 90. rokov 19. storočia. V medzivojnovom období sa viac-menej stabilizoval, no väčšia časť alpských ľadovcov už medzitým ustupovala, tento proces sa zrýchlil najmä v rokoch 1927-1935, čo bolo dôsledkom vyšších teplôt vo všetkých ročných obdobiach. Po roku 1940 však Dolný Grindelwaldský ľadovec nasledoval aj iné alpské ľadovce a začal tiež ustupovať." Píše Pavel Matejovič v diele História zím. https://nun.sk/zima_historia.htm
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 11:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Vdyt já proti tomu ale nic nemám. :D
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2021 13:05 Reaguje na Petr Eliáš
Len na pripomenutie, že v roku 1850 sa skončila Malá doba ľadová a ľadovce v Alpách boli na svojom maxime možno aj za posledných 2000 rokov. Rok 1850 si vybrala IPCC ako tzv. klimatický normál, alebo tiež predindustriálnu dobu. K tomuto roku sa vypočítava to nekontrolovateľné oteplenie globálne o 1 stupeň, alebo globálna katastrofa ak sa oteplí o 1.5 stupna. To má byť hranica odiaľ už nie je návratu. :D
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

6.1.2021 14:30 Reaguje na Vladimir Mertan
A nevybrala si ten rok (přesněji 1880) kvůli tomu, že od té doby existuje dostatečný počet pozorování? :-) Ale asi chápu kam tím míříte: Globální oteplování je mýtus. Teplota se jen vrací k původním hodnotám... Je to tak? :-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.1.2021 15:07 Reaguje na Petr Eliáš
Je nepochybné, že obdobie okolo roku 1880 bolo naozaj veľmi chladné. Taktiež je známe, že pred tzv. Malou dobou ľadovou bolo tzv. Stredoveké klimatické optimum. To sú notoricky známe veci, žiadne pôvodné hodnoty nie sú. Klíma kolíše a čím hlbšie ideme do minulosti, tým menej presné údaje máme a tým viac sú náhle výkyvy klímy zahladené.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

14.1.2021 12:10 Reaguje na Petr Eliáš
"od té doby existuje dostatečný počet pozorování?" přímá měření teploty teploměrem jsou pravda asi 150 let. Ale rekonstrukci teploty a obsahu CO2 je možno udělat i 400 000 let nazad. např. ze vrtů v ledovci v Antarktidě (Vostok, Wikipedie, stejně tak jsou data z vrtů na Islandu a v Alpách. J.L. end
Odpovědět
va

vaber

6.1.2021 09:06
Alpské ledovce jsou z hlediska klimatu Země bezvýznamné,určitě přibývaly a ubývaly,
ale to nic nemění na skutečnosti ,že se planeta stále, od konce poslední doby ledové,otepluje a ledovce tají,
tají ledovce a stoupá hladina oceánů, naprosto jasný důkaz jsou archeologické objevy pod hladinou moře , nebo si snad někdo myslí, že předkové uměli stavět pod vodou a hladina oceánů kolísá o desítky metrů v časově krátkém období, to není možné
Odpovědět
MM

Martin Macek

6.1.2021 09:30 Reaguje na vaber
Jako stálé oteplování bych to rozhodně nepopsal. Koncem doby ledové došlo ke skokovému nárůstu teplot a zvýšení hladiny oceánu, ale poté následovalo z globálního pohledu relativně stabilní období, které trvalo až do nedávné minulosti.
Odpovědět
va

vaber

6.1.2021 12:05 Reaguje na Martin Macek
ledovce tají ještě dnes a oceány stoupají také i dnes ,kdyby se neoteplovalo rozsah ledovců by se podstatně nezmenšoval ,také rozšiřování pouští souvisí s růstem teploty , po době ledové vznikla celá Sahara ,ještě v době Starého Řecka byl Egypt obilnicí a klima bylo mnohem příznivější a jsou zprávy, že Nil zamrzlal a naposledy kolem roku 800 a 1000,
souhlasím s tím, že konec ledové doby mohla způsobit nějaká velká katastrofa a nsledovalo náhlé oteplení, některé archeologické nálezy tomu nasvědčují
Odpovědět
MM

Martin Macek

6.1.2021 18:14 Reaguje na vaber
Dnes tají, protože dnes se taky otepluje. Ale to se vážně nedá říct o celém období od konce doby ledové. Extrémní jevy typu mrazu v oblasti Nilu nic nevypovídají o dlouhodobém průměru. Příhodnost oblasti Sahelu pro zemědělství závisí zejména na rozložení srážek, kterému však rozumíme ještě méně než distribuci teplot.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.1.2021 16:00 Reaguje na vaber
Počítáte i seismickou činností a pohyby zemské kůry ?
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

14.1.2021 12:14 Reaguje na vaber
"archeologické objevy pod hladinou moře" další možností ale jsou poklesy a naopak stoupání zemských ker. Např. celá Skandinávie stoupá protože odtál kontinetální ledovec. Takže Uppsala co ležela skoro na břehu moře je od něj teď desítky km. No a jinde kra klesá. J.L. end
Odpovědět
MM

Martin Macek

6.1.2021 09:20
Zas tak překvapivé by to nebylo - rekonstrukce klimatu pro Evropu ukazují v té době teplejší klima než je v referenční preindustriální éře. Poslední dekáda ovšem průměrné rekonstruované teploty té doby převyšuje, což nám ukazuje, co v Alpách můžeme čekat, pokud nastolený trend vydrží.
Odpovědět
VJ

Václav John

8.1.2021 03:42
Všimněme si, že diskuze se dneska nevedou o to, jestli se otepluje nebo ne, ale o to, jestli jde nebo nejde o přirozenou změnu. Donedávna ještě platilo, že silnější zimy střídaly zimy slabší, občas přišla zima velmi silná a občas zima velmi teplá. V 90. letech bylo ještě docela dost silných zim, ještě v roce 2006 přišla "Ladovská zima" a ještě v roce 2010 přišla zima, kdy se i v Praze dlouho drželo > 20 cm sněhu. Už dekáda 2001-2010 byla ale mnohem horší než 1991-2000, obrovský zlom ale nastal až po roce 2010 - poslední +- normální zima byla, řekl bych 2012/2013. Pak už nastala jen éra slabých a extrémně teplých zim, kterou narušily je mírné extrémy - sněhově dobrá zima 2018/2019, kdy ALE sníh byl jen na horách a v nížinách prakticky ne a silné mrazy v lednu 2017, kdy ale sníh stejně nebyl a už únor byl nadprůměrně teplý.

Kdyby to byla jedna, dvě nebo tři zimy po sobě, tak neřeknu, ale v téhle fázi je to už nejméně 7 teplých zim po sobě a nic nenasvědčuje tomu, že ta letošní bude v tomhle směru lepší. Ten poprašek co teď vidím za oknem byl dřív běžný na konci listopadu, ne na začátku ledna.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist