Angličané věří, že je před povodněmi ochrání bobří hráze
Poslední bobři byli vyhubeni na území Velké Británie v průběhu šestnáctého století a od té doby se o jejich návratu vášnivě diskutovalo, zejména mezi lovci a ochránci přírody. K samotnému opětovnému vysazení bobrů do anglické krajiny to ale nestačilo: ani jedna ze zmíněných zájmových skupin totiž nepředložila dostatečné argumenty, které by prakticky odůvodnily jejich návrat. Prvním impulzem byl experiment realizovaný poblíž Devonu. Zde, v okolí Vydří řeky, na území ve vlastnictví ochranářské organizace Devon Wildlife Trust, byli pod přísným dohledem státních odborníků v roce 2015 vypuštěni první bobři. A činili se.
V následujících dvou letech dokázali nejen vyvést mladé, ale také na 200 metrech toku řeky vytvořit více než 14 hrází. Následně pak mohli oslovení biologové konstatovat výrazné zvýšení biodiverzity na stanovištích ovlivněných bobry a doložit řadu pozitivních vlivů přítomnosti těchto přírodních krajinných inženýrů na okolní faunu a flóru. Tento počin však neměl ohlas jen mezi ochránci přírody. Slyšeli na něj také obyvatelé dvou vesnic, Lydbrook a Upper Lydbrook, v povodí řeky Wye.
V roce 2012 obě tyto vesnice během povodní zaplavila přívalová vlna a způsobila lidem značné ztráty na majetku. A to navzdory tomu, že nedaleká řeka Wye i zdejší potok Greathough Brook byl po technické stránce upraven tak, aby k povodním pokud možno nedocházelo. Zdejší lidé následně ztratili důvěru v technická řešení pomocí meliorací a vybetonovaných koryt a rozhodli se vsadit na přírodní přístup, především pak rozlivové poldry a ochranné pásmo zaplavitelného území ve svažitých lesích protékaných potokem Greathough Brook. A aby toho nebylo málo, počítají tu i s bobry.
Rozhodnutí vesničanů po odborné stránce podpořil i Derek Gow, anglický specialista na bobry. Ten také částečně rozptýlil pochyby členů zdejší Komise pro lesnictví, která spravuje lesy v okolí, a na návrat bobrů se zatím příliš nadšeně netváří. „Jedna bobří hráz totiž dokáže zadržet až 1000 tun vody,“ říká na jejich adresu Gow na bázi výsledků z nedávné reintrodukce v Devonu. „A pravdou je, že na rozdíl od konstrukčních firem bobři tuto stavební činnost realizují zdarma.“ Tento argument pro import bobrů z Bavorska se pravděpodobně všem líbil mnohem víc, než jen to, že bobři v místě svého výskytu pomáhají zvýšit počet druhů.
Jednání mezi lesníky a obyvateli na bobří téma budou i nadále pokračovat, ale konečné rozhodnutí zatím nelze očekávat dříve než před koncem března tohoto roku. Jisté je, že myšlenku na návrat bobrů podporuje i nově zvolený starosta Lydbrooku Sid Phelps: „Bobři sice nebyli ve zdejší krajině přítomni stovky let, ale rozumím tomu, jak podporují ekologii a život v místě svého výskytu a chápu, jak velmi efektivní dokáží být při zpomalení průtoku povodňové vlny. Nejsem sice expert na hydrologii, ale myslím si, že by našemu přání měla Komise pro lesnictví přikládat větší význam.“
V opozici proti plánu na návrat bobrů do potoka Greathough Brook stojí ještě část zdejších farmářů a také rybáři. Upozorňují většinou na to, že bobři by naopak mohli poškodit zdejší krajinu, zamezit migraci ryb povodím a také přenášet choroby. I zde přichází s odpovědí Gow: „Po celá léta snahy o reintrodukce bobrů narážíme na podobná nesmyslná prohlášení. Všichni se na nás dívají, jako bychom chtěli do Anglie přivézt Tyranosaura, který bude pojídat malé děti. Představa, že bobři svými zuby kácí lesy jako motorové pily je mylná. Bobři představují tvůrčí sílu, nikoliv destruktivní.“
Povodně v Lydbrooku v roce 2012:
reklama
