https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/antarktide-chybi-mnozstvi-morskeho-ledu-o-velikosti-argentiny-vedci-nevi-proc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Antarktidě chybí množství mořského ledu o velikosti Argentiny, vědci neví proč

31.7.2023 01:40 (ČTK)
Antarktické ledovce.
Antarktické ledovce.
Foto | Vincent van Zeijst / Wikimedia Commons
Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další děsivý klimatický rekord. Antarktický mořský led klesl na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, napsal server CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.<
 

Antarktický mořský led se každoročně zmenšuje na nejnižší úroveň koncem února, tedy během letního období na tomto kontinentu. Během zimy pak opět narůstá. Letos však vědci zaznamenali něco jiného. Mořský led se ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň. Ve skutečnosti je na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku vedení záznamů před 45 lety.

Někteří vědci označují tento jev za mimořádný - za něco tak vzácného, že je pravděpodobné, že se to stane jen jednou za miliony let - a snaží se zjistit příčinu.

Antarktida je odlehlý a komplikovaný kontinent. Na rozdíl od Arktidy, kde se mořský led v souvislosti se zrychlující se klimatickou krizí trvale snižuje, se mořský led v Antarktidě v posledních několika desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké, což vědcům ztěžuje pochopení toho, jak reaguje na globální oteplování. Od roku 2016 však začali pozorovat strmý sestupný trend.

"Antarktický systém byl vždy velmi proměnlivý. Tato úroveň variability je však natolik extrémní, že se v posledních dvou letech, ale zejména v letošním roce, něco radikálně změnilo ve srovnání s posledními nejméně 45 lety," řekl glaciolog Ted Scambos z Coloradské univerzity v Boulderu.

Úbytek mořského ledu ovlivňuje několik faktorů, včetně síly západních větrů v okolí Antarktidy, které jsou spojovány s nárůstem znečištění způsobeného oteplováním planety, uvedl Scambos.

"Součástí úvah, jak to vysvětlit, je také vyšší teplota oceánu severně od hranice Antarktického oceánu, která se mísí s vodou, jež je obvykle poněkud izolovaná od zbytku světových oceánů," řekl Scambos.

Bezprecedentní průběh této zimy může naznačovat dlouhodobou změnu pro izolovaný kontinent, řekl Scambos. "Je více než pravděpodobné, že se antarktický systém neobnoví tak, jako tomu bylo řekněme před 15 lety, po velmi dlouhou dobu do budoucna, a možná 'nikdy'," dodal.

Jiní jsou opatrnější. "Je to velká odchylka od průměru, ale víme, že antarktický mořský led vykazuje velkou meziroční variabilitu," řekla Julienne Stroeveová, vedoucí vědecká pracovnice NSIDC. "Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda je to nový normál, nebo ne," dodala.

Mořský led hraje zásadní roli. Nemá sice přímý vliv na zvyšování hladiny moří, protože již plave v oceánu, ale má nepřímé účinky. Jeho mizením zůstávají pobřežní ledové kry a ledovce vystaveny vlnám a teplým oceánským vodám, takže jsou náchylnější k tání a odlamování.Nedostatek mořského ledu může mít také významný dopad na jeho volně žijící živočichy, včetně krilu, kterým se živí mnoho velryb v regionu, a tučňáků a tuleňů, kteří jsou na mořském ledu závislí při krmení a odpočinku.

Obecněji řečeno, mořský led v Antarktidě přispívá k regulaci teploty na planetě, což znamená, že jeho zmizení by mohlo mít kaskádovité účinky daleko za hranicemi kontinentu. Odráží totiž přicházející sluneční energii zpět do vesmíru, a když roztaje, odhalí tmavší vody oceánů pod ním, které sluneční energii pohlcují.

V některých částech Antarktidy se již delší dobu projevují znepokojivé změny. Antarktický poloostrov, vřetenovitý řetěz ledových hor, který se vypíná ze západní strany kontinentu, je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na jižní polokouli.

V loňském roce vědci uvedli, že obrovský ledovec Thwaites - známý také jako "ledovec soudného dne" - se v důsledku oteplování planety "drží zuby nehty". Vědci odhadli, že pokud by se ledovec Thwaites zcela zhroutil, globální hladina moří by se mohla zvýšit přibližně o tři metry, což by zničilo pobřežní komunity po celém světě.

Rekordně nízká úroveň mořského ledu v letošní zimě je velmi alarmujícím signálem, uvedl Scambos. "V roce 2016 zaznamenala Antarktida první velký pokles mořského ledu. Od roku 2016 zůstává nízký a nyní se propadl na dno. Něco zásadního v obrovské části planety se najednou chová jinak, než jsme viděli za posledních 45 let," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2023 04:38
Země - živá planeta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 06:58 Reaguje na Karel Zvářal
Zatím stále živá. Ovšem člouvěk moudrý se maximálně snaží, aby zemřela.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.7.2023 07:08
Je to jasné, ak do roku 2014 ľad pribúdal, nikto o Antarktickom ľade nehovoril. Keď v roku 2014 dosiahol ľad rekodnú hodnotu v historii meraní tak sa stále spomínala iba Arktída. Keď namerali tento rok v Antarktíde minimum, tak sú vedci znepokojení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 07:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Psalo se, že tam ledu i mírně přibývá, nebo mírně ubývá, prostě normálka. Teď se to asi zlomilo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2023 07:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Také jsem toho názoru. Přece jen odlesněná plocha o rozloze Austrálie (jen za posledních 30 let!) a zastavěná o rozloze Číny se někde projevit musí. Prostě vlivy se sčítají, a spoléhat na to, že si "planeta nějak poradí," je vrchol naivity. Prostě antropocém mění nejen podobu (povrchu) kontinentů, ale má silný vliv i na klímu. Asi jako "nevýznamná" kamínka v rohu hospody na teplotu v místnosti.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.7.2023 08:22 Reaguje na Karel Zvářal
A ještě naivnější je předpokládat, že zelené blbnutí na ploše menší než jedno procento zemského povrchu na existujících trendech něco změní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2023 08:27 Reaguje na Viktor Šedivý
Jistě, nejlepší je nedělat nic a blbě žvanit.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2023 08:42 Reaguje na Karel Zvářal
1**
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2023 08:56 Reaguje na Viktor Šedivý
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/oldrich-sklenar-automobily-a-zmena-klimatu-problemem-jsou-nejen-emise-ale-i-plosny-zabor

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami

Tady jste se diskusí neúčastnil, neb fakta hovoří jasně. Kam noha člověka páchne, tam teplota vyskočí minimálně o 10°C. A ono se to na celkovém zvýšení o 1-3° v klimatu také projeví.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:14 Reaguje na Viktor Šedivý
Blbnutí 100x na jednom procentu na téhle ploše to řeší celé. Ale na KAŽDÉM procentu nešťastníče.
Typický čecháček se vždy ohání tím, že makat mají všichni ostatní, ale on to má na salámu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:11 Reaguje na Karel Zvářal
Odlesněná plocha o rozloze Austrálie? To se mi nezdá. Prales se mění na plantáže palem nebo něčeho taky zeleného, pouště a savany se rozšiřují už možná 60 - 70 let i bez zásahu člověka. Proč?
Bo 50 miliard tun CO2 ročně emitovaných do atmosféry je ten klíčový problém, pyramidové jevy ho jen zhoršují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2023 17:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Je-li kysličník v atmosféře rozptýlen rovnoměrně, mělo by se oteplovat na celé planetě +- podobně. Ale realita je jiná, jsou patrné velké rozdíly v nárůstu teplot (např rychle tající Arktida). Přitom Arktidu otepluje jen Norský proud, což je zbytek Golfského.

Zatímco Antarktidu otepluje hned pět proudů: Brazilský, Agulhas, Mozambický, a dva východně od Austrálie. Takže Antarktida by se měla teoreticky oteplovat (i odtávat) mnohem rychleji, ale donedávna se poměrně držela. Proto uváděná plocha je jen zlomečkem toho, o kolik se zmenšila Arktida - např Sev. ledový oceán často ani nezamrzá, lodě proplouvají dříve uzavřenou cestou, kterou jen za pomocí ledoborců bylo možné čas od času proplout. Dnes tato trasa umožňuje zkrátit lodní dopravu, což je jedna z mála výhod GO. Jen nešťastní lední medvědi přicházejí o "pevnou půdu" pod nohama.

Jak už jsem uváděl dříve, severní polokoule má více pevniny, např Evropu silně ohřívá proudění saharského vzduchu, který zřejmě propadne až do arktických šířek. Proto jsem názoru, že eploatace planety (odlesnění, odvodnění, zvětšování pouští vlivem vypásání savan a neefektního zemědělství) a dosud nepoznaný vliv letecké dopravy na chod dešťové oblačnosti - to jsou dva vlivy, které mají též velký vliv na klíma, byť možná ne tak velký jako CO2. Na druhou stranu odsířením jsme se zbavili ochlazovacího účinku tohoto plynu, takže sami "vědomě" k oteplování přispíváme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 20:07 Reaguje na Karel Zvářal
Zemské klima je extromně složitý systém a emitovaný CO2 se samozřeimě nerozptýlí rovnoměrně a i kdyby, tak by nenastalo rovnoměrné oteplování. To je dáno prouděním vzduchových a oceánských mas.
Síra v atmosféře skutečně ochlazuje, ale není možno špinavý vzduch čistit dalším špiněním ještě agresivnější špínou.
Odpovědět
va

vaber

31.7.2023 08:49 Reaguje na Vladimir Mertan
o kolik klesly hladiny oceánů, když led přibývá?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:15 Reaguje na vaber
Kdy? Za posleení doby ledové to bylo řádově 60? metrů, Británie byla součást Evropy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.7.2023 13:01 Reaguje na Pavel Hanzl
od konce posledního glaciálu máme hladinu moře o zhruba 120 metrů výše. do doby asi 4000 přnl stoupala hladina rychlostí asi metr za století (s občasným zrychlením či zpomalením). v době "orální historie" cca 5500 přnl nastoupala hladina na úroveň dna bosporu a bospor se přelil a černé moře se asi 40 let napouštělo (v bosporu je hloubka necelých 15 metrů).

pozn. 1: hladina se blbě měří i teď, není snadné to abstrahovat od pohybů litosférických desek, slapových jevů, sezonních změn, větru etc. kdo tvrdí, že naměří jednotky milimetrů, ten tomu měření moc nerozumí.
pozn. 2: jestli se stoupání hladiny cca 4000 přnl zastavilo nebo jen zpomalilo - těžko říci. seriozní měření máme nedlouho, a to předtím se dá těžko upřesnit na centimetry/desítky centimetrů.
pozn. 3: interglaciál je z pohledu délky lidského života odnepaměti. ale z pohledu procesů planetárních rozměrů je to kratičká doba, a mluvit o tom, že by někdy nastal trvalý stabilizovaný stav je nedorozumění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 20:16 Reaguje na Lukas B.
To je divné, já myslel,že Černé moře se přelilo do Středozemního. Teče do něho více velých řek (Dunaj, Dněpr, Don) a i dnes je proud směrem do středozemí, kde je obrovský odpar a řeky nic moc.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.8.2023 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
to mě nepřekvapuje. odvážně se pouštíte do diskusí, a Vaše povědomí o tématu je zpravidla žalostné.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.8.2023 09:25 Reaguje na Pavel Hanzl
věcně: v bosporu proudy samozřejmě jsou - jeden při hladině ven, a druhý se plazí po dně dovnitř. ten dolní je výrazně slanější (to je ostatně ten důvod proč to teče). bilance (kterým směrem teče více vody) se mění s ročním obdobím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2023 16:36 Reaguje na Lukas B.
To je zase dost divný. Při minimální hloubce 13 metrů mít dva proudy (a dost silné) proti sobě tekoucí nad sebou, to mi připadá zase nějaký dopletený. Fakt jste to nezdupal? Takhle funguje Golfský proud, ale Bospor?
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.8.2023 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
nebylo by fajn než se pustíte do diskuse o něčem, o čem nevíte lautr nic, si to aspoň prohnat gůglem?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

31.7.2023 18:00 Reaguje na vaber
Tu sa bavíme o morskom ľade. Ten pláve na hladine a nemá vplyv na celkovú výšku hladiny oceánu. Celkove sa pevninské ľadovce roztápajú a výška morskej hladiny rastie rýchlosťou 20cm za 100 rokov. V minulosti po skončení doby ľadovej prebiehal rast rýchlosťou aj niekoľko metrov za 100 rokov.
Odpovědět
va

vaber

1.8.2023 09:32 Reaguje na Vladimir Mertan
,, ak do roku 2014 ľad pribúdal,,
mořské kry mají 90% ledu pod hladinou,ale ledovec spojený s pevninou je podobně vysoký jak na pevnině, nebo vy poznáte kde pevnina končí podle různého ledu nad pevninou a mořem? v Arktidě nebo Antarktidě, asi ne,
vy říkáte ,že ledu do 2014 přibývalo, když led přibývá musí se odněkud brát voda na tento led a to je z oceánu, o kolik tedy klasla hladina oceánů,
nebo chcete říct ,že ledu přibývalo jen nad oceánem a na pevninách ne?
když přibývá bezvýznamě a naopak hlavně ubývá ,hladina oceánů stále roste, jak se děje dnes
a to znamená oteplování planety
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.8.2023 10:05 Reaguje na vaber
Rozsah morského ľadu merajú každoročne asi od roku 1979 satelity. Je to ľahko rozlíšiteľné a ťažko spochybniteľné. Určiť presne hladinu mora a príčiny klesania a stúpania zase nie je jednoduché ako píše LUkas B. Samozrejme globálna teplota planéty môže rásť a pritom môžu narastať aj ľadovce v Antarktíde. Ak sa oteplí z -30°C na - 20°C a zároveň bude viac snežiť, tak ľadovce porastú.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.7.2023 08:11
Naštěstí víme, že i období, kdy nebylo vůbec žádné zalednění, byla obdobím, kdy byla země plná života. Vlastně taková období byla mnohem častější než současná studená éra kdy existují ledovce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:19 Reaguje na Richard Vacek
Jenže ten život byl úplně jiný a v tehdejší atmosféře by se člověk nemohl pohybovat bez skafandru. Ten život se vyvíjel milióny let do tohoto prostředí, které se milióny let takhle vytvářelo. Dnes to máte za 100 - 200 let, což z geologického pohledu je stejná rychlost, jako náraz asteroidu. A ten znamenal vždy vyhynutí celých ekosystémů, i když ta razance byla řádově nižší.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.7.2023 12:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Ve skafandru byste chodil možná vy. Ale ostatní by se bez něj v klidu obešli, žádné jedy kromě kyslíku v atmosféře nebyly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 20:23 Reaguje na Richard Vacek
Vzduch měl dost jiné složení, ale dvojnásobná koncentrace kyslíku by člověk fakt nepřežil. Zpočátku tam nebyl kyslík skoro žádný, složení se stále měnilo, ale daleko pomaleji. Taky teploty přes +50°C by člověk nedal. Ze začátku měly oceány teploty asi +60°C a nic v nich nežilo, pak Zemi zasáhla rozpadlá planetka a nastala nukleární zima a až potom se začal vyvíjet život. To píšu o časových úsecích miliardy let.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.8.2023 15:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy se vracíte ale téměř do období, kdy vznikl vesmír. Já uvádím období, kdy na Zemi existoval život.
A v odkaze máte i náhledy na to, kde se pohybovala ta vaše dvojnásobná koncentrace kyslíku:
https://en.wikipedia.org/wiki/Geological_history_of_oxygen
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.7.2023 08:17
"Vědci odhadli, že pokud by se ledovec Thwaites zcela zhroutil, globální hladina moří by se mohla zvýšit přibližně o tři metry, což by zničilo pobřežní komunity po celém světě."


Plocha světových moří cca 360 mil km2, Thwaites cca 190 tis km2
Tloušťka ledovce cca 1km.

Ať počítám jak počítám, vychází mi to na nějakého půl metru. Nemají ti vědci rozbité kalkulačky?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

31.7.2023 08:51 Reaguje na Viktor Šedivý
Proč jim teda nenapíšete a neoprávíte ty vědce, když jste chytřejší jako oni?
Na diskuzi ekolistu jste nám to tady ukázal, škoda, že to nikoho nezajímá.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.7.2023 21:12 Reaguje na Michal Uhrovič
Kolik to vyšlo Vám?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:21 Reaguje na Viktor Šedivý
Nezdupali to zase novináři? Ti jsou na to kadeti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.7.2023 08:23
Když neznáme příčiny ani mechanismus tohoto jevu , jak si máme být jisti teorií o zlém sodovkáči ? Kvůli níž se vyhazují bilióny z okna.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

31.7.2023 08:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Úplně z okna ne. Pro jisté okruhy lidí to je zlatý důl :-)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Známe mechanismus celého systému, ale do detailu samozřejmě ne. Pokud znám výhřevnost kila uhlí a neznám, proč ten kousek šedivější a ten hnědější mají výhřevnost jinou, tak mě to nijak nezpochybňuje celý systém. Který říká, kolik celkého tepla získám.
Odpovědět
va

vaber

31.7.2023 08:46
no, proč asi taje led a proč přibývá, že by přestaly platit přírodní zákony?
když je teplo taje a když je zima ,tak prý nepřibývá ,protože prý je na polech poušť
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2023 11:31 Reaguje na vaber
Je to daleko složitější. Pokud se globálně otepluje, dostává se do atmosféry více vody a ta se vyprší - vysněží tam, kde je zima. A pokud máte oblast o průměrné teplotě -12°C a oteplí se o +2 stupně, může tam při vhodném proudění sníh - led silně přibývat.
Odpovědět
va

vaber

1.8.2023 09:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzl já nechci odpovědi od nich, ne, ne ne,
vždyť na polech je dnes sucho a když se oteplí o dva stupně budou tam růst ledovce,podle Hanzla
ale ledovce narostly když byla doba ledová a oceány se musely vypařit taky v době ledové,
dnes je teplo a oceány se plní a ne vypařují
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.8.2023 18:22 Reaguje na vaber
Stačí si přečíst "může tam při vhodném proudění sníh - led silně přibývat." Jenže to tam asi nenastalo, že? Makačka na bednu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2023 11:02
EU v roli Sancho Panzy má zase o důvod více vyrazit do boje s "větrnými"
mlýny(postaví více větrníků) a obyvatelům "zkvalitní" život dalšími příkazy
a omezeními. Zbytek světa to má u zádele, ač právě jich se hlavně týkají
ta zatopená města a pobřeží. A víte proč? Ona je chudým lidem košile bližší
než kabát a starají se o dnešek a ne o budoucnost, které se nemusejí dožít.
Mne už to sobecky taky nezajímá i proto, že ti mladí, kterých by se to mělo
týkat nejvíc, létají po světě za rekreací, kupují si každý rok nové modely
PC a mobilů, mění vybavení bytů ne po opotřebení, ale z rozmaru kvůli barvě, či dyzajnu. Pod záminkou šetření energií plýtvají zdroji a energií
k výrobě nového a likvidaci starého. Pod záminkou vyšší efektivity práce
přibývá nevýrobních úřadů, kanceláří a pracovních pozic. Nepřítelem je
ale stále ještě žijící předchozí generace, kterou je třeba vystresovat,
aby se na stáří zadlužili kvůli novým kotlům, zateplení, elektromobilitě
a jedli levné šunty, protože na to kvalitní jídlo už jim pak nezbývá.
Tůdle, mne těmi alarmistickými kecy už nikdo nevytočí a je mi to ukradené! Jednou odlednění a pak zase zalednění. Naši předci o tom nevěděli a žili mnohem spokojeněji, než my informováni klimaalarmisty a novináři, kteří
mají za úkol upoutat k reklamám pozornost senzacemi. Katastrofikům tak
doporučuji konopný provaz a budou mít po starostech, že je za sto let
zaplaví voda a slunce jim uvaří v těle krev!
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2023 17:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Naši předkové byli po celou existenci lidstva nuceni neustále myslet "na zadní kolečka" a na budoucnost, protože jen tak mohli přežít. Kdo nemyslel na budoucnost, nepřežil nejbližší zimu. To až my dnes máme blahobyt, máme všechno, a všeobecné sobectví a egoismus nás zdeformovaly natolik, že se staráme jen o dnešek, a co bude zítra máme u zadele. Přesně dle hesla spotřební společnosti: Urvi co můžeš a o zítřek se nestarej. A přesně to je i důvod, proč náš svět míří zkratkou do ... Nikoho budoucnost nezajímá. Přitom myslím pan Chaplin to dokonale vystihl: Zajímám se o budoucnost, neboť v ní hodlám strávit zbytek života.
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2023 17:47 Reaguje na Petr
Takže nikoliv chudoba a nedostatek, ale naopak blahobyt a nadbytek způsobují všeobecnou degradaci a úpadek, včetně nezájmu o budoucnost.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.7.2023 22:57 Reaguje na Petr
Ano, vyhazujeme peníze kvůli nějakému CO2 dnes a nestaráme se, jestli nám zbyde na živobytí zítra. A jednoho dne se probudíme, prachy budou všechny pryč a ekonomika v ...
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2023 23:25 Reaguje na Viktor Šedivý
To jste popletl. Tím se právě staráme o to, aby bylo i zítra kde žít. Abyste se neprobudil do zničeného světa, venku nebylo 50 stupňů a mohl jste jet autem do práce budovat tu vaši ekonomiku a drancovat svět. Jen musíme být rychlejší než vy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2023 09:31 Reaguje na Petr
Třeba konkrétně letos. Strašení horkým létem zřejmě
konkrétně u nás se scvrklo na 14 dnů a je potom strachu.
I to sucho je pouze místy a jinde jsou povodně.
My se musíme tomuto přizpůsobit stejně, jako naši předci nejenom zásobami(potravinová soběstačnost),
ale i zásobou vody(přehrady), či konkurenceschopnou
výrobou. Zatím jdeme ve všem od deseti k pěti.
Potravin stále více nakupujeme ze zahraničí. Nové
přehrady nestavíme žádné stejně, jako nové JE a
průmyslu házíme klacky pod nohy ve formě drahých
ebergií, emisních povolenek atd. Vysledkem bude co?
Pokud nebudeme vyrábět na vývoz, tak nebude brzy za co nakupovat potraviny, průmyslové zboží a suroviny
z dovozu. Za bezcenné natištěné peníze nám nikdo
už nic nedá a po výprodeji státního majetku budeme
rozprodanou kolonií nadnárodního kapitálu. To tu
pak bude ráj na zemi, až bude na polích hospodařit
Mosanto s genetickými produkty a tunami postřiků
navíc, než nyní. Do místních továren přenesou tu
svoji špinavou výrobu a za vodu si ještě více
připlatíme. A víte proč? Protože zvítězili snílci
a naivové ovládání lumpy nad technokraty a ekonomy.
Tak si dál naivně sněte a nechejte se ovládat těmi,
co to s námi "myslí dobře"!
Odpovědět

Viktor Šedivý

1.8.2023 15:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Protože tvrdě řečeno - luxus ochrany přírody si mohou dovolit jen bohatí. Když je někdo rád za to, že je nějaké jídlo, nestará se jak bylo vyrobené.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.8.2023 18:55 Reaguje na Petr
To je škoda, že jste se také nechal zmást nepodloženými hloupostmi o CO2 a 50 °C. Ta "naše ekonomika" znamená, že bude životní úroveň, která byla před 35 lety slibována. Přírodu, např podzemní vodu v koloniích, i bývalých, drancují koncerny a globální monopoly a války, tak jestli chcete kritizovat je, tak to pak ano.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.8.2023 12:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Když je ti to ukradený, proč jsi pod to zase sesmolil litanii? Nemáš co dělat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2023 20:39 Reaguje na Petr Eliáš
A co děláš v zaměstnání ty mimo psaní zdravic do Ekolistu
a Novinek? Já už mám odděláno a předevčírem jsem sklidil metrák a půl brambor a dneska vytočil 50 kg medu.
A co ty žvanile?
Odpovědět
Pe

Petr

31.7.2023 17:25
Jednotné číslo: vědec neví.
Množné číslo: vědci nevědí!
Prosím o opravu nadpisu článku.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.8.2023 13:10
Zeptal bych se na to Vašíka Klausů, jistě nám to pan ekonom vysvětlí.😁
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist