Švédské výměnné burzy použitého oblečení pomáhají redukovat odpad
Palosaari Sundmanovou navíc bavilo sledovat, jak si ostatní vybírají věci, které sama přinesla. "Je to jako - fajn, s tímhle člověkem budeš mít nový život," řekla agentuře AP.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že takzvaná rychlá móda (fast fashion) je hlavním viníkem škod na životním prostředí, protože produkuje až deset procent světových emisí uhlíku.
Vyřazené oblečení zaplňuje skládky, které hyzdí krajinu v rozvojových zemích, a plastová vlákna používaná k výrobě levných látek znečišťují oceány. K výrobě jedněch džín je například zapotřebí více než 7500 litrů vody, dodává UNEP.
Švédská iniciativa výměnných burz oblečení začala v roce 2010 a od té doby se značně rozrostla. Loni se asi 140 000 lidí zúčastnilo 140 výměnných akcí, ze kterých si odneslo více než 44 000 kusů použitého oblečení.
Švédsko je často vnímáno jako ekologicky vyspělá země, ale realita je složitější. Spotřeba oblečení se podle výzkumného ústavu Mistra Future Fashion podílí přibližně třemi procenty na celkových emisích Švédů.
V rámci snahy Evropské unie o podporu recyklace bylo Švédům loni zakázáno vyhazovat oblečení do běžného odpadu. Opatření se však vrátilo jako bumerang, protože sběrná místa obcí byla přetížená, což vedlo k hromadění nevyužitých textilií, a vláda proto v říjnu část tohoto nařízení zrušila.
Přečtěte si také |
Swapování není jen o věcech. Pro nás je to o změně návyků a vztahu ke spotřebě a planetě, říká organizátorka výměnných akcí
Akce zaměřené na výměnu oblečení organizuje Švédská společnost pro ochranu přírody. Její předsedkyně Beatrice Rindevallová uvedla, že každý Švéd za rok vyhodí přibližně devět až deset kilogramů oblečení.
Podle této společnosti si Švédové v průměru koupí asi 25 nových kusů oblečení ročně a 90 procent věcí v šatnících se nikdy nepoužije. "Musíme být opatrnější a musíme přemýšlet o naší spotřebě," řekla Cecilia de Lacerdaová, jedna z dobrovolnic společnosti ve Stockholmu.
Na výměnných akcích bývají také krejčí, kteří nakupujícím pomáhají s opravami oblečení, aby se prodloužila jeho životnost. "Mnoho lidí už nemá šicí stroje, nebo neví, jak opravit roztržené knoflíkové dírky," řekla další dobrovolnice Meg Goldmannová.
Devatenáctileté studentce Alice Dundebergové umožňují oděvy z druhé ruky vytvořit si jedinečný styl. "Nenajdete tu více kusů stejných bot, kalhot nebo svetrů," řekla. "Nikdo nemá stejné oblečení jako ostatní," dodala.
reklama

Studenti UMPRUM představí na Design Weeku v Miláně projekt s textilním odpadem. Chtějí upozornit na nadprodukci
Plzeň přesune sběr textilu do svých dvorů, reaguje na nepořádek v okolí nádob
Obyvatelé Vysočiny mají podle průzkumu zájem oblečení darovat nebo jinak využít