Evropané spotřebovávají textilu přemíru. Potenciál oblečení není využíván, plýtvá se s ním

Průměrný Čech ročně spotřebuje zhruba 11 kilogramů textilu a za nové oblečení utratí přibližně 6500 korun. Dává přednost nízké ceně před kvalitou. Na panelové diskusi ke kvalitě textilu, jeho udržitelnosti a dopadům rychlé módy na český trh i spotřebitelské chování to řekl Viktor Vodička se Sdružení českých spotřebitelů. Výdaje za oděvy dlouhodobě rostou. Češi dnes za módu podle ekonomů utrácejí více než dvojnásobek oproti roku 2010.

Z průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že v minulém roce si textilní výrobky koupilo několikrát do měsíce 31 procent Čechů. Textil, který se prodává na běžném spotřebitelském trhu v Evropě, pochází ze 73 procent dovozu. Na každého Evropana se ročně přiveze 26 kilogramů oděvů a bytového textilu.

Z těchto dat vyplývá, že Evropané mají textilu i oděvů přemíru, přičemž podle diskutujících není využíván jeho potenciál, ale naopak se jím plýtvá. Evropská komise proto v roce 2022 vydala Strategii pro udržitelné a oběhové výrobky, na jejichž základě se připravují dokumenty, které mají přinést větší přehlednost na trhu, dohledatelnost původu výrobků až k základnímu materiálu a zaangažovat výrobce i do procesu likvidace či recyklace vyřazeného textilu.

K chystaným nařízením bude například patřit i zákaz ničení neprodaného zboží. Velké firmy budou mít od poloviny července tohoto roku zakázáno vyhazovat a spalovat neprodané oblečení a boty. Takové výrobky budou muset darovat nebo recyklovat.

Dalším nařízením bude i takzvaný digitální pas výrobku, kterým budou muset výrobci oblečení opatřit. Doloží, z jakých materiálů je vyrobeno, jakou má uhlíkovou stopu i zda vzniklo za důstojných pracovních podmínek. V EU se počítá s jeho plošným zavedením v rozmezí let 2027 až 2028.

Podle Jiřího Česala z Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) patřilo Česko už od dob Rakouska-Uherska k textilním velmocem, spotřebitelské chování Čechů se ale po sametové revoluci v roce 1989 začalo měnit. "Začaly u nás vznikat první vietnamské tržnice a spotřebitel se začal při nákupu rozhodovat podle jiných hodnot, ve kterých hraje rozhodující roli cena," řekla.

Olga Křížová z Czech Fashion Council, neziskové platformy, která podporuje a propaguje český módní, oděvní a textilní průmysl, uvedla, že mladší generace nejčastěji nakupuje v řetězcích typu Zara či Primark, starší pak zejména levné oblečení ve vietnamských obchodech. "Návrhář kvalitní šaty za 300 korun opravdu nevyrobí," podotkla. České firmy vyrábějící oblečení tak kvůli levnému textilu z dovozu často bojují o přežití.

"Chybí edukace společnosti, proč kvalitní oblečení stojí víc. Mladí lidé, kteří dnes žijí ve velké míře ve virtuální realitě, si ani nedokážou představit, že někdo sedí osm hodin denně za šicím strojem, aby něco vyrobil," míní Křížová.

---

reklama

---