Arnika: Škodlivými látkami je nejvíce znečištěn Kopaninský potok
Karolina Brabcová z Arniky uvedla, že takzvané PFAS zahrnují asi 4500 látek, dosud však bylo zakázáno jen několik z nich. Evropská unie se podle ní chystá přistoupit k úplnému zákazu těchto látek, s výjimkou oblastí, kde nemohou být prokazatelně nahrazeny šetrnější alternativou. Ekoložka zdůraznila, že PFAS mají negativní vliv na imunitní i hormonální systém člověka. Vyskytují se hlavně ve vodách - čistírny odpadních vod totiž nejsou schopné je zachytit, tyto látky se navíc nerozkládají. PFAS jsou používány v řadě oblastí - například v obalech, kosmetice, pro výrobu voděodolných textilií, ale i hasicích pěn.
Právě používání pěn s PFAS na pražském letišti podle ekologů ovlivnilo stav vody v Kopaninském potoce. Tamní hodnota 164,34 ng/l se podle Arniky blíží znečištění velkých průmyslových aglomerací. Jitka Straková, která průzkum prezentovala, uvedla, že podle zástupců letiště by měl konec využívání pěn s PFAS nastat v roce 2022. Straková zdůraznila, že se nesmí odkládat. Ekoložka také upozornila na to, že letošní měření v potoce zaznamenalo výskyt jedné z už zakázaných látek, která se na letišti v pěnách nevyužívá už od roku 2011. I to je podle ní doklad toho, jak problematické tyto sloučeniny jsou.
Ekologové zkoumali i vzorky ryb z různých oblastí. Nadlimitní hodnotu 17,4 μg/kg mokré hmotnosti naměřili u okouna evropského odloveného na soutoku Vltavy a Rokytky. To má podle nich nejspíše souvislost s blízkostí průmyslové zóny ve Vysočanech. Straková však podotkla, že pro jasný závěr bude třeba dalších průzkumů.
Kontaminace ostatních vzorků vody a ryb je podle Arniky srovnatelná se znečištěním ostatních českých i velkých evropských řek. Ekologičtí aktivisté nicméně apelovali na přísnější monitoring PFAS a budoucí odklon od těchto látek. Také připomněli, že první kroky, tedy zavedení kontrol úniků PFAS z průmyslu a jejich ohlašování do Integrovaného registru znečišťování, nedávno přislíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do pražských toků se podle Arniky dostávají i z odpadních vod domácností.
Arnika se doplňkově zaměřila i na výskyt bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) v sedimentu a u ryb. Ve všech vzorcích byly zaznamenáni jejich nejriskantnější zástupci. BFR mají podobné dopady na zdraví jako PFAS a do životního prostředí putují obdobnou cestou.
Ekologové vedle Kopaninského potoka a soutoku Vltavy a Rokytky odebrali vzorky také v Motolském rybníce, ve Vltavě u Povltavské ulice, pod soutokem Vltavy a Berounky a ve Vltavě u přívozů Klecánky a Lahovičky. V případě ryb odlovili osm vzorků z výše zmíněných vltavských lokalit vyjma Lahoviček, sediment pocházel z Motolského rybníka, soutoku Vltavy a Rokytky a jezu v Klecánkách.
reklama
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
Praha osazuje vodohospodářské objekty fotovoltaikou, první je v Modřanech