Praha opět navrhla prodloužení platnosti stanovisek EIA pro dostavbu okruhu
"Nelze v této souvislosti nezmínit riziko nezískání potřebných povolení v dalším období vlivem měnící se legislativy vůbec či další časové posuny," uvádějí pražští zastupitelé v důvodové zprávě.
Když ministerstvo životního prostředí (MŽP) letos na jaře posuzovalo předchozí návrh, doporučilo vládě zaujmout negativní stanovisko. Uvedlo, že jakékoli další rozšiřování výjimek z možnosti opakovaného prodlužování platnosti stanoviska považuje za nesystémové, nežádoucí a v důsledku i škodlivé pro povolovací procesy vedené k záměrům, jichž se toto omezení týká. Poukazovalo i na to, že se navrhovaná změna má týkat jen několika komunikací v Praze, ale naformulována je zcela obecně. To by pak podle MŹP dopadalo na mnohonásobně širší okruh záměrů, a to bez jakéhokoliv rozumného důvodu.
Pražští zastupitelé v listopadu schválili vypsání tendru s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun na geotechnický průzkum potřebný pro plánovanou dostavbu městského okruhu. Práce se budou skládat převážně ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. Z vnitřního okruhu metropole zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.
Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.
reklama



V pražských Chotkových sadech lze vidět výsledky soutěže na jejich revitalizaci
Projekt výstavby na žižkovském nákladovém nádraží má kladné posouzení EIA
Hlavní město Praha je přírodně velmi pestré, druhů ale trvale ubývá