Asi 800 adoptivních rodičů přispěje brněnské zoo přes dva miliony korun ročně

Nová mláďata kapybary v brněnské zoologické zahradě viděla Lenka Ševčíková mezi prvními. Nebylo to náhodou, pravidelná návštěvnice se loni stala adoptivním rodičem tohoto hlodavce. Podobně jako ona přispívá na krmivo či doplňky obohacující život zvířat asi 800 lidí, škol nebo firem. Ročně zoo darují více než dva miliony korun, přičemž každým rokem částka roste, řekl ČTK vedoucí programu Marek Sláma. Zahrada dnes pro adoptivní rodiče připravila program s komentovaným krmením nebo setkáním s chovateli. Ve snaze získat více peněz na péči o zvířata zavedla zahrada adopci před více než 20 lety. Od samého začátku pro ně chystá Den adoptivních rodičů jako poděkování za jejich podporu. "Je to v podstatě zahradní slavnost. Letos poprvé se mohou lidé setkat s našimi zaměstnanci, aby zjistili co nejvíce o svých zvířatech. Chovatelé jim řeknou, jak se daří jejich anakondě nebo co nového ve skupině surikat," uvedl Sláma.

Právě surikaty patří mezi zvířata s největším počtem adoptivních rodičů. Oblíbené jsou také opice. Své adoptivní rodiče má ale většina zvířat. Zájemci se jimi stávají po přispění 500 a více korun. Není nutné poskytnout celou částku odpovídající ročním nákladům na krmení, která třeba u bizona amerického, levharta cejlonského nebo vlka arktického činí 20.000 korun. Některá zvířata jsou naopak "sirotci", což si Sláma vysvětluje tím, že buď nejsou atraktivní, nebo si je lidé pojí spíše s nepříjemnými pocity.

Ševčíková si osvojila kapybaru, jelikož je to její oblíbené zvíře. "Adoptivním rodičem jsem se samozřejmě stala i proto, abych podpořila brněnskou zoo, kterou s dětmi odmala pravidelně navštěvujeme a milujeme ji. Na kapybaru jsem přispěla 7000 korun, ale dáváme peníze třeba i ledním medvědům na potravu nebo zvířatům kupujeme dárky na Vánoce. Snažíme se pomáhat zoo, jak to jen jde. Ročně to mohou být i desetitisíce, které věnujeme," poznamenala. Svého hlodavce pravidelně navštěvuje, radost jí v poslední době udělala mláďata.

Jednotlivci tvoří mezi adoptivními rodiči asi 70 procent, zbytek jsou firmy nebo třeba základní školy. "Setkáváme se s tím, že nejprve přijde firma dobrovolničit, pak tady má team building, zakouká se do zahrady a následně si adoptuje zvíře. Velmi sympatický mi přijde přístup mnohých škol, kde děti musí něco upéct nebo vyrobit a následně prodat na jarmarku. Utržené peníze však místo pro sebe využijí na adopci zvířat. Školy jsou schopné na jarmarku vybrat i 20.000 korun," dodal Sláma.

Darované peníze zoo většinou investuje do konkrétních zvířat, část ale může využít i na menší investice. Adoptivní rodiče tak přispěli třeba k vytvoření dvou nových expozic v Africké vesnici, které jsou ode dneška otevřené. Jedná se o Noční Limpopo s kombou jižní a noháčem kapským a Ngorongoro, kde návštěvníci najdou mangustu trpasličí nebo dikobraza.

Program podle Slámy funguje dobře. Do budoucna by rád usiloval o prohloubení aktivit, které více propojí adoptivní rodiče se zvířaty. "Pokud člověk něco zná, má to rád, tak to bude chránit. I mimo zoologickou zahradu. Adoptivní péče nám dává trochu naději, že lidem příroda není lhostejná," míní.

---

reklama

---