https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/asteroid-ktery-vyhubil-dinosaury-umoznil-podle-vedcu-vznik-destnych-pralesu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Asteroid, který vyhubil dinosaury, umožnil podle vědců vznik deštných pralesů

4.4.2021 14:00 | WASHINGTON (ČTK)
Po zkázonosném dopadu asteroidu diverzita rostlin poklesla o zhruba 45 procent. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.
Po zkázonosném dopadu asteroidu diverzita rostlin poklesla o zhruba 45 procent. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Donald E. Davis/NASA / Wikimedia Commons
Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.
 

"Náš tým zkoumal více než 50 000 vzorků zkamenělého pylu a přes 6000 zkamenělin listů z období před dopadem a po něm," uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová ze Smithsonianského ústavu tropického výzkumu v Panamě. Vědci zjistili, že před dopadem obřího asteroidu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku byly běžné jehličnany a kapraďorosty. Po zkázonosném dopadu asteroidu diverzita rostlin poklesla o zhruba 45 procent. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny.

Struktura tropických lesů se v důsledku této transformace také změnila. Během období pozdní křídy, kdy ještě žili dinosauři, měly jednotlivé stromy v lesích hodně prostoru. Jejich horní části se neprolínaly, což umožnilo slunečnímu svitu prodrat se na zem. Po dopadu asteroidu se v lesích vytvořila silná klenba větvoví a na zem dopadalo mnohem méně světla.

Vědci mají pro tuto změnu trojí vysvětlení. První spočívá v tom, že dinosauři bránili tomu, aby lesy příliš zarostly, neboť se živili rostlinami v nižších vrstvách lesa a šlapali po nich. Druhé vysvětlení je, že spad popela po dopadu asteroidu obohatil půdu v tropech, což bylo ku prospěchu rychleji rostoucím krytosemenným rostlinám. Třetí vysvětlení uvádí, že mizení jehličnanů vytvořilo příležitost pro převzetí nadvlády kvetoucími rostlinami. Vysvětlení se podle vědeckého týmu navzájem nevylučují a všechna mohla přispět k výsledku, jehož jsme dnes svědky. "Poučení z toho je, že při rychlých narušeních se tropické ekosystémy nejen obnoví; jsou nahrazeny a ten proces trvá opravdu dlouho," poznamenala Carvalhová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.4.2021 14:59
A to je důvod, proč bychom měli obnovení našich lesů po kalamitě kůrovce nechat na přírodě. Ona by si sama řekla, kde zasadí duby na hluboké půdě, kde buky, kde bude porost bříz někde na výsypce a borovice na podzolu. I na smrky by došlo, ale hlavně tam, kam patří, totiž do hlubokých studených dolin nebo na kopce nad 1000 metrů nad mořem.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.4.2021 15:27 Reaguje na Katka Pazderů
A staci pockat 6 milionu let - a vse bude jak ma byt :)

Mimochodem, ty spekulace "troji vysvetleni" jsou takove libovolne. Srovnavat dinosaury s bisony a dalsimi velkymi bylozravci asi primocare nejde, hnojiva sila popela urcite netrva miliony let no a krypto semenne rosliny asi prevladly z mnoha duvodu, je to vyssi vyvojovy stupen
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.4.2021 17:55 Reaguje na Katka Pazderů
Tenhle fatalistický přístup krásně komentoval pan Gerald Durell - Nechat přírodu, ať si pomůže sama je stejné, jako by lékař stál nad pacientem, který potřebuje transfůzi krve, lékař by tu krev měl, ale rozhodl by se, že si pacient musí pomoci sám. Stejně tak i já si myslím, že když jsme tu přírodu stovky let doslova ku.vili, tak bychom měli udělat co nejvíce pro její nápravu. Jinak by se klidně mohlo stát, že než by se příroda sama zrevitalizovala, už by lidský rod neexistoval.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.4.2021 18:32 Reaguje na Katka Pazderů
Vy si myslíte, že, když se v hospodě strhne bitka, je správné proti ní nezasahovat a hospodě to tak nejvíce prospěje?

Copak když se někde uchytí břízy a po 10 letech tam veverky možná natahají bukvice, že ty břízy s respektem uvolní mladým bukům místo? Ta rovnováha vznikala tisíce let navíc v konstantních klimatických podmínkách. My musíme vysazovat s ohledem na velmi rychlou klimatickou změnu (jak bude za 50-100 let)!
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.4.2021 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Břízky samozřejmě časem uvolní bukům místo, takhle to funguje. Dokonce se pod břízkami bude mladým bukům dařit určitě lépe, než na holině. Problém je v situacích, kdy široko daleko opravdu nebylo nic jiného, než smrky. Tam, kde to situace dovoluje mi ale taky připadá přirozená obnova jako nejlepší - nejlevnější a s nejlepším výsledkem. Možné je to i kombinovat. Do sukcesně mladého náletového lesa podsazovat chybějící nebo žádané druhy.

MZ: ta hnojivá síla může trvat opravdu dlouho - tropické lesy mají kontinuitu milionů let a veškeré živiny v nich jsou vázané v biomase a neustále se točí do kola; naopak obnova vypáleného pralesa může být obrovský problém, protože dojde k rychlému vyplavení mineralizovaných živin
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist