Australští zemědělci letos díky vydatným dešťům čekají rekordní vývoz
Očekává se mimořádně velká sklizeň obilí a olejnin, která zejména přispěje ke zvýšení objemu exportu. Do června by se mohl vyvézt rekordní objem pšenice, ječmene, řepky, bavlny a čiroku.
"Měli jsme neuvěřitelné štěstí. Ta vysoká úroveň produkce je určitě způsobena dešti, ale také deštěm ve správný čas," řekl šéf institutu pro zemědělství a potraviny La Trobe v Melbourne Tony Bacic. "Hvězdy nám byly nakloněny. Kdyby deště přišly o něco později nebo včas nevyschly, mohli jsme přijít o velkou úrodu," dodal.
Kromě rekordní úrody pomáhají exportérům i současné vysoké ceny zemědělských plodin. K růstu cen pšenice, kterou Austrálie vyváží ve velkém, přispěla válka na Ukrajině a sucho v jiných exportních zemích.
V příštích měsících se ale v Austrálii čekají větší sucha. Ta by měla přijít ruku v ruce s polevováním klimatického jevu zvaného La Niña, který v posledních letech snížil globální teploty a přinesl silné deště do zemí, jako je Austrálie a Kanada.
Příští rok by tak měl výrazně klesnout vývoz australských zemědělských plodin. Očekává se i pokles cen komodit na světových trzích díky oživení globální produkce.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
pavel peregrin
8.3.2023 06:41Majka Kletečková
8.3.2023 16:12 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
9.3.2023 16:38 Reaguje na Majka KletečkováVladimir Mertan
8.3.2023 07:11Richard Vacek
9.3.2023 07:14mara polasek
9.3.2023 11:44 Reaguje na Richard Vacekzaver jasne uvadi ze smrkovy porost ma pri vyssi hladine co2 vyssi prirustky a mensi spotrebu h2o.
Břetislav Machaček
9.3.2023 17:29 Reaguje na mara polasekjeden ze základních stavebních prvků zvýšené množství CO2
ve vzduchu přímo nabízí. Vznik fosilních paliv byl možný pouze proto, že atmosféra ho obsahovala více, než nyní. My jí ho nyní jejich spalováním vracíme a ona ho nabízí těm
rostlinám k rychlejšímu růstu. Otázkou ale bude, aby těch
rostlin bylo tolik, aby mohly ten uhlík využít. Ono i to
oteplování prodlouží vegetativní dobu o pár dnů a tím i
ty přírůstky. U vody je to dáno tím, kde ve formě srážek
spadne a zda se ji podaří akumulovat na dobu bez srážek.
Pro tu větší akumulaci vody už 30.let nic neděláme(mimo
nějakých pár tůní)a u zemědělské půdy kráčíme opačně.
Půdu okrádáme o rostlinné zbytky jejich energetickým
využitím. Totéž se děje v lesích s těžebními zbytky
a půdě schází její vodozádržnost.
Australanům stačilo více dešťů a dostatek uhlíku ve
formě CO2 a úroda je rekordní, ale my musíme jít cestou
zvýšením rostlinných zbytků v půdě a nikoliv jejich
spalováním v teplárnách.