https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/babis-cr-musi-stavet-jaderne-bloky-i-kdyby-porusila-pravo-eu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Babiš: ČR musí stavět jaderné bloky, i kdyby porušila právo EU

17.10.2019 00:30 | PRAHA (ČTK)
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. / Ilustrační foto
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. / Ilustrační foto
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to včera bez bližších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.
 

"U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět," řekl Babiš. "My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita," doplnil. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, neuvedl.

V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruský Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.

V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí komise u elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.

Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích.

Bývalá rakouská lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová české jaderné plány kritizuje, napsal dnes list Der Standard. "Považuju to za zcela chybný vývoj, který je pro rakouské obyvatelstvo nanejvýš nebezpečný a nepochopitelný," řekla. Zdůraznila, že jaderná energie nikdy nemůže být vhodnou alternativou při hledání cest, jak ochránit světové klima. Köstingerová rovněž požaduje celorakouskou jednotu v tažení proti českým záměrům dostavby nukleárních elektráren.

Analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor České televizi řekl, že pokud jde o nepovolenou podporu, tak to bude záležet na konečném návrhu, který podávala česká vláda do Bruselu a také na stanovisku Evropské komise k českému postupu. "Určitě je teď předčasné hovořit, že se chystáme porušit evropské právo. Já jsem přesvědčen, že koneckonců MPO a česká vláda udělá všechno pro to, aby se takové situaci vyvarovalo," řekl Gavor.

Co se týká financování výstavby nových bloků, současný návrh ze strany vlády podle něho předpokládá, že investorem bude ČEZ, nicméně že vláda je připravená převzít garance za rizika. "A to je právě kamenem úrazu dalšího jednání, protože pod pojmem riziko, si každá strana, jak komerční ČEZ, tak i stát může představovat poněkud něco odlišného," dodal Gavor.

Tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová sdělila, že ohledně výstavby nových jaderných zdrojů ministerstvo postupuje podle jízdního řádu stanoveného za ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). "Jednání s EK jsou na samém počátku a my už od začátku říkáme, že je výstavba nových zdrojů nezbytná kvůli energetické soběstačnost České republiky," dodala mluvčí.

Česko provozuje dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.10.2019 15:00
S premiérem lze souhlasit v jediném- u jádra jsme zaspali.

K jeho sdělení,že se to udělá za cenu i porušení evropského práva , není co dodat.
Hlavně,že Agrofert bude uplatňovat právo na čerpání evropských dotací pro své firmy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.10.2019 08:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Premiér má pravdu: Jaderné elektrárny je třeba dostavět i přes protijadernou hysterii pochybných neomarxistických postaviček v čele EU. A i za cenu odchodu z této organizace. Pokud tedy nechceme upadnout to ještě větší bídy, než jaká tu byla za bolševiků.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Až na to, že za většinu dobrého co dnes ČR má vděčíme EU...
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.10.2019 10:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
dovolil bych si to upřesnit: za část dobrého vděčíme původní podobně evropského společenství (před Lisabonem), která za vše dobré vděčí (vděčila) Marshallovu plánu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2019 08:55 Reaguje na Lukas B.
Podělávat se to začalo už v Maastrichtu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nejlepší léta byla mezi rokem 1989 a naším vstupem do EU. Potom to šlo dolů a dnes jsme v řadě oblastí na tom stejně nebo i hůř než před Velkou sametovou. Bohužel.
EU je jen přehlídka promarněných příležitostí, sama ničeho pozitivního schopna není.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Volič SPD se svojí agresivní mentalitou přece nebude nikoho jiného respektovat, že Šimůnku?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já bych to viděl spíš na agresívní voliče zelených komunistů.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.10.2019 11:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ve fosilních elektrárnách vyrábíme nějakých 18,3GW elektrických... s tím že odpadní teplo těchto elektráren používáme aby jsme vytápěli okolní sídla se dostaneme k nějakým 22,3 GW výkonu.

k tomu máme jako bonus 3GW v jaderných elektrárnách. (zaokrouhleno dolů, bohužel Dukovany už vážně neprotáhneme za rok 2045)

K tomu ještě navíc v lokálních topeništích a teplárnách (bez kogenerační výroby elektřiny) je 17GW výkonu (více je třeba v zimě než v létě)

abychom toto nahradili potřebujeme tedy buď

41 nových Temelinských reaktorů - běží 80 procent času stejně jako ty fosily, spolehlivě a ředitelně.
70000 3MW větrných elektráren (střední výkon 2,5MW, 20 procent času - vnitrozemí standard)
1025 km2 solárních panelů (čistá plocha, při 250W/m2 a využití času 20 procent při optimálním výkonu)
20,25 Hooverovi přehrady.

(vítr a slunce navíc potřebují akumulaci v řádech GW výkonů a schopnost akumulovat a zálohovat po desítky až stovky hodin) aby daly čistý GW po potřebný čas.

a mimochodem - spotřeba na topení poklesla od roku 1990 ze 40GW na nějakých 20!!! - to jsou 50 procentní úspory dál už s tím moc pohnout nepůjde.

navíc při odstavení uhelek a topení elektřinou přijdeme o bonus kogenerace tepla - tudíž té elektřiny bude třeba víc. (to je započteno v těch číslech)

Takže- 20,5 nové Temelínské elektrárny, 20 hooverových přehrad, 70000 větrníků a nebo 1025km2 solárních panelů -
Plus k tomu ještě rozvodné sítě a akumulace.

a to ještě nijak neřešíme mobilitu - fakt že žádná baterie kamion neutáhne - tudíž zásobovat města jak Praha potravinami bude docela problém bez pálení fosilu...


těch 20GW v zimě potřebujeme za každých okolností - jinak potřebujeme z ČR na zimu přestěhovat celou populaci na jih. (ono reálně je to třeba odevšad na sever od obratníku raka)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:24 Reaguje na Vaclav Sobr
Hooverovu přehradu tady nikdo nepostaví, prostě není kde.
Na větrníky by museli Kašpárkové foukat, jinak jsou naprosto bezcenné. Místo solárních panelů by mohli Kašpárkové třít ebonitové tyče liščími ocasy, alespoň by to fungovalo i za tmy.

Od těch jaderek by se měly postavit teplovody, ony ostatně byly i v původních projektech (Dukovany měly vytápět Brno a po cestě ještě pás skleníků) a u Temelínu se v této souvislosti uvažovalo o Praze. To by ušetřilo řadu fosilních paliv, která se spotřebovávají v teplárnách a na individuální topení.
Odpovědět
ad

20.10.2019 21:25 Reaguje na Jan Šimůnek
"Pokud by se podařilo pomocí hydrorekultivace vytvořit v Ústeckém kraji ve vytěžených lomech soustavu propojených jezer, vzniklo by největší vodní dílo v Česku. Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubických metrů. “Pokud by vznikla ta obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, vznikla by i možnost vytvořit energetické zdroje přibližně v rozmezí 1000 až 2000 megawatt, což vlastně znamená, že bychom vytvořili zdroj na úrovni dvou jaderných reaktorů,” popsal Havlíček." zdroj: https://iuhli.cz/rekultivace-na-mostecku-se-rozhodne-pristi-rok/
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.10.2019 21:56 Reaguje na
Je otázka, jak dlouho by ten zdroj mohl běžet, než by v těch jezerech prostě došla voda.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.10.2019 08:56 Reaguje na
Řeka Colorado je podstatně vodnatější než Ohře a Bílina a těch 200 m a něco převýšení mezi hladinou a turbínami na těch jezerech taky nenahoníte.
Ta soustava jezer v podkrušnohoří by mohla maximálně fungovat jako soustava přečerpávacích nádrží, ale tím dost podstatně omezíte slibované rekreační a ekologické funkce.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist