Babiš: ČR musí stavět jaderné bloky, i kdyby porušila právo EU
"U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět," řekl Babiš. "My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita," doplnil. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, neuvedl.
V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruský Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.
V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí komise u elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.
Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích.
Bývalá rakouská lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová české jaderné plány kritizuje, napsal dnes list Der Standard. "Považuju to za zcela chybný vývoj, který je pro rakouské obyvatelstvo nanejvýš nebezpečný a nepochopitelný," řekla. Zdůraznila, že jaderná energie nikdy nemůže být vhodnou alternativou při hledání cest, jak ochránit světové klima. Köstingerová rovněž požaduje celorakouskou jednotu v tažení proti českým záměrům dostavby nukleárních elektráren.
Analytik společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor České televizi řekl, že pokud jde o nepovolenou podporu, tak to bude záležet na konečném návrhu, který podávala česká vláda do Bruselu a také na stanovisku Evropské komise k českému postupu. "Určitě je teď předčasné hovořit, že se chystáme porušit evropské právo. Já jsem přesvědčen, že koneckonců MPO a česká vláda udělá všechno pro to, aby se takové situaci vyvarovalo," řekl Gavor.
Co se týká financování výstavby nových bloků, současný návrh ze strany vlády podle něho předpokládá, že investorem bude ČEZ, nicméně že vláda je připravená převzít garance za rizika. "A to je právě kamenem úrazu dalšího jednání, protože pod pojmem riziko, si každá strana, jak komerční ČEZ, tak i stát může představovat poněkud něco odlišného," dodal Gavor.
Tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová sdělila, že ohledně výstavby nových jaderných zdrojů ministerstvo postupuje podle jízdního řádu stanoveného za ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). "Jednání s EK jsou na samém počátku a my už od začátku říkáme, že je výstavba nových zdrojů nezbytná kvůli energetické soběstačnost České republiky," dodala mluvčí.
Česko provozuje dvě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Miroslav Vinkler
17.10.2019 15:00K jeho sdělení,že se to udělá za cenu i porušení evropského práva , není co dodat.
Hlavně,že Agrofert bude uplatňovat právo na čerpání evropských dotací pro své firmy.
Jan Šimůnek
18.10.2019 08:03 Reaguje na Miroslav VinklerLukáš Kašpárek
18.10.2019 09:40 Reaguje na Jan ŠimůnekLukas B.
18.10.2019 10:39 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
19.10.2019 17:18 Reaguje na Lukáš KašpárekEU je jen přehlídka promarněných příležitostí, sama ničeho pozitivního schopna není.
Lukáš Kašpárek
18.10.2019 09:41 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.10.2019 17:18 Reaguje na Lukáš KašpárekVaclav Sobr
18.10.2019 11:47 Reaguje na Miroslav Vinklerk tomu máme jako bonus 3GW v jaderných elektrárnách. (zaokrouhleno dolů, bohužel Dukovany už vážně neprotáhneme za rok 2045)
K tomu ještě navíc v lokálních topeništích a teplárnách (bez kogenerační výroby elektřiny) je 17GW výkonu (více je třeba v zimě než v létě)
abychom toto nahradili potřebujeme tedy buď
41 nových Temelinských reaktorů - běží 80 procent času stejně jako ty fosily, spolehlivě a ředitelně.
70000 3MW větrných elektráren (střední výkon 2,5MW, 20 procent času - vnitrozemí standard)
1025 km2 solárních panelů (čistá plocha, při 250W/m2 a využití času 20 procent při optimálním výkonu)
20,25 Hooverovi přehrady.
(vítr a slunce navíc potřebují akumulaci v řádech GW výkonů a schopnost akumulovat a zálohovat po desítky až stovky hodin) aby daly čistý GW po potřebný čas.
a mimochodem - spotřeba na topení poklesla od roku 1990 ze 40GW na nějakých 20!!! - to jsou 50 procentní úspory dál už s tím moc pohnout nepůjde.
navíc při odstavení uhelek a topení elektřinou přijdeme o bonus kogenerace tepla - tudíž té elektřiny bude třeba víc. (to je započteno v těch číslech)
Takže- 20,5 nové Temelínské elektrárny, 20 hooverových přehrad, 70000 větrníků a nebo 1025km2 solárních panelů -
Plus k tomu ještě rozvodné sítě a akumulace.
a to ještě nijak neřešíme mobilitu - fakt že žádná baterie kamion neutáhne - tudíž zásobovat města jak Praha potravinami bude docela problém bez pálení fosilu...
těch 20GW v zimě potřebujeme za každých okolností - jinak potřebujeme z ČR na zimu přestěhovat celou populaci na jih. (ono reálně je to třeba odevšad na sever od obratníku raka)
Jan Šimůnek
19.10.2019 17:24 Reaguje na Vaclav SobrNa větrníky by museli Kašpárkové foukat, jinak jsou naprosto bezcenné. Místo solárních panelů by mohli Kašpárkové třít ebonitové tyče liščími ocasy, alespoň by to fungovalo i za tmy.
Od těch jaderek by se měly postavit teplovody, ony ostatně byly i v původních projektech (Dukovany měly vytápět Brno a po cestě ještě pás skleníků) a u Temelínu se v této souvislosti uvažovalo o Praze. To by ušetřilo řadu fosilních paliv, která se spotřebovávají v teplárnách a na individuální topení.
Jan Šimůnek
21.10.2019 21:56 Reaguje naJan Šimůnek
22.10.2019 08:56 Reaguje naTa soustava jezer v podkrušnohoří by mohla maximálně fungovat jako soustava přečerpávacích nádrží, ale tím dost podstatně omezíte slibované rekreační a ekologické funkce.