https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bananove-pytliky-proti-skudcum-mohou-v-asii-a-africe-ochranit-urodu-brambor
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Banánové pytlíky proti škůdcům mohou v Asii a Africe ochránit úrodu brambor

22.4.2022 05:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sáčky z banánového papíru chrání i bez pesticidů.
Sáčky z banánového papíru chrání i bez pesticidů.
Foto | Laura Cortada / NC State News
Nenáročný způsob ochrany hospodářských plodin, který vychází z jednoduchých biologických principů, a navíc se nese v duchu recyklace odpadů. Zhruba tak lze vystihnout přístup, který pro pěstitele brambor v Asii a Africe uchystali výzkumníci ze Severokarolínské státní univerzity.
 

Asii si možná spojujeme spíše s rýží, nicméně i brambory tu patří k plodinám, jež jsou zásadní pro zajištění potravní bezpečnosti. V roce 2019 jich Čína vyprodukovala 91,8 milionů tun a Indie 50,1 milionů tun. Jen pro porovnání, Česko dotahuje na 1 milion tun brambor ročně, tedy asi tolik, jako činí produkce Afghánistánu. V Africe je situace trochu odlišná: pěstování brambor se tu v počitatelných objemech uchytilo v první polovině 20. století, a dlouho tu spíše stagnovalo. Nyní se tu ale trend zřetelně rozbíhá, a z dosavadní celokontinentální produkce 5 milionů tun se tu dostali 30 milionů tun za poslední dekádu.

Dá se tedy obecně říct, že v oblastech pevninské Asie jsou už brambory naprostým standardem výživy (v ostrovních partiích se zatím drží zkrátka), zatímco v Africe, zvláště ve východních regionech, se do dalších let počítá s masivním nástupem produkce brambor. To, co se nyní staví do cesty širšímu zapojení bramborářství, a tedy i lepšímu zajištění potravní bezpečnosti desítek milionů lidí, jsou nepatrní a okem běžně neviditelní škůdci. Půdní patogeny z řádu hlístic, respektive háďátka a drátovci, kteří narušují kořenový systém rostoucích brambor.

Háďátka jsou zamotaný problém

Jejich přítomnost vychází dílem i z nepokročilé zemědělské praxe v Asii a Africe (a faktického nedostatku jiné půdy), kde zemědělci vysazují brambory stále na ta samá pole. Bojovat s těmito úrodu devastujícími škůdci je možné různými způsoby. Jenže v Africe ani v Asii si malí zemědělci zatím nemohou dovolit aplikovat tradiční řešení - chemické pesticidní přípravky na bázi nematocidů nebo masivní přihnojování dusíkem. A právě pro ně se nabízí slibná alternativa, navržená a propracované Severokarolínskou státní univerzitou. Řešení je sympatické tím, že zužitkovává to, co je v Asii i v Africe nadbytku, a má to podobu nevyužívaného odpadu. Zbytky banánovníků.

Zatímco přístup s banánovými sáčky znamená jen mírné vynaložení práce navíc a zhodnocení obtížně zužitkovatelného odpadního materiálu, nákup pesticidů ze zahraničí je finančně mnohem náročnější.
Zatímco přístup s banánovými sáčky znamená jen mírné vynaložení práce navíc a zhodnocení obtížně zužitkovatelného odpadního materiálu, nákup pesticidů ze zahraničí je finančně mnohem náročnější.
Foto | Laura Cortada / NC State News

Kožovité listy banánovníků, jejich vláknité a vřetenovité stonky, se vrší kolem plantáží po každé sklizni. Jejich dosavadní využití bylo dost omezené, protože se v kompostu rozkládají pomalu. A extrahovat je na rostlinné hnojivo je procesně ještě o něco náročnější. Pokud je ale jejich biomasa (především ze stonků) mechanicky rozemleta na kaši, ta vyhlazena do plochy a usušena na slunci, brzy se z ní stane středně tuhý materiál. Papírmaš vytvořený z rostlinné vlákniny, tedy spíše než z celulózy tak z ligninu. Ten pak jde zužitkovat do podoby biologicky rozložitelných obalů, do nichž jsou vloženy sadbové brambory. Které, což je to podstatné, netrpí na řádění hlístic, háďátek ani drátovců.

Výzkumníci ze Severokarolínské státní univerzity měli možnost otestovat ideu přírodního ochranného balu nejprve na fakultních pozemcích, a posléze i v reálných podmínkách v Keni. V rámci experimentu po dvě sezóny porovnávali úspěšnost brambor a jejich úrody v půdě zamořené háďátky, a to v kontextu brambor nechráněných, balených do sáčků z banánového papíru, banánových sáčků s kapkou pesticidního přípravku abamektin a brambor v půdě plošně ošetřené pesticidem – abamektinem. Výsledky jsou víc než potěšující.

Sáčky z banánového papíru chrání i bez pesticidů

Vyluhované exudáty z banánových sáčků se totiž uchytily na kořenech brambor, a ty se staly pro háďátka nestravitelným cílem. Infekce na nich prakticky nebyla zaznamenána, respektive, bylo dosaženo výsledku totožného s půdou, která byla plošně ošetřena pesticidním přípravkem. Rozdíl byl pochopitelně v nákladech. Zatímco přístup s banánovými sáčky znamenal jen mírné vynaložení práce navíc a zhodnocení obtížně zužitkovatelného odpadního materiálu, nákup pesticidů ze zahraničí byl finančně mnohem náročnější (a s navázaným neduhem možné kontaminace půdy).

Výhodou principu ochrany brambor je jeho škálovatelnost. S běžně dostupnými prostředky si totiž mohou banánové sáčky vyrobit i malí zemědělci, v Asii i v Africe. Výzkumníci přitom neříkají jednoznačné ne pesticidům. Připouští, že sáčky z banánové hmoty, s onou kapkou abamektinu navíc, se jeví být velmi schůdným řešením a pojistkou tam, kde jde o velkoplošnou produkci. „Příznivé je, že zacílení pesticidní složky přímo do onoho sáčku umožňuje dostat přípravek přesně tam, kde má působit,“ vysvětluje Tahira Pirzada, hlavní autorka objevu a studie ze Severokarolínské státní univerzity. „A přitom se silně omezuje neselektivní vliv pesticidu na okolí. Koncentrace, v jaké byl aplikován do sáčku, tak mohla být 1000x nižší než u plošného řešení.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.4.2022 06:32
U nás se tomu u semen říkalo moření, ale EU tuto nenápadnou aplikaci pesticidů proti škůdcům stejně zakázala. Takže se z množství gramů na hektar staly litry na hektar plošné aplikace.
A brambory se prostě u nás při výskytu hádátek nesmí na daném pozemku pěstovat 6 let a poté můžete pěstovat jen proti hádátkům rezistentní odrůdy. Krásný objev.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2022 07:45 Reaguje na Katka Pazderů
Zkuste domorodci, který nezvládá ani plánované rodičovství, vysvětlit ten důvod šestileté absence výsadby a pojem rezistentní odrůdy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2022 07:43
Moc by mě zajímala ekonomika tohoto "objevu". Aby se nakonec nezjistilo, že levnější by bylo ty brambory vypěstovat jinde a těm domorodcům je dovézt.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.4.2022 08:24
Skutečný problém Afriky je nezvládnutá demografická exploze. Kdo nevěří,ať se podívá na příslušné grafy růstu populace.
Druhým problémem je pokračující neokoloniální drancování surovinových zdrojů Afriky korporacemi od Pekingu přes Londýn po Washington , akcelerované hladem po surovinách potřebných pro prudký rozvoj OZE v EU/USA.
Banánové pytlíky a podobné ptákoviny, typu co všechno lze udělat z plastových odpadů exportovaných bohatým Severem na chudý Jih jsou leda pro srandu králíkům.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist