BBC: Brazilské pralesy jsou dobrou investicí
Firmy každoročně přispívají částkou 20 milionů dolarů na kompenzaci skleníkových plynů, které chrlí jejich tovární komíny. V Brazílii na pobřežním pásu na východ od města Curitiba vysazují ekologové nové stromy, které mohou pomoci při likvidaci CO2. V této oblasti se nachází nejrozsáhlejší pozůstatek brazilského atlantického pralesa, který je domovem 20 000 druhů vzácných rostlin, stejně jako poskytuje prostor jaguárům, opicím a nejméně 15 celosvětově ohroženým druhům ptactva. O budoucnosti projektů podobného druhu se rozhoduje tento týden tisíce kilometrů daleko v italském Miláně. Zástupci 170 států zde dokončují pravidla poplatků za emise skleníkových plynů podle pravidel Kjótského protokolu, která začnou fungovat jakmile dohoda vstoupí v platnost.
Zbývá sotva 7 % původních lesů, a i chráněné lokality byly v minulých letech silně poškozeny, protože místní farmáři vykáceli velké plochy na pastviny pro dovezené asijské buvoli. Rozrytá půda se stala velice náchylnou k erozi. Téměř 20 000 hektarů bývalých pastvin bylo zakoupeno jménem organizací ochránců životního prostředí, kteří se usilovně snaží obnovit les, který tu dříve stával. Skupují se také samotní buvoli z prostého důvodu, aby se nemohli volně pohybovat a tak způsobit další škody.
Vytvořit deštný prales není možné tak, že se do půdy nasype pár semen a bude se čekat jak to dopadne. Na mýtinách v blízkosti vzrostlého lesa vybudovala Společnost pro výzkum přírody (SPVS) speciální lesní školky, ve kterých se o tisíce sazenic v květináčích starají místní lidé. "Náš plán je vcelku jednoduchý. Zkoumáme lokality, kde se les přirozeně obnovuje a hledáme ty druhy rostlin, které se objevují nejdříve. Z nich pak pěstujeme sazenice a přenášíme je do míst, kde les nemá sílu se sám obnovovat," vysvětluje postup Andre Ferretti z SPVS. "Pionýrské rostliny" jsou především rychle rostoucí stromy s bohatou korunou. Jejich stín umožňuje ostatní pralesní flóře kolonizovat tato území a pomáhá v boji proti travinám. Za krátkou dobu se bývalé pastviny ponoří do stínu stromů vyšších než šest metrů.
Velké firmy investují do těchto projektů, protože předpokládají, že jim přinesou "uhlíkové kredity", které pokryjí jejich produkci CO2 ze spalování fosilních paliv. Jenže to nepůjde nijak rychle, bude trvat 15 let, než nové brazilské stromy začnou vázat významnější objem CO2 z atmosféry. Podle ekologů se dá předpokládat reálný přínos pro klima asi po 40 letech. Miguel Calmon z americké organizace Ochrana přírody (TNC) se obává, zda právě dojednávaná pravidla obchodu s emisemi nepovedou firmy k investicím do rychle rostoucích dřevin jako je eukalypt nebo pinie, jejichž porosty nemají na zlepšení klimatu velký vliv.
Podle článku Tima Hirsche BBC News Online 06. 12. 2003.
reklama
