BBC: Dlouhá cesta Brazílie k biopalivům
 |
|
| Američané chtějí více využívat biopaliva, příklad si mohou brát z Brazílie. | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist |
V polovině osmdesátých let, dříve něž jiné země na světě vůbec přišly s takovým nápadem, byla Brazílie velice úspěšným výrobcem biopaliv pro motorová vozidla. Jednalo se o alkohol získávaný z nepřeberných zásob cukrové třtiny. Na silnicích byla nejčastěji k vidění auta poháněná jiným, než ropným palivem, což byl obrovský technologický pokrok. Jenže program, který posunul Brazílii do čela států usilujících o využití alternativních paliv, skončil s pádem cen ropy po maximech sedmdesátých let. Automobily poháněné alkoholem tak zcela vyšly z módy a opětovné obliby se dočkaly až v loňském roce, kdy se jejich výroba znovu rozjela naplno. Dnes chtějí Brazilci kupovat vozy, které mohou míchat klasické palivo s alkoholem, a kvůli tomu konvenční vozidla, která jezdí jedině na benzín, opět vypadají jako muzejní exponáty.
Brazilský státní program na využívaní alkoholu jako pohonné látky vznikl kvůli místnímu patriotismu, ne z důvodů ekonomických nebo ekologických. Vojenská vláda, která vedla zemi v letech 1964-85, chtěla snížit závislost Brazílie na dodávkách ropy ze zemí v Perském zálivu během ropné krize v sedmdesátých letech. Technologie byla známá, vznikla již v druhém desetiletí minulého století, ale žádná země ji nikdy nepodporovala v takovém měřítku. V rámci programu nazvaném Pro-Alcohol dostávali zemědělci státní dotace na pěstování cukrové třtiny, ze které se vyrábí etanol. Ceny na čerpacích stanicích byly také dotované, aby palivo z třtiny bylo levnější než benzín nebo nafta, a výrobci začali dodávat na trh automobily spalující čistý etanol. Důsledkem státního programu bylo, že v letech 1985-86 bylo vyráběno 75 % všech motorových vozidel a 90 % osobních aut spalujících etanol.
Jenže po pádu vojenské vlády zmizely důvody k úplné soběstačnosti země, navíc vzrostly ceny třtiny a dotace na její pěstování byly pro státní správu příliš zatěžující. Dalším podstatným důvodem pro skončení programu byl pokles cen ropy na světovém trhu. Nakonec objevila státní těžařská společnost Petrobras poměrně velké ložisko ropy v pobřežních vodách, což Brazílii z velké části pokrývá její spotřebu.
Pro používání etanolu hovoří ekologické argumenty. Na rozdíl od ropných látek neobsahuje oxid siřičitý, emise oxidu uhličitého při spalování jsou v rovnováze s těmi, které vážou rostliny během svého růstu. Dobrým důvodem pro etanol je i skutečnost, že neobsahuje olovo, které způsobuje jedno z nejhorších znečištění ovzduší. Jenže navzdory lepším kvalitám pro životní prostředí kleslo nadšení Brazilců pro etanol na nejnižší míru v roce 1997, to je pět let poté, co Rio de Janeiro hostilo Summit Země Organizace spojených národů . V tomto roce bylo vyrobeno pouhých 1 075 automobilů poháněných alkoholem, což představuje 0,06 % celkového objemu výroby.
Právě v té době se naopak po biopalivech začaly ohlížet Spojené státy a např. Kalifornie prosadila zákony, které nutí automobilky vyrábět vozy s nižší úrovní znečištění. USA v současnosti vyrábějí více etanolu než Brazílie, i když hlavním zdrojem je kukuřice nebo sója prezidenta Bushe, spíše než cukrová třtina. Ale brazilští výrobci stále dokáží dodat alkohol levněji a navíc se jim v současnosti otevírá velký trh, díky kombinaci daňových úlev a technologického vývoje.
Nová generace aut poháněných alkoholem se objevila v Brazílii v roce 2003 díky vládnímu rozhodnutí zdanit automobily poháněné ethanolem 14 %, zatímco vozy na benzín a naftu zaplatí daň 16 %. Na rozdíl od starších modelů jsou nová vozidla flexibilnější, poradí si s čistým etanolem, s čistým benzínem, nebo s míchaným benzínem s příměsí biopaliva. Když se nádrž plní, speciální čip rozpozná, jaký poměr paliv se tankuje, a dodá motoru informaci, kolik obsahuje etanolu a kolik ropných paliv. V roce 2004 dosáhla „flex- fuel“ vozidla 17% podílu na trhu a letos se počítá s ještě vyšším podílem. Jenže kvůli probuzení USA a snaze dalších států, které objevují auta poháněná zemědělskými plodinami, musí Brazilci o svoje dosavadní místo světové velmoci v alternativních palivech bojovat.
Podle článku Roberta Plummera BBC Online News 08. 06. 2005.
reklama
